BERLÍN „Zur Firma“ – „U firmy“. Tak zní název malé a na první pohled nenápadné hospůdky v ne příliš frekventované berlínské ulici. Přesto se o tomto podniku v poslední době psalo jak v německém, tak i ve světovém tisku. Slovo „Firma“ a jméno oné tiché ulice – Normannenstrasse – dodnes nahání mnohým Berlíňanům hrůzu. „Die Firma“ totiž kdysi zlidovělo coby přezdívka pro východoněmeckou státní bezpečnost (Stasi) a v Normannenstrasse, ve čtvrti Lichtenberg, mělo navíc totalitní „ministerstvo strachu“ a všudypřítomného špiclování sídlo.
Ačkoliv jsou pro mnohé Němce vzpomínky na dobu před rokem 1990 bolestné, jiným se po ní čas od času dokonce zasteskne. Turisté navštěvující německou metropoli přímo prahnou po jakémkoli stínu tehdejších poměrů nebo alespoň po oprýskaném zbytku zdi, jež město rozdělovala. A právě na „ostalgii“ východních Němců a zvláštní fascinaci turistů vším východoberlínským zjevně vsadila dvojice novopečených hostinských Wolfgang Schmelz a Wilfried Gau, kteří rekonstruovanou hospodu otevřeli minulý měsíc.
Místo konspiračních schůzek
„Přijďte k nám – jinak přijdeme my k vám,“ přikazuje kolemjdoucím velká tabule nad vchodem. Pod rudým štítem s názvem podniku je uvedeno, že jde o místo konspiračních schůzek.
Uvnitř působí podnik zprvu všedně. Rozhlédnou-li se však návštěvníci po oranžově vymalované místnosti – která připomíná spíše nezáživný bar než restauraci – určitě je zaujme několik předmětů, které jako by do zrekonstruovaného prostoru vůbec nepatřily: především východoněmecká vlaječka nad barovým koutem či figurína oděná do uniformy těžkooděnce vedle vchodu a v jednom z koutů pak malá výstavka předmětů, které připomínají bývalý režim nebo činnost Stasi: psací stroj, soška Lenina či dobové tiskoviny a doklady.
Staňte se informátorem
Čeští a slovenští návštěvníci ocení mezi exponáty kotoučový magnetofon československé výroby Tesla B5. „Vydražil jsem ho na internetové burze eBay,“ prozradil Wolfgang Schmelz. Podle něj právě přístroje Tesla používala Stasi k záznamu odposlechů.
Recesistickou stránku projektu připomíná jídelní lístek, kde stojí výzva k získání průkazu „neoficiálního informátora“. Ve skutečnosti jde o jakýsi průkaz štamgasta, díky němuž má zákazník – uvedený pod krycím jménem – slevu na nápoje i jídla. Tradiční ruská polévka soljanka s kyselou smetanou tu pro představu stojí 2,80 eura (necelých 70 korun).
