Kapří boj o Velká jezera

Oblast severoamerických Velkých jezer čelí v posledních letech invazi dvou nesmírně aktivních druhů asijské kaprovité ryby - tolstolobika pestrého a tolstolobika bílého. Tyto stříbřité ryby skáčou nad hladinu, kdykoli je vyruší projíždějící člun, a často se stává, že lidi na palubě zraní.

Kromě pár modřin by ale žravá ryba mohla časem napáchat mnohem vážnější škody. Nejen že může zdecimovat samu podstatu tamějšího potravního řetězce, ale především znehodnotit kvalitu vody, která slouží k pití 40 milionům obyvatel.

Ani ne před deseti lety se houževnatému asijskému druhu podařilo následkem povodní uniknout z rybích farem na jihu USA. Netrvalo to ani moc dlouho a vzápětí ovládl některé části řeky Mississippi a její přítoky.

Jedinou hranici mezi dvěma blízce příbuznými asijskými druhy a většinovým sladkovodním kaprem nyní tvoří pouhých několik kilometrů vodní cesty a zatím ne příliš vyzkoušené elektrické pole natažené umělým kanálem poblíž Chicaga. Podle ekologů by mohlo dojít ke skutečnému kolapsu zatím vyvážených poměrů ve Velkých jezerech. Zhroutilo by se nejen tamější rybaření, ale především kvalita vody pro miliony lidí.

Hrozba pro ostatní živočichy
„Invaze takových rybích druhů by jezera navždy zničila,“ tvrdí Cameron Davis ze Sdružení Velkých jezer. Tolstolobik, který dorůstá hmotnosti až 45 kilogramů, totiž filtruje ohromné množství vody a každodenně spotřebuje mikroskopické rostliny a živočichy odpovídající 40 procentům jeho váhy. Právě tyto mikroskopické formy života jsou základem potravního řetězce ve Velkých jezerech a na úbytek této potravy by doplatily nejprve další zdejší druhy jako malé ryby, raci a posléze i lososi, pstruzi a okouni.

Ale ani to by nebyl konec. Průzračnější voda by umožnila průnik slunečního světla do větších hloubek, což by podnítilo prudký růst řas. Následkem může být zvýšení hladiny toxinů, které mohou u člověka způsobit i smrt.

Už nyní jsou vody jezera Saint Clair, které spojuje další dvě jezera - Huronské a Erijské -, občas dušeny takovým množstvím řas, že se do nich zaplétají čluny i plavci. Během několika týdnů se každé léto rozmnoží bakterie, které se živí tlejícími řasami, a výsledkem je zkažená chuť vody. Někdy nepomůže ani poměrně účinný čisticí systém a požití takové vody vede k onemocnění.

Boj s invazí asijského kapra do oblasti Velkých jezer, znamená vynaložení velkých finančních prostředků. Proto někteří ekologové prosazují nezbytnost trvalého oddělení vod této zóny od vod Mississippi. Nyní budovaná elektrická bariéra v hodnotě devíti milionů dolarů má bránit rybám v prostupu umělým kanálem, který byl postaven v minulém století jako spojení mezi jezery a Mississippi. Ani nepropustnost valu však není stoprocentní. Především jikry a potěr mohou proplouvat nad elektrickými vodiči bez větší újmy.

 „Elektrická bariéra je krutá, ale v současnosti je to nejlepší prostředek, jaký máme. Měla původně bránit pronikání jiného rybího druhu opačným směrem - z jezer do Mississippi. Teď má za cíl zastavit asijského rybího žrouta,“ říká ekolog David Lodge.