Bolavá záda ve fitku nenapravíte. Lepší je správně sedět a protahovat se, říká fyzioterapeut

Bolesti zad i hlavy může odstartovat nejen sezení u počítače a špatný životní styl, ale i stres, který způsobuje vyšší svalové napětí, a tím i blokády. Co pro sebe můžeme udělat a jak nám může pomoci fyzioterapeut? „Důležité je vést pacienta, aby si uměl pomoci sám,“ říká Kryštof Kuba, který se jako fyzioterapeut české výpravy účastnil mimo jiné zimní olympiády v Koreji.

LN Co je vlastně úkolem fyzioterapie? Rehabilitace?
Re-habilis znamená „znovu-zručný“. Rehabilitace je tedy shrnutí komplexního návratu nemocného nebo zraněného člověka k běžnému životu. V tomto procesu se při nejrůznějších onemocněních nebo po traumatech setkává tým z různých oborů a spolupracuje. Fyzioterapeut je jeden z členů toho týmu, rehabilituje pacienta zpět do života. A samostatně pracující fyzioterapeut řeší převážně pohybové a různé funkční obtíže těla.

LN Jaké metody k tomu využívá?
Je jich tolik, že už se v nich ztrácejí i terapeuti. Já dávám přednost vědecky podloženému přístupu před různým hlazením, míčkováním a nesystematickým mačkáním.

LN Podle čeho si fyzioterapeuta vybrat?
Fyzioterapeut by vám měl osobnostně sedět, ale hlavně musíte odcházet s tím, že je vám vše jasné a máte úkol, který budete zvládat a dodržovat. Dobré je, když přijdete s pohybem, polohou nebo bolestí, které můžete v ordinaci předvést. Pokud vás dokáže terapeut navést na to, co jste schopni zvládnout sami, aby se vám ulevilo, je to ideální. Zdá se mi přínosnější vést pacienta tak, aby si uměl pomoci sám a věděl, že mu daný pohyb nebo cvik ulevil bez mého zásahu. Tak se stává samostatným a nezávislým a přebírá zodpovědnost za své tělo.

LN Proč by neměl být závislý na terapeutovi?
Konzumování pasivní terapie, kdy pacient čeká, jak mu pomůžeme, je vytvářením určité závislosti. Třeba v Ústřední vojenské nemocnici v Praze byl porovnán efekt léčby při bolestech zad nebo při spastických potížích po cévní mozkové příhodě u aktivně spolupracujících pacientů, kteří měli menší počet návštěv terapeuta, vůči pasivně konzumujícím terapii několikrát týdně. Efektivnější byla aktivní spolupráce.

LN Co mě na vyšetření u fyzioterapeuta čeká?
Léčbu zahajujeme důkladným vstupním rozhovorem a vyšetřením, které trvá někdy i přes hodinu. Nelíbí se mi, když pacienti přicházejí s tím, že už byli na fyzioterapii všude možně a mají tolik cvičení, že vlastně nevědí, co mají dělat. U nás změníme většinou jeden pohybový návyk, jako je držení těla v práci, sed, stoj, chůzi, opakované pohyby a činnosti, případně odpočinkové polohy na gauči a v křesle. A doplníme změnu režimu jedním cvikem, který nezabere více než pět minut denně.

LN Vážně to může stačit?
Při dobré spolupráci a u méně závažných stavů lze pacienta vidět jen párkrát a není potřeba víc než pět návštěv. Tím předcházíme vzniku závislosti na terapeutovi a uvolníme místo někomu dalšímu.

LN Potřebujete k práci vyšetření z dalších oborů?
Jako samoplátce sice můžete přijít k fyzioterapeutovi, který smí pracovat bez odborného dohledu a má odpovídající vzdělání, a to i bez poukazu nebo zprávy od lékaře. Ale Unie fyzioterapeutů doporučuje, abychom měli alespoň základní zprávu o zdravotním stavu pacienta od jeho praktického lékaře. Měli bychom znát stav člověka, který přijde k nám do ordinace, než s ním začneme pracovat.

LN Má smysl chodit k fyzioterapeutovi preventivně?
Záleží, ke komu přijdete. Pokud se cítíte dobře, nic vás nebolí, a přitom následně dostanete u fyzioterapeuta takové vysvědčení, že je vám do pláče, je otázkou, jaký to mělo smysl. Když člověk, který běžně sportuje, přijde na preventivní prohlídku a odejde s popisem křivé páteře, slabého břicha, nejrůznějších zkrácených syndromů, a ještě dostane doporučení, aby šel na magnetickou rezonanci, nemám z toho radost. Nemůžeme chtít, aby všichni byli jako socha Davida.

LN Co byste tedy udělal vy?
Hledání nálezu na magnetické rezonanci má přísná kritéria a nemá vycházet ze zvědavosti, jak to v té páteři vlastně vypadá. Pokud mám pacienta, který sedí denně osm hodin v kanceláři, ale pravidelně jezdí na kole nebo běhá a nic ho nebolí, jen možná v práci občas záda, upravím mu sezení a vyšetřím, zda je bolest zad nějak závažná. Určitě ale neodejde s cvičením pro posílení břicha a protahováním na 30 minut denně.

LN Fyzioterapie ale prý dokáže léčit i potíže, u nichž bychom to nečekali...
Ano – a také někdy dokáže jednoduše diagnostikovat. Podle mě je nejhrozivějším trendem dnešní doby zbytečná artroskopie, tedy vnitřní vyšetření ramenních a hlavně kolenních kloubů. A nemohou za to vždy operující. Pacienti se často domáhají, aby lékař jejich stav zlepšil. On už přitom nemusí mít jinou variantu než tento zákrok, protože konzervativní léčbě nevěří nebo s ní neměl nikdy dobrou zkušenost. Mechanická diagnostika je naproti tomu jednoduchý, ale sofistikovaný systém běžného klinického vyšetření, který během krátké doby dokáže diagnostikovat, zda konzervativní přístup bez operace je, či není vhodnější.

