20. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Záhady kosmu na Nobelovu cenu. Vesmír je tajemnější, než jsme si mysleli

Nobelova cena za fyziku 2019. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova cena za fyziku 2019. | foto: MAFRA Reprofoto

Stockholm/Praha Letošní Nobelova cena za fyziku poputuje třem vědcům, kteří lépe popsali vesmír a ukázali, že je ještě tajemnější, než jsme si mysleli. Drtivou většinu vesmíru tvoří něco, o čem nevíme, co to je. To je jedna část poznání, které letos přineslo Nobelovu cenu za fyziku. Druhá část Nobelovy ceny je odměnou za objev první planety existující mimo naši Sluneční soustavu.

Kanadsko-americký fyzik James Peebles získal špičkové ocenění za popis vývoje vesmíru po jeho vzniku, který mimo jiné dokazuje, že plných 95 procent kosmického prostoru vyplňuje tzv. temná hmota a temná energie, jejichž projevy vědci pozorují, ale netuší, co to je. Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz obdrží svůj díl ceny za objev první planety, která obíhá hvězdu mimo naši Sluneční soustavu. Otevřeli tím cestu k poznání, že vesmír je plný planet, které teoreticky mohou hostit život.

V polovině minulého století byl počátek vesmíru pojmenován termínem velký třesk. Dodnes nikdo netuší, co se tehdy stalo. Ví se vlastně jen to, že to bylo před téměř 14 miliardami let a od té doby se vesmír rozpíná.

Prvním laureátem ceny je kanadsko-americký astrofyzik James Peebles. Královská švédská akademie věd o jeho ocenění rozhodla právě proto, že svými výpočty vytvořil za půlstoletí pilíře, na nichž stojí současná kosmologie (nauka o vývoji vesmíru).

Vesmír známý z pěti procent

Z doby asi 400 000 let po velkém třesku je vesmír vyplněný mikrovlnným „reliktním zářením“, které astronomové zaznamenávají pomocí radioteleskopů čili směrových antén, jež zachycují rádiové vlny přicházející k nám z vesmíru.

Reliktní záření v sobě nese informace z doby, kdy se vesmír formoval. James Peebles byl tím, kdo na základě těchto dat propočítával, co se tehdy dělo a jaký vývoj to kosmu dalo. Přitom narazil na dvě obrovské záhady.

Ve vesmíru se projevuje znatelné gravitační působení, jež se nedá vysvětlit jako projev hmoty, kterou vidíme. Očekávaná, ale neviditelná matérie tedy dostala jméno „temná hmota“.

Nevydává ani neodráží světlo či jiná elektromagnetická záření, takže nejsme schopni ji najít. Podle hypotéz ji tvoří nějaké elementární částice, které však fyzikové s jistotou neznají.

Druhou záhadou je fakt, že rozpínání vesmíru se stále urychluje, což se zatím nedá srozumitelně objasnit. Je poháněno něčím, co astrofyzikové zase nazývají „temná energie“. Peebles a jeho následovníci ji dokážou popsat, ale ne vysvětlit...

Podle současných znalostí tedy vesmír z pouhých pěti procent tvoří viditelná a nám známá hmota, z níž je vytvořena i naše Země a my také. Plných 26 procent vesmíru pak tvoří temná hmota. A dokonce 69 procent vesmíru představuje temná energie.

James Peebles tím, že lépe poznal vesmír, před námi otevřel ještě větší záhadu, než vědci tušili. Dalšími dvěma oceněnými fyziky se letos stali Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz.

Planety dalekých sluncí

Michel Mayor jako profesor Ženevské univerzity zkoušel potvrdit hypotézu, že naše Sluneční soustava není ve vesmíru jediná, tedy že nejen kolem našeho Slunce, ale i kolem dalších hvězd obíhají planety. A možná na některé může existovat i život.

K nalezení těchto tzv. extrasolárních planet či exoplanet potřeboval Mayor dobré přístrojové vybavení a s jeho přípravou i dalším výzkumem mu pomáhal jeho doktorský student Didier Queloz.

Exoplanety se hledají obtížně, protože světlo jejich mateřské hvězdy je přesvítí. Svou gravitační silou však jakoby „cloumají“ hvězdou, již obíhají. A toho oba vědci využili v roce 1995 k nalezení první exoplanety: má označení 51 Pegasi b, leží 50 světelných let od Země, je obrovská a vzhledem k blízkosti svého slunce je na ní teplota přes 1000 °C. Na ní život nebude. Ale možná se skrývá na některé ze 4000 dalších exoplanet, které od té doby známe.

Mimochodem, popsaná metoda hledání není jediná. Astronomové používají třeba i pozorování pravidelného poklesu jasu sledované hvězdy, z něhož poznají, že před ní přelétla její planeta a kousek hvězdy zastínila.

Nobelovy ceny, které doprovází finanční odměna v celkové výši devět milionů švédských korun (přes 21 milionů korun českých), budou předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ocenění svým odkazem založil.

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

„Když se něco naučíte rychle, váš mozek bude mít tendenci pamatovat si to... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.