Čtvrtek 4. března 2021svátek má Stela 11 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Záhady kosmu na Nobelovu cenu. Vesmír je tajemnější, než jsme si mysleli

Nobelova cena za fyziku 2019. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova cena za fyziku 2019. | foto: MAFRA Reprofoto

Stockholm/Praha Letošní Nobelova cena za fyziku poputuje třem vědcům, kteří lépe popsali vesmír a ukázali, že je ještě tajemnější, než jsme si mysleli. Drtivou většinu vesmíru tvoří něco, o čem nevíme, co to je. To je jedna část poznání, které letos přineslo Nobelovu cenu za fyziku. Druhá část Nobelovy ceny je odměnou za objev první planety existující mimo naši Sluneční soustavu.

Kanadsko-americký fyzik James Peebles získal špičkové ocenění za popis vývoje vesmíru po jeho vzniku, který mimo jiné dokazuje, že plných 95 procent kosmického prostoru vyplňuje tzv. temná hmota a temná energie, jejichž projevy vědci pozorují, ale netuší, co to je. Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz obdrží svůj díl ceny za objev první planety, která obíhá hvězdu mimo naši Sluneční soustavu. Otevřeli tím cestu k poznání, že vesmír je plný planet, které teoreticky mohou hostit život.

V polovině minulého století byl počátek vesmíru pojmenován termínem velký třesk. Dodnes nikdo netuší, co se tehdy stalo. Ví se vlastně jen to, že to bylo před téměř 14 miliardami let a od té doby se vesmír rozpíná.

Prvním laureátem ceny je kanadsko-americký astrofyzik James Peebles. Královská švédská akademie věd o jeho ocenění rozhodla právě proto, že svými výpočty vytvořil za půlstoletí pilíře, na nichž stojí současná kosmologie (nauka o vývoji vesmíru).

Vesmír známý z pěti procent

Z doby asi 400 000 let po velkém třesku je vesmír vyplněný mikrovlnným „reliktním zářením“, které astronomové zaznamenávají pomocí radioteleskopů čili směrových antén, jež zachycují rádiové vlny přicházející k nám z vesmíru.

Reliktní záření v sobě nese informace z doby, kdy se vesmír formoval. James Peebles byl tím, kdo na základě těchto dat propočítával, co se tehdy dělo a jaký vývoj to kosmu dalo. Přitom narazil na dvě obrovské záhady.

Ve vesmíru se projevuje znatelné gravitační působení, jež se nedá vysvětlit jako projev hmoty, kterou vidíme. Očekávaná, ale neviditelná matérie tedy dostala jméno „temná hmota“.

Nevydává ani neodráží světlo či jiná elektromagnetická záření, takže nejsme schopni ji najít. Podle hypotéz ji tvoří nějaké elementární částice, které však fyzikové s jistotou neznají.

Druhou záhadou je fakt, že rozpínání vesmíru se stále urychluje, což se zatím nedá srozumitelně objasnit. Je poháněno něčím, co astrofyzikové zase nazývají „temná energie“. Peebles a jeho následovníci ji dokážou popsat, ale ne vysvětlit...

Podle současných znalostí tedy vesmír z pouhých pěti procent tvoří viditelná a nám známá hmota, z níž je vytvořena i naše Země a my také. Plných 26 procent vesmíru pak tvoří temná hmota. A dokonce 69 procent vesmíru představuje temná energie.

James Peebles tím, že lépe poznal vesmír, před námi otevřel ještě větší záhadu, než vědci tušili. Dalšími dvěma oceněnými fyziky se letos stali Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz.

Planety dalekých sluncí

Michel Mayor jako profesor Ženevské univerzity zkoušel potvrdit hypotézu, že naše Sluneční soustava není ve vesmíru jediná, tedy že nejen kolem našeho Slunce, ale i kolem dalších hvězd obíhají planety. A možná na některé může existovat i život.

K nalezení těchto tzv. extrasolárních planet či exoplanet potřeboval Mayor dobré přístrojové vybavení a s jeho přípravou i dalším výzkumem mu pomáhal jeho doktorský student Didier Queloz.

Exoplanety se hledají obtížně, protože světlo jejich mateřské hvězdy je přesvítí. Svou gravitační silou však jakoby „cloumají“ hvězdou, již obíhají. A toho oba vědci využili v roce 1995 k nalezení první exoplanety: má označení 51 Pegasi b, leží 50 světelných let od Země, je obrovská a vzhledem k blízkosti svého slunce je na ní teplota přes 1000 °C. Na ní život nebude. Ale možná se skrývá na některé ze 4000 dalších exoplanet, které od té doby známe.

Mimochodem, popsaná metoda hledání není jediná. Astronomové používají třeba i pozorování pravidelného poklesu jasu sledované hvězdy, z něhož poznají, že před ní přelétla její planeta a kousek hvězdy zastínila.

Nobelovy ceny, které doprovází finanční odměna v celkové výši devět milionů švédských korun (přes 21 milionů korun českých), budou předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ocenění svým odkazem založil.

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...