Sobota 29. února 2020svátek má Horymír 6 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Geolog Radek Mikuláš se pokusil vysvětlit záhadu bludiček na rybnících

Geolog Radek Mikuláš s bodci na vyproštění z ledu kolem krku.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Geolog Radek Mikuláš s bodci na vyproštění z ledu kolem krku. | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Geolog obvykle chodí krajinou s kladívkem. Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd už dvacet let ve volných chvílích obouvá brusle a vyráží na řeky, rybníky a přehradní nádrže. Výsledkem je kniha Ledové Čechy, za kterou nyní převzal Cenu nakladatelství Academia za výtvarné zpracování publikace.

LN Objevil jste na ledu něco nečekaného?
Siločáry, které věrně odpovídají obrazci, jaký vzniká při školním pokusu, kdy se na papír hodí železné piliny a pak se pod něj položí magnet. Nemohu to zatím tvrdit s určitostí, ale jsem asi první, kdo siločáry na ledu viděl.

LN Jak jejich vznik vysvětlujete?
Vznikají, když je teplota vzduchu nad nulou a když je led děravý, což je velmi časté. Podle mě nastává velké povrchové napětí mezi vodou a vzduchem, navíc tekutina ve svrchní tající vrstvě ledu musí mít jiné pH, obsah oxidu uhličitého a další vlastnosti. Zkrátka je to jiná chemikálie než voda pod ledem, v řece nebo v rybníce. V porézním ledu funguje jako elektrolyt a otvory se chovají jako póly se stejným nábojem. V tomto "elektrickém článku" se uspořádávají nově narostlé krystaly, které pak vytlačují bubliny do tvaru siločar. Vytváření elektrického pole bourá běžné představy o tom, co se v ledu děje.

Siločáry. Na ledu úkaz zcela ojedinělý.

LN Co zaujalo geologa na ledu?
Vývoj v čase, který staví na hlavu klasické geologické poučky. Led přirůstá z největší části zezdola, nahoře je nejstarší a zespodu nejmladší, což je v horninách zcela opačně. Dále mě zaujaly tektonické pochody v praskajícím ledu. A je tady ještě jedna důležitá analogie. V geologii je často problém vysvětlit vznik dokonale vyvinutých útvarů, například voštin v pískovcových skalách. Působí dojmem monumentální neuchopitelné záhady, ale čím méně jsou vyvinuté, tím lépe se jejich vznik vysvětluje. Na ledu jsou to například útvary podobné koláčům nebo kostkám. Sníh padající do vody se postupně nabaluje do oválného tvaru a zcela ztvrdlé koláče nažene vítr do zátočiny. Pokud jsou koláče ještě měkké, zformují se během pohybu a hlavně při závěrečném "lisování" do podoby kostek.

LN Prý jste si taky vyzkoušel, jak by mohly vznikat bludičky...
Bubliny na rybnících, na jejichž dně obvykle zahnívá bahno, obsahují téměř čistý metan. Jednou jsem bruslí prorazil v ledu nad bublinou otvor a škrtl sirkou. Plamen mi vyšlehl skoro k obličeji, naštěstí jen na sekundu. Další už jen milimetrové dírky jsem dělal špičkou brusle a vysoce hořlavý plyn zapaloval ze strany. Plamínek je obvykle vysoký několik decimetrů a hoří i půl minuty. Ale dobře je vidět jenom někde v temném zákoutí rybníka. A jestli tak vznikají bludičky? Asi těžko, protože plyn sám od sebe nevzplane. Zapálit by ho mohl třeba blesk nebo statická elektřina, ale to je v zimě dost nepravděpodobné. Takže záhada bludiček zůstává nevyřešena.

Bludička. Metan uvolněný z bublin hoří i půl minuty.

LN Jednou z nejpůsobivějších fotografií v knize jsou sněhové hvězdice na ledu, jak vznikají?
Podmínkou je mlha nad ledovou plochou a zrnka prachu, ojedinělá sněhová zrna, nepatrné výčnělky ledu nebo podobné částečky. Ta poslouží jako tzv. krystalizační jádro, na kterém se sráží mlha a krystalizuje se do tvaru hvězdic.