LN Takže s bolestí při pohybu vždy nejdřív k fyzioterapeutovi?
Víte, že v Británii již před mnoha lety zavedli pro pacienty s akutní bolestí systém první návštěvy právě u fyzioterapeuta bez doporučení lékaře? Protože zjistili, že než si pacient oběhne „kolečko“ od praktického lékaře přes čekání, zda léky zaberou, následně, pokud nezaberou, další odeslání například k ortopedovi a další čekání, jestli nastavená léčba, příkladně injekce, pomohou, přičemž až poté následuje fyzioterapie, kdy stav již nebývá pouze akutní a stává se chronickým, prodlužuje se zbytečně čas trpícího pacienta. Britové si ověřili, že zahájení péče přímo u fyzioterapeuta může akutní bolest rychle a bez následků upravit, případně daného jedince poslat ihned do péče praktického lékaře či dalšího specialisty. Pokud ovšem fyzioterapeut několik týdnů léčí pacienta, jehož projevy a bolesti se nemění, a on si není jistý příčinou a původem obtíží, musí to konzultovat s jiným specialistou. Někdy ale může být příčina úplně banální.

LN Jako třeba?
Časté bolesti zad po ránu, bolesti hlavy po celodenní práci u počítače, může jít o podvrtnutí kotníku nebo kopnutí do míče, kdy následně nastanou obtíže s chůzí. Nebo pouhé zívnutí či „křivé“ kousnutí do jablka a následné obtíže při otevírání úst. Taky hod míčem, po němž následuje ztížené oblékání pro bolest v rameni. A seznam by mohl pokračovat. Mé pacienty zpravidla trápí právě bolesti dolní části zad, krku nebo rukou či nohou.

LN Čím to je?
Hlavní příčinou je strnulost a nedostatek pohybu, který je následně doprovázen nárazovým přetížením. Máme pocit, že musíme dohnat dlouhou pauzu ve zdravé a pravidelné pohybové aktivitě.

LN Je fyzioterapie obor pro všechny?
Jistě, například mou nejstarší pacientkou byla dáma ve věku 96 let. Někdy ale musíme začít s léčbou již od narození.

LN Kdy naopak nepomáhá?
Jsou vážná fyzická traumata a neurologické, revmatologické, onkologické či interní i další diagnózy, se kterými za fyzioterapeutem nepůjdete. Následná péče po ošetření lékařem ale může být – a vlastně i je – doprovázena fyzioterapeutem.

LN A s čím bych naopak přijít měl?
Fyzioterapie může léčit například vyhřezlou ploténku, která tlačí na nerv, přičemž bolest vystřeluje do některé končetiny. Ukazuje se, že rehabilitační metoda McKenzie může zlepšit situaci až u 78 % pacientů, a lze tak předejít operaci. Z našich pacientů jsme následně poslali na operaci jen čtyři procenta.

LN Co taková „myšitída“?
Máte na mysli takzvaný syndrom počítačové myši, kdy vlivem přetížených šlach brní ruka. (Neplést se syndromem karpálního tunelu, který z „myšitídy“ může vzniknout, případně se přímo jedná o tento problém.) Důležitá je prevence v podobě krátkých přestávek nebo pozice rukou opřených o okraj stolu. Pomáhá i rychlé „vyklepání“ předloktí.

LN Na co dát pozor u dětí sedících pořád u počítače?
Především sledujte, zda nesedí dlouho v jedné pozici. Například déle než půl hodiny v tureckém sedu se zakulacenými zády. Nebo na křesle, kdy je páteř tvarovaná podle něj. Pokud mohu nějakou pozici označit za vhodnější, je to leh na břiše. Páteř je při tomto pohybu v opačném směru než při ostatních pohybových činnostech během dne. Ale ani tato poloha není už po 15–20 minutách vhodná.

LN Většina dospělých má ale také sedavé zaměstnání...
Hlavním krokem je správné sezení, kdy máte alespoň sedák o pár centimetrů výš než kolena. Dobré jsou také bederní opěrky. Nesmíte si ale myslet, že bolavá záda ze sedavého zaměstnání napravíte večer ve fitku.

LN Jak to?
Mnohem lepší je několikrát denně se protáhnout, nechat svaly se nadechnout. Vstát od práce, udělat sedm až deset hlubokých předklonů a záklonů, kdy si jako oporu položíte dlaně na hýždě. K tomu si dejte pět dřepů a zakroužení rukama v ramenou pětkrát na každou stranu. A nepodléhejte stresu.

LN Ten má vliv na bolesti zad?
Může mít. Způsobuje zvýšené napětí ve svalech – a to se může projevit na změněném držení těla. To má za následek blokády, které mají vliv nejen na bolest zad, ale i hlavy. Tady může fyzioterapeut také pomoci. Vybere jeden až dva pohyby, které můžete snadno provádět během dne a vyrovnávat zátěž těla.

LN Zdravotní pojišťovna ale asi vždycky fyzioterapii neproplácí...
Pojišťovny hradí fyzioterapii na pracovištích, která s nimi mají smluvní vztah. Nelze říct, zda poskytované služby jsou lepší pro samoplátce, nebo při úhradě pojišťovnou. Pacient musí zhodnotit po třech až pěti terapiích, zda je opravdu ve svém stavu lepší, nebo zda odchází po terapii tak bolavý, že za dva dny sice přichází úleva, ale vlastně je to jen návrat k původnímu stavu, ve kterém pacient uvízl.