Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Sonda Hajabusa přivezla vzorky hornin. Nebo jen 'špínu' ze Země

Věda

  10:23
Praha - Japonská sonda Hajabusa, která v roce 2005 navštívila asteroid Itokawa a jejíž návratové pouzdro letos v červnu úspěšně přistálo v Austrálii, přece jen přivezla vzorky hornin. Zatím ale není jisté, zda nejde o znečištění ze Země. Oznámil to ředitel letů Japonské kosmické agentury během 61. Mezinárodního astronautického kongresu v Praze.

Kawaguči Juničiro v Praze během Mezinárodního astronautického kongresu představuje výsledky mise Hajabusa foto: Eva Vlčková, Lidové noviny

Japonskou misi od začátku provázely technické potíže, v prosinci 2005 s ní vědci dokonce na několik týdnů ztratili spojení. Sonda sice přistála na asteroidu Itokawa, ale střela, která měla zvířit prach na jeho povrchu a usnadnit tak sběr vzorků do speciálního lapače, se kvůli softwarové chybě neuvolnila.

Po přistání v australské poušti se návratové pouzdro vrátilo do Japonska a experti napjatě očekávali, zda se v něm přece jen nezachytilo alespoň několik částic z asteroidu. "Zatím jsme objevili pár zrnek viditelných pouhým okem a několik desítek mikroskopických zrnek. Jejich hledání bude pokračovat do října. Pak je začneme analyzovat a v únoru nebo březnu příštího roku budeme s jistotou vědět, zda se jedná o vzorky z asteroidu nebo pozemskou kontaminaci," uvedl Kawaguči Juničiro, ředitel letů Japonské kosmické agentury JAXA.

"Většina pravděpodobně bude pocházet ze Země, ale doufáme, že alespoň některé z nich sonda přivezla z Itokawy," dodává. Pokud by mise šla podle plánu, očekávali vědci necelý gram prachu z povrchu asteroidu. "Ale i mikroskopická zrnka pro nás mohou mít velkou cenu - částice o velikosti jediného mikrometru můžeme rozřezat na řadu vrstev a každou z nich podrobně analyzovat," vysvětluje Juničiro. Zrnka prachu zachycená v Hajabuse přitom měří kolem 20 mikrometrů.

Zároveň Juničiro oznámil, že na úspěch sondy naváže další mise Hajabusa 2. Startovat má v roce 2014.

Zastávka na cestě ke kometě
Výzkumem asteroidů se intenzivně zabývají také evropští vědci. Sonda Rosetta, která je od roku 2004 na cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, se 10. července přiblížila na zhruba 3200 km k asteroidu Lutetia. "Mohli bychom se přiblížit blíž, ale nechtěli jsme riskovat, že by družici poškodily menší úlomky, které mohou kroužit v blízkosti asteroidu," říká manažer mise Gerhard Schwehm.

Asteroid Lutetia, vyfotografovaný evropskou sondou Rosetta

Rosetta pořídila snímky asteroidu s vysokým rozlišením. Vyplývá z nich například, že na stokilometrovém tělese dochází k sesuvům půdy. "Identifikovali jsme například krátery vzniklé srážkou s meteority, které jsou už částečně zasypané regolitem – jemným prachem na povrchu asteroidu," popisuje Schwehm. Sonda těleso zkoumala i pomocí dalších přístrojů, ale data z nich se teprve analyzují. Výsledky chtějí vědci zveřejnit na říjnovém setkání v Kanadě.

"V každém případě je pro nás skvělá zpráva, že všechny přístroje fungují, takže to byla povedená generálka na setkání s kometou, k němuž dojde v roce 2015," uzavírá Schwehm.

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...