Studie odhaduje, že nějakou duševní poruchu mají tři miliony obyvatel ČR. Do psychiatrické ambulance dochází asi půl milionu z nich. Včasná léčba je přitom pro správnou a úspěšnou léčbu podstatná, řekl předseda ČPS Jiří Raboch.
"Čím déle choroba trvá, tím víc změn se odehraje v mozku. Ano, i pozdější léčbou se pomůže, ale už ne tak, jako kdyby to bylo hned," uvedl Raboch.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dalším problémem léčby bývá v Česku její úhrada. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna podle Rabocha dává na léčbu psychických a psychiatrických nemocí méně než 3,5 procenta svého rozpočtu. U členských států Evropské unie je obvyklých pět až deset procent.
Raboch úhrady demonstroval na příkladu osmdesátileté ženy, která je s cukrovkou a vysokým krevním tlakem na interním oddělení v nemocnici. Za péči tam pojišťovna hradí 3000 korun na den. "Její stav se pak zhorší, dostane delirium, tedy je zmatená, a následuje přesun na psychiatrii. Tam na ni máme 1000 korun na den," řekl.
Pomáhá fyzická aktivita a spánek
Jak poznat, kdy by člověk měl jít s depresí k lékaři, lze podle členky ČPS Evy Češkové jednoduše. Když nepříznivý stav trvá dlouho a navíc neodpovídá situaci, kterou člověk prožívá, měl by vyhledat lékaře. Základní léky mohou předepsat i praktičtí lékaři. Naopak při chmurách, které člověk může zvládnout sám, nejlépe pomáhá fyzická aktivita, například jít si zaběhat.
"Je to prokázáno," řekla Češková. Oblíbeným povzbudivým prostředkem bývá i čokoláda. "Na deprese všedního dne každý máme svůj lék," uvedla Češková.
Podle Rabocha určuje psychické zdraví i pohodu i to, co jíme, jak máme uspořádaný pracovní den a kolik hodin denně spíme. "My to asi víme, jen to nikdo nedělá," řekl.
