Rakouská vláda vyvlastnila dům ve městě Braunau am Inn, v němž se v roce 1889 narodil nacistický vůdce Adolf Hitler, na základě zákona přijatého parlamentem v prosinci roku 2016. Ústavní soud předloni potvrdil platnost vyvlastnění, kterému se Pommerová bránila.
Vydání Hitlerových projevů jako trestný čin? Kauzu mají na stole ústavní soudci |
Podle aktuálního rozhodnutí soudu v Riedu, o kterém informoval list Salzburger Nachrichten, bylo odškodnění, které stát původní majitelce za vyvlastněný dům s přilehlými pozemky nabídl, příliš nízké a to „především s přihlédnutím k té zvláštnosti, že se v případě hlavní budovy jedná o rodný dům Adolfa Hitlera“. Místo 310 000 eur (téměř osm milionů korun) by podle rozsudku měla Pommerová dostat 1,508 milionu eur (38,8 milionu korun).
Rozsudek zatím není pravomocný. Stát zastupovaný finanční prokuraturou se proti němu může ještě odvolat.
Rakousko chce dům strhnout
Kromě sporu o výši odškodnění se Gerlinde Pommerová s Rakouskem soudí stále i kvůli samotnému vyvlastnění. Po rozhodnutí rakouského ústavního soudu o jeho přípustnosti se žena obrátila ještě na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Už nemusí holit Hitlera a skrývat hákové kříže. Německo upravilo zákaz nacistických symbolů ve hrách |
Rakousko dlouhodobě usilovalo o odkoupení domu v Braunau. Pommerová to ale odmítala, a stát proto přistoupil k vyvlastnění. Podle posledních plánů chce Rakousko nemovitost nechat strhnout a na jeho místě postavit nový objekt, který by sloužil charitativním nebo administrativním účelům a nemohl by být lákadlem pro neonacisty.
Krátce po anšlusu Rakouska, tedy připojení země k nacistickému Německu v roce 1938, prohlásili nacisté Hitlerův rodný dům za památku. Posléze fungoval jako výstavní síň. Pommerovi získali nemovitost v restituci v roce 1952 a rakouská vláda si ji od počátku 70. let pronajímala. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.