Ve sledovaných zemích zemřelo během první vlny covidové pandemie od poloviny února do konce května o 206 tisíc lidí více, než je obvyklé. S virem SARS-CoV-2 přitom zemřelo 167 tisíc lidí, ostatní se stali oběťmi doprovodných okolností, soudí vědci.
Sledovanými zeměmi byly Rakousko, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Anglie a Wales, Finsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Skotsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Horší lékařská péče
Mezinárodní vědecký tým v čele s Majidem Ezzatim počítali výkyvy ve smrtnosti s pomocí 16 matematických modelů a výsledky zveřejnil v časopise Nature Medicine.
Vyléčení z covidu ještě nemusí mít vyhráno. Plicní lékaři vydali doporučení pro ně i doktory |
Počet zemřelých v důsledku doprovodných okolností pandemie je podle vědců přibližně tak vysoký jako celkový počet obětí rakoviny plic ve sledovaných zemích za celý rok. Mezi těmito oběťmi bylo 106 tisíc mužů a 100 tisíc žen.
Příčinami nepřímých úmrtí jsou například horší lékařská péče u jiných nemocí a úrazů, ztráta sociálních kontaktů, zaměstnáni a příjmů, kriminalita a domácí násilí, zvýšená spotřeba tabákových výrobků, alkoholu a drog i špatné stravovací návyky.
Méně nakažených chřipkou
Když se sečtou počty mrtvých ve všech zkoumaných zemích, je počet dodatečných úmrtí o 23 procent vyšší než je počet těch, které lze přičíst samotnému koronaviru. Ve Španělsku činí tento rozdíl dokonce 69 procent a v Itálii 46 procent.
Covid vakcína se v USA začíná testovat na dětech. Ty jsou možná klíčem k zastavení šíření nákazy |
V Česku, Bulharsku, Maďarsku, Austrálii a na Novém Zélandě nebyla zaznamenána zvýšená celková úmrtnost, ba naopak. V těchto zemích ve sledovaném období dokonce zemřelo pravděpodobně méně lidí, než by tomu bylo bez pandemie. Jako možná vysvětlení experti uvádějí menší počet nakažených chřipkou a dalších onemocnění dýchacích cest díky protiepidemickým opatřením nebo nižší počet dopravních a jiných nehod či násilných činů.
Propočty jsou statisticky nejisté zejména ve státech s nízkými počty přímých a nepřímých obětí pandemie. Mezi takové patří i Česká republika.
Experti připouštějí, že je obtížné vysvětlit velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Pravděpodobně však podle nich jde o souhru různých faktorů, jako jsou například celkový zdravotní stav obyvatelstva, sociální podmínky, reakce rozhodujících osob nebo stav zdravotnictví.
