Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Udržujte řád, choďte do přírody a dýchejte. Psycholožka radí, jak zvládnout stres provázející pandemii

Zdraví

  5:00
Stres v posledních týden padá i na ty, kteří ho zatím po dobu pandemie nepociťovali. Se zhoršujícími se zprávami je čím dál tím těžší nepřemýšlet nad tím, co bude dál. Jak takový stres zvládnout? „Není to nemoc, co nás stresuje, děsivá je pozornost, kterou ke covidu-19 upínáme. Soustřeďte se raději na jiné záležitosti, zajděte si do přírody,“ radí psycholožka Pavla Koucká.

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Lidovky.cz: Současná doba je pro psychiku lidí velmi náročná, ať už řeší karanténu, případnou nemoc, nemoc blízkých, či jen pozorují nejistotu ostatních kolem sebe. Jak se má člověk vyrovnat s nadměrným stresem?
Současný stav je bezpochyby stresující. Nicméně se stresujeme víc, než by bylo třeba, a spolupracují na tom i média. Covid-19 sám o sobě není nijak děsivé onemocnění. Děsivá je pozornost, kterou k němu upínáme. Neustálé informace o počtu nakažených, hospitalizovaných atd. - kdybychom takhle mluvili o jakémkoli jiném, i naprosto banálním a běžném onemocnění, tak bychom populaci vyděsili. A pak je samozřejmě stresující hrozba karantény či znemožnění práce, setrvání s dětmi doma atd. Není to sama nemoc, co nás stresuje.

Pavla Koucká

Lidovky.cz: Existují nějaké techniky, jak stres zvládnout?
Ano, je řada technik. Například rutina: upnout svou pozornost k běžným denním činnostem: vzbudit děti, připravit snídani, odvést do škol, jít do práce a tak podobně. Dělat vše běžné, co můžeme, soustředit se na to.

Pak je tu příroda: co nejvíce chodit do přírody, být v kontaktu se zelení, pobýt v lese, na louce, u řeky... Pokud možno všemi smysly: dívat se, poslouchat, dýchat čistý a svěží vzduch, vnímat vůně.

Dále je skvělá pohybová aktivita: zapotit se, protáhnout se, zaplavat si v rybníce. Dá se to skvěle skloubit s pobytem v přírodě.

A pak je tu dýchání. Dýchání je řízeno automaticky: nemusíme na ně myslet. Když potřebujeme více kyslíku, bez účasti našeho vědomí se dýchání zintenzivní a naopak. Ve stresu je dýchání rychlé a mělké, což je pak i samo o sobě pro nás signálem, že jsme v ohrožení. Zároveň je ale dýchání, na rozdíl třeba od srdeční činnosti, ovlivnitelné vůlí: Můžeme si říci, jak chceme dýchat, a pak to provést. Když svůj dech prohloubíme a zpomalíme, obzvláště ve výdechové fázi, je to zase naopak signál, že je vše v pořádku. Zklidníme se. Takovouto práci s dechem lze použít prakticky kdekoli.

Lidovky.cz: Co byste poradila lidem, kteří čelí tomu vnitřnímu stresu z toho, že nakazili ostatní kolem sebe?
To, že žijeme, nám dává možnosti dělat spoustu dobrého. Někdy se ale dopustíme i něčeho špatného, což často nelze dopředu odhadnout. Mám klienta, s nímž půlka rodiny nemluví, protože „zabil babičku“. Babička žila v domě pro seniory, a kromě mého klienta za ní nikdo nejezdil. Babička tam byla hodně opuštěná a velmi se upínala na nedělní klientovy návštěvy. A ano, jednou za ní přijel s patrně ne zcela doléčenou chřipkou… Přesto si myslím, že celkově vzato můj klient babičce zpříjemnil zbytek života nesrovnatelně víc než ostatní příbuzní. Celé to samozřejmě souvisí s naším přijímáním smrti. Život prostě smrtí končí a je otázka, za jakou cenu chceme ty poslední možné měsíce vykupovat.

U lidí, kteří se trápí tím, že někoho nakazili, bych se snažila mírnit výčitky svědomí, takové věci k životu prostě patří. Pokud se tak stalo, protože se chovali nezodpovědně, vedla bych je k tomu, aby to použili do budoucna jako poučení.

Lidovky.cz: Média jsou plná zpráv, které člověka vyděsit dokážou, například exponenciální růst, stále noví a noví nemocní. Pakliže člověka zprávy děsí, měl by se jim postavit, nebo je naopak přestat číst úplně?
Přestat číst zprávy či se cíleně vyhýbat těm covidovým může být první pomocí. Druhou možností je brát to s nadhledem: snažit se pochopit, co se to děje s celou společností, jak souvisí psychika jednotlivce s psychikou jiných lidí, se společenskou náladou atd.