Krystaly. Vznikají při mlhavém počasí.

LN Bruslení v přírodě je asi dost adrenalinový zážitek...
Srovnal bych to s cyklistikou, ale určitě není tak nebezpečné jako box nebo horolezectví.

LN Platí stejná pravidla jako v horách, kam máme chodit alespoň ve třech, aby jeden mohl jít v případě nehody pro pomoc a druhý počkal u zraněného?
Při bruslení by si měli dva zkušení vystačit, pravděpodobnost, že po propadnutí do ledu zůstane člověk úplně nepohyblivý, je mizivá. Bruslím už více než dvacet let a nepamatuji, že by bylo nutné volat sanitku.

LN Bezpečnost ledu odhadujete zrakem, nebo i jinak?
Řídím se taky sluchem. Čím vyšší tóny, tím tenčí led, jakmile začne vydávat zvuk, jako když se mačká starý papír, je lepší jet zpátky. Naopak rány jako z kanonu neavizují nic nebezpečného, s tímto zvukovým efektem jen vznikají dilatační trhliny v ledové ploše. Obvykle jsou dlouhé několik set metrů.

LN Máte záchranné pomůcky?

Kdo je Radek Mikuláš? (*1964)

- v Geologickém ústavu AV ČR se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií pískovců a podobných hornin

- bádá v České republice, Pobaltí, na střední Sibiři a v Patagonii

- zajímá se o spontánně se vyvíjející živou přírodu v městském prostředí a o nedávné a současné změny české přírody a krajiny

Určitě, jinak je bruslení velmi riskantní. Klasikou jsou dva bodce zavěšené na krku. Díky tomu jsou po ruce a člověk po nich stačí při proboření rychle hmátnout a zabodnout je co nejdál od okraje otvoru. Pak se musí na led pokládat a soukat na bezpečné místo. Ve velké většině případů se to povede. Když jste třeba tři metry od břehu, tak samozřejmě směřujete tam. Pokud jste uprostřed rybníka, je nejlepší otočit se a drápat se na led, odkud jste přijel, protože ten je pevný. Když bodce nestačí, používá se lanko dlouhé šest až osm metrů, které se hází probořenému. K výbavě patří také tyč na měření tloušťky ledu. Používám lyžařskou hůlku, když se zapíchne po talířek, aniž by se vyřinula voda, má led nejméně osm centimetrů. Samozřejmostí je batoh s vodotěsně zabaleným náhradním oblečením včetně ponožek.

LN Kolik času je na vydrápaní?
Bruslař by neměl zůstat ve vodě déle než minutu, pak se projevuje stresový mechanismus. Ten je v prvních okamžicích užitečný, ale po krátké době je neproduktivní. Průšvih nastane, když někdo po slabém ledu bruslí třeba 200 metrů od břehu a nedbá na varovné zvuky. Jakmile v ledu silném jen dva tři centimetry prorazíte díru, nejste už schopen se vysoukat, pořád se prolamujete. Taková situace je velmi riskantní i pro člověka s dobrou výbavou a fyzickou kondicí.

LN Kolikrát jste se propadl?
Jenom jednou na náhle zeslabeném ledu a zapadl jsem skutečně hodně. Ale věděl jsem, že to lze přežít. Když si tohle lidi neuvědomí, propadnou panice, a místo aby se drápali ven, začnou třeba ječet.

LN Jaký nejsilnější led jste u nás pozoroval?
Okolo 40 centimetrů, bylo to v roce 2004 na Vysočině, stejně silný byl také v Kokořínském dole. Běžný led, lákající k pohodovému bruslení, má deset až dvacet centimetrů. Ale vždycky je lepší přesvědčit se, jestli je tak silný i tam, kam směřujete na bruslích.

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Slovenský kriminální psycholog Ondrej Kubík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Psi z množírny z útulku. V bezpečí. Fenky Rózu a Mašličku MF DNES předala do... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

7 tipů, jak zatočit se stresem
7 tipů, jak zatočit se stresem

Doba se neustále zrychluje. Často se za celý den nestíháme ani zastavit. Přitom stačí změnit pár návyků a objevit díky nim krásu pomalejšího tempa, relaxaci a prožitek přítomného okamžiku.