Lidovky.cz: Jakým způsobem se tyto rozdíly dají zkoumat? Co se přitom pozoruje?
Pokud jde o mozky jiných savců, můžeme se dostat na velmi hlubokou rozlišovací úroveň. U živého a zdravého člověka jsme odkázáni především na neurozobrazovací techniky, jakými jsou třeba funkční magnetické rezonance (fMRI) nebo pozitronové emisní tomografie (PET). Ty však odhalí jen určité hrubší rozdíly. U nich zpravidla pozorujeme buď stavbu, nebo aktivaci jednotlivých oblastí, tedy to, jak se během konkrétních činností při zobrazování zapojují. To se na záznamu a následné rekonstrukci obrazu objeví jako „rozsvěcování“.
Lidovky.cz: A další možnosti?
Vědci se také mohou zaměřit na rozdíly v chování, tedy měřitelném výstupu toho, jak mozek funguje. A také je možné třeba snímat EEG nebo jiné typy elektrické aktivity, ale EEG je značně prostorově zkreslené tím, že se snímá z povrchu kůže na hlavě, a tudíž jeho výpovědní hodnota není tak vysoká jako třeba v případě fMRI. Ovšem zase má mnohem lepší časové rozlišení a je schopno snímat i rychlé změny. A konečně ve větším detailu se můžeme na lidský mozek podívat při pitvě, ale to je poněkud specifický příklad.
Celkově je důležité v těchto studiích, aby zahrnovaly dostatečné množství lidí obou pohlaví. To zajistí jejich odpovídající výpovědní hodnotu. Obecně se rozdíly mezi mužskými a ženskými mozky obtížně replikují napříč kulturami a nedostatečná statistická síla může být podkladem těchto selhání.
