Podle průzkumu si totiž necelá čtvrtina obyvatel těchto zemí, konkrétně 24 procent, myslí, že bývalý režim byl lepší než ten současný, demokratický. Zastánců demokracie je naopak 28 procent všech dotázaných. Na 33 procent lidí neví, protože považuje obě formy uspořádání společnosti za stejné, zatímco zbývajících 14 procent dotázaných se nechalo slyšet, že jim nevyhovuje ani jedna z těchto forem.
|
Čtvrtina obyvatel postkomunistických zemí chce zpátky socialismus | ||||
| Podle nového maďarského průzkumu, provedeného v 11 zemích bývalého sovětského bloku, považuje 24 procent dotázaných socialismus za lepší formu uspořádání společnosti než demokracii. Česko vyšlo ze studie nejlépe, demokracii zde podporuje 52 procent lidí. | ||||
| pro socialismus | pro demokracii | nic z toho | je to jedno | |
| Česko | 13 % | 52 % | 17 % | 18 % |
| Estonsko | 18 % | 37 % | 8 % | 37 % |
| Slovinsko | 22 % | 22 % | 8 % | 48 % |
|
Bělorusko |
14 % | 22 % | 12 % | 52 % |
| Polsko | 17 % | 29 % | 12 % | 42 % |
| Slovensko | 31 % | 30 % | 18 % | 21 % |
|
Bulharsko |
38 % | 21 % | 11 % | 30 % |
| Ukrajina | 23 % | 26 % | 8 % | 43 % |
| Rusko | 36 % | 13 % | 16 % | 35 % |
| Maďarsko | 23 % | 28 % | 13 % | 36 % |
| Rumunsko | 24% | 30 % | 25 % | 21 % |
| průměr | 24 % | 28 % | 14 % | 33 % |
Podle českého sociologa Josefa Mlejnka však průzkum odráží realitu pouze zkresleně. „Problém je ve výběru zemí, které mají velmi odlišnou kulturní, historickou a kulturněpolitickou zkušenost (například ČR versusu Bělorusko). A problematická je také formulace otázky ,demokracie kontra socialismus',“ uvedl pro LN Mlejnek.
Tržní ekonomika se lidem líbit nemusí
Podle něj studie naopak přesto odráží důležitou skutečnost, že většina lidí hodnotí politický systém podle jeho ekonomické výkonnosti, podle životní úrovně, které se v něm těší.
„Pokud nástup demokracie znamená buď hospodářský propad, nebo nárůst sociálních rozdílů, anebo obojí, většina populace potom může hodnotit starý režim pozitivně anebo ne tak negativně. Tržní ekonomika dává šanci schopným a podnikavým, nutí člověka k aktivitě. To se většině lidí nemusí líbit - je jim milejší nižší hladina životní úrovně (byt v paneláku, obyčejná škodovka a chalupa), pokud v ní žijí skoro všichni, a navíc jde o úroveň jistou, neohrožovanou,“ řekl Mlejnek.
Mezi zeměmi Evropské unie je podpora komunismu nejvyšší na Slovensku - 31 procent. Téměř stejné procento dotázaných, 30 procent, podporuje demokracii.
Česká republika naopak vyšla z průzkumu nejlépe. Pro demokracii se zde vyslovilo 52 procent účastníků ankety. „Výsledky průzkumu mě nijak nepřekvapily. Vzpomínky na komunismus jsou totiž na Slovensku spíše příjemné. Teď je v důsledku reforem naopak vyvíjen na Slováky velký tlak, takže se jejich odpovědi nemůžeme divit,“ nechal se slyšet pro LN nejmenovaný slovenský sociolog.
„Slováci navíc nebyli na změny v roce 1989 připraveni a teď si mnozí z nich říkají: v obchodě bylo sice dříve méně druhů jogurtů, ale byly zde zase jistoty, které tu teď nejsou.“
Rozdíl mezi postojem slovenské a české veřejnosti podle něj souvisí samozřejmě také s normalizací, která byla v Česku tvrdší a byla doprovázena velkými represemi. Na Slovensku to bylo v té době jiné, mnohem mírnější, tam se naopak stavělo a země „vzkvétala“.
Podle Josefa Mlejnka má vliv na současnou situaci také slabší demokratická tradice ve slovenské moderní historii. „První republiku vnímají jako český diktát, pak měli fašistický Slovenský štát a pak už jen komunismus,“ uvedl.
Spolu se Slovenskem stojí na druhé straně pomyslného žebříčku Rusko, kde jen 13 procent dotazovaných podporuje demokracii, zatímco 36 procent by dalo přednost socialistickému systému. Nostalgie po „starých časech“ je silná také v Bulharsku.
