Středa 2. prosince 2020svátek má Blanka -5 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Epidemie ohrožuje psychiku. Unikátní český výzkum hledá odpovědi

Deprese (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Deprese (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Co udělala koronavirová pandemie s naším duševním zdravím? Odpověď na tuto otázku hledá i unikátní český výzkum.

Před třemi lety začali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví pracovat na studii mapující výskyt duševních poruch v naší populaci. Oslovili více než tři tisíce lidí ve věku od 18 do 64 let. „Do toho přišel letos na jaře koronavirus a nouzový stav,“ říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl. „A my tak dostali jedinečnou příležitost nejen porovnat zjištěná data, ale zároveň i poodhalit, jaký dopad měla koronavirová krize na naši psychiku.“

Čeští vědci zveřejnili výsledky své práce v odborném lékařském časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences. Závěry rozsáhlé studie v mnohém překvapily i její autory.

Depresí přibylo

Výzkum je unikátní nejen tím, že jako jeden z mála na světě přináší informace o tom, jak koronavirus ovlivnil naši psychiku. Neobvyklá je i metoda, kterou v tomto případě odborníci použili. Podobné výzkumy totiž běžně spoléhají pouze na statistické údaje, které však bývají často značně nepřesné. Už jen proto, že se řada lidí se svými duševními obtížemi lékařům vůbec nesvěří.

Sbírat data v terénu a na základě toho dospět k diagnostickým závěrům je jistě pracnější, ale zároveň i mnohem přesnější. „Nárůst některých duševních obtíží jsme sice předpokládali, ale zdaleka ne tak velký, jak se nakonec ukázalo,“ líčí Höschl.

„Zaznamenali jsme například trojnásobný nárůst depresivních poruch, dvakrát víc bylo i poruch úzkostných,“ vyčísluje. Dvojnásobně pak přibylo rovněž sebevražedných myšlenek. Vědci se zabývali také okolnostmi, které nárůst nejrůznějších duševních poruch nejvíce ovlivnily

Zjistili, že negativní vliv měl především strach z koronavirové nákazy přiživovaný každodenním zpravodajstvím o počtu nakažených a mrtvých. Významnou úlohu sehrála i restriktivní opatření a s nimi související finanční starosti a obavy o budoucnost.

Druhá vlna bez solidarity

Druhá vlna koronavirové pandemie přinesla nové problémy. „Na jaře nebyly dopady na psychiku lidí takové, jaké jsou nyní,“ konstatuje psycholog a psychoterapeut Adam Suchý z Ordinace klinické psychologie v Prostějově. „S druhou vlnou nákazy navíc bohužel nepřišla druhá vlna solidarity.“

Podle jeho názoru ubylo tolerance. Naopak přibylo různých dezinformací, frustrace, nervozity, a dokonce i zloby. Ta přitom někdy souvisí „jen“ s tím, že lidé mají leckdy poněkud zkreslené představy o koronavirové infekci. Stále častěji se ve své praxi proto setkává s pacienty, kteří prodělali nemoc covid-19, a v souvislosti s tím je pronásledují pocity stigmatizace. Nejednou totiž ve svém okolí musí snášet poznámky o tom, že právě oni jsou příčinou nákazy.

Také zdravotníci pracující v první linii už dnes ani zdaleka nejsou oslavovanými hrdiny, které ostatní podporují a chrání. Leckdy si připadají nejen přetížení, ale zažívají i pocity nevděku a křivdy.

Viník ukrytý v genech

Nejhůř však podle psychologa současnou situaci prožívají ti, kteří měli už před propuknutím koronavirové pandemie problémy s úzkostí. Špatně jsou na tom i lidé, jimž se ani za běžných okolností nedaří zvládat zátěžové situace.