Lidovky.cz: Pakliže člověk v karanténě skončí - odříznutý od světa -co by podle vás měl dělat, aby se udržel v relativní pohodě?
Pokud jste v karanténě nemocná, tak samozřejmě ležet, odpočívat. Pokud je vám dobře, tak zkuste zapřemýšlet, co jste chtěla doma udělat a dlouho si na to nemohla najít čas: přerovnat šatník? Protřídit fotky? Umýt okna? Když něco takového najdete, vrhněte se na to. Až vám karanténa skončí, budete ráda, že to máte za sebou. Někdo též může oprášit staré rukodělné či třeba modelářské koníčky, nebo si konečně přečíst tu hromádku knih, co se vrší na nočním stolku.

Lidovky.cz: Jak moc pomáhá cvičení a přesný denní řád?
Cvičení je fajn, i když zázraky se čekat nedají. Ohledně řádu záleží, lidé se liší jak v potřebě řádu, tak ve schopnosti ho dodržovat. Časté je, že když člověka nedrží potřeba ráno vstát do práce, začne ponocovat u televize či internetu, čímž si nejen posune, ale i rozhodí cirkadiální rytmus. Ten se totiž týká vedle spánku a bdění také tělesné teploty, vylučování hormonů, činnosti trávící soustavy, imunity atd. A to, že se posune spánek/bdění, automaticky neznamená, že se posune všechno. Když to do sebe nezapadá, můžeme se mimo jiné cítit zase o něco vystresovanější.

Karanténa a stres zvyšují riziko domácího násilí. Stačí vylitá káva a emoce explodují, říká psycholog

Lidovky.cz: Některé lidi děsí nemoc sama... Co s tím? Měli by takoví jedinci vyhledat odbornou pomoc?
Záleží na tom, jak moc je nemoc stresuje, jak relevantní to je a jaké praktické dopady to má. Z psychologického hlediska je závažnější, když se nákazy obává třeba matka dětí, která je kvůli tomu na dlouhé měsíce izoluje od zbytku světa, než když se obává stařenka, jíž strach přiměje dodržovat odstup od ostatních lidí a u lékaře se chránit rouškou z nanovláken. Taková stařenka odbornou pomoc nepotřebuje, úzkostná matka ano.

Lidovky.cz: Zřejmě se potýkáme s tzv. druhou vlnou pandemie. Nejistota a pocit toho, že jsme opustili normální život a touha po tom, aby se vrátil, také decimuje psychiku některých lidí. Na co by se měli zaměřit?
Pokud obavy z následujícího vývoje nepřesáhnou určitou míru, jsou na místě. V naší společnosti se skutečně dějí velké změny a ve zvýšené míře dnes hrajeme o to, jaká nás čeká budoucnost. A teď nemyslím zdaleka jen stavění se k nákaze koronavirem, ale obecně náš přístup k rizikům. Protože na jedné straně tady stále více adorujeme bezpečí a minimalizujeme rizika, zatímco další rizika banalizujeme a v určitých ohledech si doslova hrajeme s ohněm.

Koronaviru jsme obětovali tolik ekonomického profitu, tolik kulturních akcí! Upřeli dětem možnost chodit do školy, zavřeli lidi doma… A na pole dále sypeme jedy, které se prokazatelně podepisují na zdraví všech, včetně malých dětí. Myslím, že tohle by se mělo přehodnotit.

Návrat do normálu je stresující, říká psycholog. Lidé si na současný stav zvykli a zjistili, že jim vyhovuje

Lidovky.cz: Někteří řeší situaci alkoholem. Jak moc se jim toto řešení může vymstít?
Pandemie skončí, závislosti, a třeba i jen zvyky, zůstávají. Alkohol je zrádný v tom, že stresovaným lidem opravdu pomáhá: mírní úzkost, uvolní, obrousí hrany. Zpočátku je kamarád, pak ho dlouho za kamaráda považujete, až si nakonec uvědomíte, že je to váš úhlavní nepřítel. Tu změnu z kamaráda v nepřítele si neuvědomíte. Čím déle vám pomáhá, tím víc mu důvěřujete, tím víc něj spoléháte. Jenže to už ovládá on vás.

Lidovky.cz: Jak moc dopředu si mají lidé dělat plány? Nejsou ty dlouhodobé spíš kontraproduktivní, když se věci mění každý den?
Umění života je uměním dělat si plány a držet se jich. Stejně tak je ovšem i uměním pružně plány měnit. Obojího je třeba. Tento stav pouze o něco víc akcentuje to druhé. Takže: dělejme si plány, ale neupínejme se na ně. Prostě počítejme s tím, že to třeba nevyjde.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...