Lidovky.cz: Ve své knize Každá bolest má svou příčinu se soustředíte na propojení těla a mysli a bolest. V čem je bolest pro člověka pozitivní?
Pohybový systém odráží funkce nejen pohybové, ale i imunitní, hormonální i psychické. Podle jeho stavu nebo sklonu k bolesti se dá tedy usuzovat na fungování celého systému těla. A naopak, fungování lidského těla má vliv na léčbu a vznik bolesti. Bolest v těle nevznikne jen tak a může nám o našem způsobu života hodně říct. Někdo se málo hýbe, špatně dýchá, je v napětí, v tlaku, ve kterém není spokojený, žije s hlubokým smutkem v sobě nebo se lehce naštve.
To jsou všechno faktory, které mají vliv na bolest těla či jiné zdravotní komplikace a mají vliv na prožívání celého života. Proto když přijde bolest, může nás zastavit a my můžeme některé věci v životě změnit. A často tak žít spokojeněji. I příběhy těchto lidí uvádím právě v naší nové knize Každá bolest má svou příčinu.
Tomáš Rychnovský
|
Lidovky.cz: Co si myslíte o lécích na utlumení bolesti?
Určitě mají svůj smysl v akutní fázi léčby. Je však moudré léčbu směřovat na příčinu. Proto hledám ten opravdový důvod bolestivých stavů a ten cíleně léčím. Preferuji přístup, který se zaměřuje na principy fungování těla vč. zřetězení jeho poruch. Znamená to, že neléčím pouze v místě bolesti. Léčím všechny, i vzdálené důvody, které vytváří bolest v daném místě, na které si pacient stěžuje.
Lidovky.cz: Píšete i o problémech, které jsme měli v dětství a přenášíme si je do dospělosti. Co si mám pod tím představit? Vzorce chování? Mohou se i tyto problémy přetavit do bolesti?
Jedním z témat je, že neideální kojenecký vývoj má vliv na to, že některá místa na těle jsou náchylnější pro vznik bolesti. Proto by rodiče měli nechat zkontrolovat své děti už od 6. až 8. měsíce. Druhá věc je, že přístup k dětem v nich může zanechat pocity, se kterými se neumí/me dlouho poradit. Jsou to pocity nepřijetí, smutky, vztek apod.
Zůstávají v dětech, protože se s nimi o nich nikdo nebaví. A tyto pocity nás mohou dlouhodobě tížit a pomáhat přetížení pohybového systému díky poruše svalové spolupráce. Např. nahrbení páteře je velmi často velmi spojeno s naším vnitřním prožíváním života. Proto je potřeba s dětmi i o těchto tématech mluvit. Emoce se v nich potom nehromadí a páteř funguje v pořádku.
Lidovky.cz: Hypotetický příklad - od dětství mě bolí hlava, bolest je to neřešená. Dá se vypozorovat, proč bolest přichází?
Určitě. Je třeba vyšetřit páteř a bavit se s vámi, jak a kdy bolest přichází a jak jí vnímáte. A také velmi často je bolest hlavy spojená s vnitřním prožíváním něčeho, co nám není příjemné.
Lidovky.cz: Kladete si i otázky, jako proč nás bolí tělo, když pravidelně cvičíme... Máte na tuto otázku odpověď?
Velmi často to vidím ve své praxi. Je viditelné, že i zdravé cvičení není všespasitelné. Dám vám příklad za všechny. Představte si, že cvičení je pro někoho forma seberealizace a forma získání sebedůvěry. Ten člověk je uvnitř tak nejistý a strachuje se o to, aby nevypadal před jinými špatně, že není schopen si toto uvnitř sebe přiznat. Proto hledá aktivitu, ve které chce být dobrý. Může to být práce, hromadění majetku i cvičení. A tento jeho motiv z něj může dělat často dobrého sportovce.
