Tento počin, oceněný spolu se samotným objevem GFP v medúzách a postupem umožňujícím jeho izolaci loňskou Nobelovou cenou, odstartoval novou éru genetiky. Pomocí GFP lze například snadno a průkazně doložit úspěch klonování. Stačí organismus osvítit modrým nebo ultrafialovým světlem. Když se rozzáří, je jasné, že klíčová genetická sekvence je na svém místě, tudíž operace se povedla.
V posledních letech rychle přibývá živočišných druhů, u nichž se přenesení cizího genu podařilo. K myším a potkanům přibyly kočky a před pár týdny také psi. U primátů je přenos obtížný, ale už je také v možnostech genetiků. (viz text Smrtelný...).
Nyní vědci vedení Erikou Sasakiovou z Ústavu pokusných zvířat v japonském městě Kawasaki učinili další krok: upravené primáty, v tomto případě kosmany bělovousé z amazonských pralesů, přiměli k rozmnožení.
Do organismu kosmanů se gen GFP dostal prostřednictvím viru během embryonálního vývoje. Embrya část vývoje strávila v roztoku sacharózy a poté je vědci přenesli do děloh sedmi náhradních matek. Tři opičky potratily, čtyři matky přivedly na svět zdravá mláďata, v jednom případě dvojčata.
S genem GFP se narodily čtyři samice a jeden samec, uvádí studie otištěná v posledním čísle časopisu Nature. Jen samec a jedna ze samiček však měli gen GFP v pohlavních buňkách. Když samec dospěl, zplodil s touto samicí potomka, který po rodičích zdědil schopnost zeleně zářit.
Další fluoreskující jedinec přišel na svět po umělém oplodnění. Konkurence pro myši i makaky Stvoření světélkujících organismů není samoúčelné. Vědci se snaží vytvořit biologické modely umožňující studium závažných chorob a testy léků ve fázi, kdy ještě nelze riskovat zdraví lidských dobrovolníků. Mezi primáty se najdou druhy podobnější člověku, například makakové. Kosmani mají ale jednu zásadní výhodu: snadno se množí. Protože odchov nových generací je mnohem levnější než klonování, může být tato výhoda rozhodující.
- 29. května 2009 11:19