Zvláštních kulovitých trsů stálezeleného jmelí bílého (Viscum album) si považovali naši předkové už od pradávna, keltští druidové jmelí používali při svých obřadech. Tajemné a neobyčejné je pro nás i dnes, byť povětšinou jen o Vánocích.
Jmelí je vidličnatě větvený poloparazitický keřík, který se zachycuje v korunách dřevin. Kořeny pronikají skrz kůru do dřeva, napojí se na cévní systém hostitele a čerpají od něj vodua minerální látky. Částečně však také získává živiny vlastní fotosyntézou a ty pak na oplátku svému hostiteli zase poskytuje. U nás můžeme najít tři poddruhy: jmelí pravé, rostoucí na mnoha listnatých stromech, jmelí bílé borové a bílé jedlové. Kromě toho se u nás vyskytuje jmelí příbuzný ochmet evropský, který je ale opadavý a roste pouze na dubech.
Jmelí se řadí mezi jedovaté rostliny a už odedávna se používalo v lidovém léčitelství. Je zajímavé, že za nejtoxičtější je označováno jmelí rostoucí na topolech. I dnes vědci nacházejí ve jmelí látky s netušenými léčebnými účinky, jejich obsah se navíc liší podle toho, na jaké rostlině jmelí vyrostlo.
Brambořík neboli cyklámenBrambořík perský (Cyclamen persicum), pocházející z horských oblastí Středozemí a Malé Asie, je jednou z rostlin, které si domů kupujeme právě teď, v době adventu. Kvete bíle nebo v odstínech červené, fialové a růžové od listopadu do března a jeho květy vypadají krásně také řezané v kyticích ve váze. Brambořík patřil mezi rostliny oblíbené zejména našimi babičkami, měly totiž pro jeho pěstování ideální podmínky: vnitřní prostor ve dříve obvyklých dvojitých oknech. Nejlépe se totiž bramboříku daří, pokud mu zajistíme chladnější prostředí, zhruba kolem patnácti stupňů Celsia. A nemá rád příliš častou zálivku, hlíza bramboříku je citlivá na plísně. |
Ačkoli se má za to, že jmelí se vyskytuje jen vysoko v korunách volně rostoucích stromů, dá se celkem úspěšně pěstovat třeba na zahradě. Jeho kouzlu propadl Daniel Bozner z Královéhradecka. „Jmelí mě uchvátilo tím, že je to botanicky vyšší rostlina, ale živí se poloparazitismem. Jako stálezelený keř na opadavých stromech v zimním období hezky vyniká a na stromech na mě působí jako okrasa. Jeho zvláštností je také to, že roste dokonce samo na sobě a také na příbuzné rostlině ochmetu evropském,“ objasňuje dlouholetý pěstitel jmelí.
Jmelí pěstuje na zahradě i na ovocných stromech. Ze všech dřevin se mu ubrání jen několik málo druhů: „Některé stromy se naučily jmelí odolávat zřejmě díky dostatečné tvorbě flavonoidů, které obklopí jmelí vrůstající do kůry a tím mu zabrání odebírat vodu s živinami,“ říká Daniel Bozner. „Rezistenci hrušně jsem ale hravě překonal naroubováním hlohu, jabloně a jeřabiny na dotyčný strom. Hrušeň nemůže předat rezistenci roubům, a tak jmelí vesele roste nepřímo i na hrušni,“ vysvětluje. Jmelí se nedokáže samovolně šířit, dělají to za něj ptáci anebo člověk.
Typickými rozsévači jmelí jsou brkoslav severní a drozd brávník. „Roznáší jmelí na kilometry daleko, obyčejně na zimní jabloň s červenými jablky a na jeřabinu s červenými plody,“ říká Daniel Bozner. V poslední době si na jmelí pochutnává také drobná pěnice černohlavá: „Dokáže všechny bobulky otrhat, šikovným pohybem o větev vymáčknout semínka a nalepit je na větve v nejbližším okolí jmelí. Je to totiž malý ptáček a semínko nepolyká, ale zanechává ho na větvičkách, požírá pouze slupku s částí dužiny. Dokáže takto nasít i desítky rostlinek těsně vedle mateřské rostliny jmelí, čímž ale značně zvyšuje jeho škodlivost,“ konstatuje Daniel Bozner.
Vysít jmelí do koruny stromu dokážete i sami, je ale třeba počítat s tím, že hostitelský strom můžete oslabit. Výsev bobulky je velmi jednoduchý, stačí vymáčknout semínko a nalepit na mladší větev nebo výhon. Jmelí roste pomalu, větvičky vhodné pro vánoční výzdobu budou k dispozici zhruba za pět let. „Nejlepší rostliny jsou za osm let, a to za předpokladu, že má jmelí dostatek světla celou dobu a něco ho na začátku růstu nepoškodí,“ říká pěstitel.
Po mnoha letech pěstování se na jeho zahradě najdou opravdové rarity: „Naproti domu máme dub, na který jsem nasel ochmet. Po deseti letech růstu jsem na ochmet nasel jmelí a tak mám jmelí na dubu, i když na něm přímo neroste. Kolem domu navíc máme všechny tři poddruhy jmelí a ještě ochmet. Je to možná jediné místo v Česku, jestli ne na světě,“ poznamenává Daniel Bozner. A jak bude vypadat jeho vánoční výzdoba? „Jmelím si domov stále zdobíme, i když počáteční nadšení, kdy jsem jmelí věšel skoro všude, už pominulo. Teď už ho dáváme jen normálně, jako to dělá každá jiná rodina. Nejbližší jmelí nám i tak roste jen deset centimetrů ode zdi domu.“
