21. listopadu 2018 6:36 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Pozor na bakteriální infekce. Nákaze chovatele brání hygiena

Štěně (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Štěně (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

U zvířat z volné přírody může chovateli hrozit především riziko bakteriální infekce. Pro chovatele je nutné nezapomínat na dodržování pravidel osobní hygieny, zdůrazňuje Zdeněk Knotek, přednosta Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Do těchto pravidel patří zejména mytí rukou, používání rukavic, dodržování hygienických zásad při manipulaci s biologickým odpadem. Pokud jsou dodržována, je riziko přenosu bakteriální infekce minimální.

Obrana před nemocemi způsobenými domácími zvířaty

Tyto základní rady platí zejména pro osoby s oslabeným imunitním systémem, nemocné osoby a těhotné ženy.

  • nekrmit domácí zvířata syrovým masem nebo vejci 
  • pořizovat si koťata a štěňata starší než šest měsíců a očkovaná 
  • vyloučit možnost kontaktu zvířat domácích s divoce žijícími 
  • dodržovat základní osobní hygienu po kontaktu se zvířetem či jeho exkrementy

 „To platí především pro plazy. U ptáků je situace složitější. Tito obratlovci mohou přenášet infekce i jinou cestou než přímým kontaktem. Navíc je zde několik skutečně závažných onemocnění přenosných na člověka, například chlamydióza, vyvolávající nejen u ptáků, ale i u lidí závažné dýchací potíže, horečky a bolesti hlavy. Dalším rizikem může být poranění člověka při manipulaci se zvířetem, někdy i velmi vážné a doprovázené přenosem infekce. Hrozí u plazů, ptáků a některých druhů drobných savců,“ varuje profesor Knotek.

Chybějící potvrzení

Dováženým zvířatům také velmi často chybí jakékoliv zdravotní potvrzení, protože na burzách je nikdo nevyžaduje. Jen některé prodejny se zvířaty, které dodržují vyšší standard, tato potvrzení poskytují.

Zvířata, která se stanou cílem byznysu, jsou na tom ale hůře než lidé. Valná většina zahyne již během odchytu a transportu do sběrného tábora nebo na místní tržiště. Další ztráty podle profesora Knotka následují během převozu do Evropy a při distribuci. Následný pobyt v prodejnách a při chovu v nestandardních podmínkách jejich situaci rozhodně neulehčí.

Cizokrajný dar

Cizokrajné zvíře se nám do rukou dostane náhodou, získáme je třeba jako dar. A darovanému koni prý na zuby hledět nemáme. Tady však tohle přísloví neplatí. Musíme důkladně zvážit, zda jsme schopni poskytnout zvířeti dobré podmínky, které by se co nejvíce podobaly podmínkám přirozeným. To ale v mnoha případech není vůbec možné. Provizorním přechováváním darovaného zvířete v improvizovaných podmínkách se pak můžeme stát velmi snadno spolupachatelem týrání.

„Několik let se vede diskuse mezi laiky, zkušenými chovateli i profesionálními odborníky, které druhy zvířat je vhodné, nebo spíše možné, chovat. Ke shodě nelze snadno dojít, a tak se dále v naší zemi objevují nabídky prodeje opiček, psounů, mláďat želv a ještěrů, jedovatých hadů, vzácných a na chov náročných papoušků a dalších. Pokud se už dostanete do situace, že vám někdo zvíře daroval, můžete pouze intenzivně hledat vhodné umístění takového zvířete v chovatelském zařízení, které disponuje vhodnými podmínkami, což je náročný úkol,“ zdůrazňuje Zdeněk Knotek.

Typické nemoci přenášené domácími zvířaty

  • toxoplazmóza (parazitární onemocnění nebezpečné zejména pro dosud nenarozené děti a pro pacienty s poruchami imunity či po transplantaci) 
  • bartonellóza (nemoc z kočičího škrábnutí, přenos bakterií na člověka) 
  • toxokaróza (přenos škrkavek způsobujících záněty očí nebo vnitřních orgánů)
  •  vzteklina (v ČR přestává být problémem, byla naposledy potvrzena v roce 2002 u divoké lišky)

Buď volný!

Zoufalec, jenž dostal darem zvíře, o které se nemůže starat a nikde ho nechtějí, pak skutečně neví, co s ním. Nakonec se rozhodne zvíře vypustit do přírody. Pomineme-li, co ošklivého to znamená přímo pro dané zvíře, dá se říci, že v případě exotických živočichů je alespoň nebezpečí ohrožení okolí minimální.

„Většina exotických druhů plazů, ptáků nebo drobných savců podmínky v naší volné přírodě nepřežije. Jedovaté hady žádný chovatel jistě schválně nevypouští, ale nebezpečí představuje jejich únik, zejména v hustě obydlené oblasti, třeba uprostřed většího města. Některé exotické druhy však přece jen představují určité nebezpečí pro naše zvířata. Například cizí druhy vodních želv mohou nepříznivě ovlivňovat další živočichy,“ varuje profesor Knotek.

Milionová pokuta

I když si chovatel dodržováním bezpečnostních a hygienických pravidel chrání své zdraví, nemusí se vyhnout jinému nebezpečí.

U nás chovaní ohrožení živočichové totiž musí být registrováni – potvrzení o tom vydává krajský úřad. Pokud tedy chovatel získá zvíře z podivných zdrojů a nemá pro ně registraci, hrozí mu až milionová pokuta.

MARTIN JEŽEK, Autor je spolupracovníkem LN