Ale stane se, že jej může náhodou postihnout bolest. Zad, kolene, kyčle. Jeho úsilí jej dovedlo k přetažení těla. Nejenže je najednou nespokojený, považuje se za neschopného, trpí tím jeho sebedůvěra. Ale on dál dělá vše proto, aby se co nejrychleji vrátil do své aktivní sportovní činnosti. Což mj. může znamenat, že nebude dělat cviky, které sice vytrénují jeho stabilitu páteře, ale on je považuje za tak nevýznamné, že jim nebude dávat svou pozornost. Jeho bolest se může zhoršovat nebo často vracet. O tom, že má sebevědomí postaveno na písku, nikoliv na skále, ani nemusím mluvit.
Lidovky.cz: Co si myslíte o józe, která tělo a mysl propojuje? Je to správné cvičení pro každého, nebo existují výjimky?
Je to asi na delší diskusi. Nemyslím si, že všeobecně jóga, navíc v různých podáních, vždy propojuje tělo a mysl. Hodně záleží na motivu cvičence a kvalitách cvičitele. A také je to cvičení, které u lidí může bolest způsobit. Čím to je? Tělo není připravené. Stabilizační svaly páteře a kloubů nefungují u všech lidí automaticky správně. Jógové ásány nejsou bez výjimky cviky, které tělo rozhýbají správně a principiálně přesně. Malé dítě, než se postaví, zvládne do té doby několik důležitějších pohybů, aby páteř a klouby byly na stoj a chůzi připravené. Stejně tak dospělí by se měli nachystat na jakoukoli pohybovou zátěž/cvičení. Principiální základní cviky pro správnou funkci a přípravu páteře ukazujeme a vysvětlujeme na našich kurzech.
Lidovky.cz: Věříte/máte ověřené, že určité bolesti, například bolest ramene, znamenají určité problémy? Dá se to paušalizovat, jak to dělají některé knihy?
Lze z nich čerpat. Ale bolest nelze paušalizovat. Je třeba mít nejen znalosti, ale nejlépe svoji zkušenost a vnímat principy fungování těla i mysli. Například rameno je kloub, který je náchylný na přetížení fyzické, ale reaguje i citlivě na vnitřní prožívání člověka. Lidé ke mě chodí i s touto bolestí, se kterou se dá mnohé udělat bez obstřiků. Ale může se léčit dlouho.
Lidovky.cz: S bolestí se žít dá, člověk ji přestane po čase vnímat a už se mu nezdá tak velká, navíc mluvit v dnešní době o bolestech a starostech, není až zas tak společensky žádoucí. Může to vést i k mnohem větším problémům.
Ano, na bolest si lze v určitém rozsahu zvyknout. Když se ale bavíme o bolesti, kterou je možné odstranit, je nutné se bavit o tom, že pacient musí přiložit svou ruku k dílu. Mohu mluvit o tom, co prožívám, co mě bolí, ale také bych měl dělat vše pro to, abych se toho zbavoval. Stěžovat si, chtít po všech, aby mi pomohli nic moc nedělat a sám si hledat příčiny, cvičit a vnímat důvody bolesti, to je rozdíl.
Lidovky.cz: Jak se dá poznat, kdy je bolest psychosomatická a kdy je opravdu způsobena například přetížením pohybového aparátu?
Vnímám to z příběhu pacienta, o kterém se bavíme. Jak a co komunikuje. A druhý diagnostický prvek je vyšetření pohmatem, které mi řekne, kde je v těle napětí, kde je jaká blokáda páteře nebo žeber. Podle uskupení těchto změn poznávám vliv psychiky na tělo velmi přesně.
Lidovky.cz: Jak se naučit pečlivě pozorovat vlastní tělo i mysl? Existuje na to nějaký návod?
Určitě. Pokud jsme k něčemu pozorní, té činnosti se věnujeme aspoň pár chvil denně, jsme v ní lepší a lepší. Člověk se může naučit pozorovat a vnímat například svůj dech, svoji schopnost povolení ramen, břicha a jiných částí těla. Stejně tak se může naučit proč má právě dnes splín či smutek v sobě. Vnitřní pocity nepřijdou jen tak bezdůvodně a je možné se v nich vyznat tak, abychom žili co nejvíce ve své vnitřní radosti.