Dopis z roku 1954
Podle dopisu, který dosud odpočíval v soukromé sbírce, není pochyb o tom, že Einstein nebyl přílišným zastáncem tradiční představy náboženství, které označil jako „pošetilou pověru“. Dopis ze dne 3. ledna 1954 byl adresovaný filozofovi Eriku Gutkindovi jako odpověď na jeho knihu o náboženství.
Po Einsteinově smrti o rok později byl dopis prodán a zůstal tak 50 let ukryt očím veřejnosti. „Slovo bůh pro mne není nic víc než označení výtvoru lidské slabosti. Bible je sbírka legend, které jsou sice úctyhodné, ale přesto velice primitivní. Žádná její interpretace, byť by byla sebelepší, nemůže (podle mého názoru) tento fakt změnit,“ citoval vědcův dopis deník The Guardian.
Einstein vnímal boha a víru v jiných dimenzích než běžní lidé. |
Avšak Židé, ke kterým se rád počítám a s jejichž mentalitou mám mnoho společného, nejsou o nic lepší než ostatní lidé.“ Autor teorie relativity se během svého života rád vyjadřoval k otázkám náboženství. Většinou jej však dával do souvislosti s vědou. Přes všechny kontroverzní poznámky ohledně boha a víry důrazně odmítal, když ho někdo označil za ateistu. Podle odborníků náboženství respektoval, ale vnímal jej v jiných dimenzích než běžní lidé.
Pro znalce je dopis novinkou
Jak napsal deník The Daily Telegraph, Einsteinův dopis Gutkindovi psaný v němčině se bude ve čtvrtek dražit v Londýně. Předpokládaný výtěžek z aukce je 8 tisíc liber (skoro 253 tisíc korun). Je zajímavé, že tento dopis je novinkou také pro odbornou veřejnost. V knize Maxe Jammera Einstein a náboženství není o tomto rukopisu ani zmínka, přitom se jedná o nejobsáhlejší dílo s touto tematikou. O existenci dopisu údajně nevěděl ani jeden z největších expertů na Einsteinovo dílo ve Velké Británii John Brooke z Oxfordské univerzity.