Začít rehabilitovat co nejdřív, jakmile to zdravotní stav pacienta dovolí, to je nejjednodušší cesta k úspěchu. Jiřině Bakovské před pěti lety v Semilech vyměnili kolenní kloub, podstoupila tedy totální endoprotézu. Druhý den po operaci již za ní docházela rehabilitační sestra, bylo potřeba koleno začít rozhýbávat.
Lázně pomohly
„Ohnout koleno s pomocí sestry nebyl problém. Ale sama jsem nohou nepohnula. Problém ale nebyl ani tak v noze, jako v hlavě. Ve chvíli, kdy mi lékař pohrozil, že když sama nepohnu nohou, nepůjdu domů, jsem se o to pokoušela i mimo rehabilitaci, až se konečně zadařilo. Domů jsem odcházela už s tím, že ohnu koleno na 90 stupňů,“ vzpomíná Litvínovanka.
Jak do lázníKomplexní péče: Pojišťovna hradí léčbu, ubytování i stravu. Pacient je po dobu lázeňského pobytu na nemocenské. Návrh vypisuje obvodní lékař či specialista. Návrh schvaluje revizní lékař pojišťovny. Termín nástupu do lázní je podle stupně závažnosti od jednoho do tří měsíců od podání návrhu. Lázně musí pacientovi oznámit nástup nejméně 5 dní předem. Pobyt trvá podle indikačního seznamu 21 či 28 dnů. Příspěvková péče: Pojišťovna hradí pouze léčbu. Ubytování a stravu si hradí pacient sám. Pacient musí být ubytován přímo v oficiálních ubytovacích kapacitách léčebných lázní, nemůže bydlet doma nebo v hotelu. Pacient na pobyt čerpá dovolenou, pokud jí nemá dostatek, může se domluvit s lékařem na kratším, 14denním pobytu. Návrh vypisuje obvodní lékař či specialista. Návrh schvaluje revizní lékař pojišťovny. Pacient si může za poplatek objednat ve vybraných lázních konkrétní termín nástupu, lázně musí schválený návrh obdržet nejpozději 3 měsíce před termínem nástupu. Samoplátci: Není žádné lékařské doporučení. Procedury, ubytování i stravu si hradí klient sám. Pobyty na léto je vhodné objednávat začátkem roku, zimní pobyty jsou cenově zvýhodněné. Klient si sám vybírá léčebné zařízení. Lázeňský lékař předepíše individuální procedury nebo potvrdí vhodnost předepsané procedury ve vzorovém programu. Procedury se zaměřují na zdravý životní styl či prevenci možných onemocnění. |
Doma se „ohřála“ jen měsíc a hned putovala do lázní. „Vybrala jsem si Teplice, protože to máme blízko, a mohla tak za mnou několikrát přijet dcera s vnukem. Rehabilitace mi velmi pomohla, na konci pobytu mi lázeňský lékař doporučil, ať přijedu za rok ještě jednou. Můj ortoped mi ale vysvětlil, že bych si pobyt i léčbu musela kompletně hradit sama a vybrat si na pobyt dovolenou,“ popisuje svoji zkušenost Jiřina Bakovská. Protože se jí nové koleno podařilo rozhýbat perfektně, o další rehabilitaci v lázních nakonec neuvažovala.
Ne všichni však nohu po totální endoprotéze rozhýbou do stavu jako před operací, a do lázní se tedy vydají i na vlastní náklady. Právě stavy po operacích kloubní náhrady patří mezi ty, kdy pacient může na náklady pojišťovny vyjet jen jednou.
Příznivější pro pacienty
Na jak dlouho, zda na komplexní, či příspěvkovou péči mohou pacienti do lázní vyjet, určuje indikační seznam lázeňské léčebně rehabilitační péče. Lidé jej najdou na webu ministerstva zdravotnictví.
Ten aktuální začal platit v roce 2015. Je pro pacienty příznivější, než původní. Například lidé po prodělaném infarktu myokardu mají plně hrazený pobyt v lázních místo původních tří týdnů již dokonce 28 dní a pacienti po doporučení lázeňského lékaře mohou mít pobyt dokonce ještě dále prodloužený. Naopak lidé po mrtvici mají nárok jen na příspěvkovou péči v délce 21 dnů. Na rozdíl od diagnózy infarkt myokardu se však mohou tito pacienti do lázní vrátit na pobyt o stejné délce, ovšem opět pouze ve formě příspěvkové péče. Mají tedy pojišťovnou hrazenou léčbu, vše ostatní si musí zaplatit.
Mrtvice neboli cévní mozková příhoda v Česku ročně postihne třicet tisíc osob, denně jí podlehne deset lidí. Následky si nese každý přeživší. Varováním je i to, že postihuje stále mladší lidi. Bohužel veřejnost netuší, jaké možnosti rehabilitace v Česku jsou, a i tito mladí lidé končí například v léčebnách dlouhodobě nemocných.
„Říká se, že co se nezrehabilituje do pár měsíců po mrtvici, už nelze napravit. Není to pravda. Máme tu pacienta, který rozhýbal ruku po pěti letech od mrtvice díky takzvané CI Therapy – nuceně navozené terapii přivezené z univerzitní kliniky v Alabamě,“ popisuje Ivana Gračková ze Sanatorií Klimkovice.
Málo známé možnosti
„Tato terapie je založená na poznání, že například ruka, se kterou pacient po mrtvici nehýbe, je z fyziologického hlediska v pořádku. Přerušil se jen spoj v mozku, který pohyb řídil. V nemocnici jde rehabilitačním sestrám o to, aby se pacient co nejdříve stal samostatným. Proto jej rychle přeučí na obslužnost druhou rukou. Intenzivním cvičením správného pohybu postižené ruky je však mozek schopen vytvořit nové spojení a pacient pak může opět ovládat i dříve nehybnou ruku. Bohužel lékaři vůbec netuší, že naše sanatorium takovéto možnosti má, takže se o nich ani nezmíní. A druhá věc je, že terapie není levnou záležitostí,“ dodává Ivana Gračková.
Zatímco pro děti dokážou rodiče sehnat finance od sponzorů a z různých sbírkových akcí, pro dospělé pacienty sbírky příliš nefungují. „Proto si dospělí pacienti z valné většiny pobyty včetně doplatkových programů hradí sami. Je to důsledek společenské atmosféry, která se ale pomalinku mění. Je totiž jasné, že pokud mozkovou mrtvici utrpí například muž ve středním věku, živitel rodiny, mělo by se mu také dostat podpory, aby se mohl vrátit zpět k plnohodnotnému životu. V mnoha případech, jak ukazuje praxe, to přitom jde,“ podotýká Ivana Gračková. Samoplátecký program CMP REHA, což je intenzivní rehabilitační program zlepšující celkovou kondici, hybnost postižených končetin, chůzi, sebeobslužnost a soběstačnost, jehož součástí je i základní logopedická péče a trénink pozornosti a paměti pro klienty v chronické fázi po centrální mozkové příhodě, přijde na téměř 66 tisíc korun za třítýdenní pobyt.