Koronavirus totiž rozhodně není hlavním viníkem toho, že u nás v poslední době roste počet duševních poruch. „Základním rizikem rozvoje většiny duševních poruch bývá geneticky podmíněná zranitelnost,“ uvádí věci na pravou míru Höschl. „Okolnosti provázející koronavirovou pandemii jsou v takovém případě pouze spouštěcími mechanismy, které zmíněnou poruchu odstartují.“

Pokud jsme po svých předcích nezdědili dispozice k duševním poruchám, pak se naše psychika dokáže celkem rychle s nepříznivými životními situacemi vypořádat. Příslušníci mnohých minulých generací museli překonávat daleko těžší překážky než my dnes.

Příležitost ke změně

Příklad takové generace jsou lidé, kteří v padesátých letech minulého století přišli o veškerý majetek a prakticky ze dne na den si museli zvyknout na úplně jiný život. Některým v tom nejspíš pomohlo i šlechtické vychování. Kousek „šlechtice“ má však podle pana profesora v sobě řada z nás. Je to znát i v současné koronavirové době.

„V zátěži se vždy projeví to, co už bylo předchystané,“ komentuje Adam Suchý. „Narušené partnerské vztahy karanténa rozdělila, ty funkční naopak posílila.“ Ve svém okolí se nejednou setkal s lidmi, kteří se právě v tomhle nelehkém období zamysleli nad svým dosavadním životním stylem a pokusili se ho změnit k lepšímu.

Náhlý přísun volného času využili třeba k tomu, že začali víc posilovat, hrát si s dětmi nebo chodit na procházky do přírody. Výzkumy přitom potvrzují, že lidé, kteří se na svět aspoň kapánek dívají růžovými brýlemi, si se zátěží obvykle poradí lépe než pesimisté.

Dát jednoznačný návod, jak se v současné situaci chránit před stresem, je obtížné. Nejdůležitější zásady, kterých bychom se při tom měli držet, nedávno nastínila Světová zdravotnická organizace. Shrnuje je grafika na této straně. Předpovědět konečný dopad koronavirové pandemie na naši psychiku by dnes nedokázal ani ten nejlepší věštec.

Budoucnost s otazníkem

Studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví, která nadále pokračuje, by ale mohla leccos napovědět. „Už dnes víme, že koronavirus může ovlivnit nejen fyzické, ale i duševní zdraví,“ říká Höschl. „Potřeba psychické péče stoupá, zajistit její dostupnost může být proto v krátkém čase dost značný problém.“


Už dnes jsou krizové linky vytížené pětinásobně víc než před koronavirem. Některým duševním poruchám je přitom možné celkem dobře předcházet. Například pokud se podaří včas zachytit první náznaky deprese, mnohdy lze účinně předejít myšlenkám na sebevraždu.

Před časem to potvrdila i studie týmu německého psychiatra Wolfganga Rutze. Zkoumal duševní onemocnění obyvatelstva švédského ostrova Gotland, známého vysokými počty sebevražd. Vědci proškolili místní praktické lékaře, aby dokázali odhalit příznaky depresivní poruchy nebo náznaky sebevražedných myšlenek.

Počet sebevražd výrazně poklesl. Týkalo se to zejména žen, které se častěji svěřují lékařům se svými obtížemi. Podle Höschla je třeba zlepšit spolupráci zdravotníků z první linie s odborníky na psychiku i u nás.

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Moderní televizory jsou naplněné aplikacemi a funkcemi, mohou být i zajímavým... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

S otužováním začali letos Špačkovi. Oblíbili si Konventský rybník, kde si mohou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Stavba, jež načerno vyrostla v CHKO Lužické hory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

SOUTĚŽ: Vyhrajte a zachumlejte se do beránkové soupravy od decoDoma!
SOUTĚŽ: Vyhrajte a zachumlejte se do beránkové soupravy od decoDoma!

Mrazivých večerů přibývá a s nimi i touha zachumlat se do něčeho hřejivého. Souprava NOEL vám toto splní a navíc je v opravdu rozkošném zimním...