Malý úlový brouk je nebezpečným škůdcem ve včelích úlech. Je 0,5 cm dlouhý a 0,25 cm široký. Pochází z Afriky. Tamější druhy včel dokáží jeho rozvoj tlumit. Brouk nesnáší chladné podnebí, což je pro nás dobrá zpráva. V současné době se vyskytuje v USA, v Kanadě, v Austrálii, v Portugalsku či v Itálii.
Škodí v úle tak, že jeho dlouhé a žravé larvy likvidují veškerou organickou hmotu, na kterou narazí, především pyl, otevřený plod, med. Než larvy dorostou za zhruba čtrnáct dní, stačí zlikvidovat všechny plásty v úlu. Zatímco podle posledních zpráv úlový brouk nijak z jižní Itálie nepostupuje, sršeň asijská bohužel ano.
Jak vybrat stanoviště včelstev. Poradíme vám, kam umístit úl, aby byly včely spokojené |
Původní domovina sršně asijské je jihovýchodní Asie. Podle Wikipedie bylo v roce 2004 nechtěně dopraveno hnízdo tohoto druhu v kontejneru s čínskými bonsajemi do francouzského Bordeaux. Od té doby postupuje do dalších zemí EU rychlostí až 100 km za rok všemi směry. Výskyt byl hlášen z Británie, Itálie, Španělska, Belgie a Německa.
Sršeň asijská je vetřelec, který je na unijním seznamu nepůvodních invazivních druhů. To znamená, že na území EU nepatří a je třeba ho likvidovat. Královna má tři cm, dělnice dosahuje délky dvou cm. Je o něco menší než naše hodná sršeň obecná. Nemá žlutý celý zadeček, ale jen čtvrtý článek. Zato má výrazně žluté konce nohou. Je nebezpečná nejen pro naši včelu medonosnou, která se jí neumí bránit, ale také pro člověka. Jde o útočnou a dravou sršeň, která se specializuje na lov včel.
Sršeň asijská zakládá početná společenství, která mají až pět tisíc dělnic. Na úly páchají masové nálety a zabijí každou včelu, která se jim připlete do cesty. Živí se i jejich larvami a plástvemi. Jedna sršeň je schopná zkonzumovat denně až 50 včel. Jejich rozšíření tak může být pro evropské včely fatální. Ty totiž nedokážou na rozdíl od včel východních své příbytky efektivně bránit a sršně jsou během několika hodin schopny zlikvidovat včelí osazenstvo úlu.
Sršeň čínská (neboli asijská) hodující na ulovené včele. Ty tvoří 75 procent jídelníčku tohoto predátora.
Člověka v blízkosti hnízda zuřivě napadá, a zatímco evropská sršeň obecná zhruba po dvaceti metrech v pronásledování ustává, sršeň asijská v útoku pokračuje, dokud vetřelce nedostihne. Má deset milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může zvládnout, pokud není alergik nebo dítě, až dvacet bodnutí na každý kilogram své váhy. Pokud se již za člověkem sršně pustí, není dobré utíkat. Sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat i na vzdálenost jednoho kilometru. Je proto dobré skrčit se k zemi, nehýbat se a zakrýt si hlavu. V letech 2004 až 2014 byla v Evropě zaznamenána tři úmrtí v důsledku útoku sršně asijské.
Náklady na likvidaci sršních hnízd se v Evropě pohybují kolem 300 eur za zničení hnízda. Například ve Francii dosahují náklady ročně kolem dvou milionu eur. U nás zatím nebyl její výskyt zjištěn, ale předpokládá se, že v nejbližších letech se dostane do západních částí republiky. Proto je třeba zabezpečit nejen monitoring, ale naučit se také ze zkušeností ze zemí zasažených tímto predátorem, jak objevená hnízda likvidovat. To se týká nejen včelařů, ale také příslušníků Hasičského záchranného sboru.
Dělnice v mírných klimatických oblastech uhynou v důsledku nástupu zimy, ale oplodněné královny přežívají zimu v hibernaci pod kůrou stromů nebo pod kameny. Úmrtnost přezimujících královen v evropském prostředí zatím není známá. Přejme si proto mrazivý průběh zim, který naší včele nevadí, ale teplomilné sršni asijské nevyhovuje.
Sršeň asijská (Vespa velutina)
