18. června 2019 5:51 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Pití mějte v létě vždy po ruce, vyhněte se bublinkám a alkoholu

Za jak dlouho se nápoj dostane do močového měchýře? (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Za jak dlouho se nápoj dostane do močového měchýře? (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Léto ještě nenastalo, ale horka už jsme letos zažili. Abychom neměli zdravotní problémy, musíme dodržovat pitný režim. Nejenom kvůli žízni. Voda je pro život nezbytně důležitá a bez vody se doslova nedá žít. Vlastně dá, ale přežijeme pouze několik dní, vysvětluje nutriční terapeutka Fakultní nemocnice Olomouc Kamila Jiříčková.

Lidské tělo dospělého člověka je tvořeno přibližně z 60 procent právě vodou, protože voda je součástí všech orgánů. „A není to bezdůvodně. Voda totiž zastává v těle mnoho funkcí. Například se podílí na vstřebávání a transportu živin, transportu dýchacích plynů, termoregulaci, odvádění odpadních látek z těla, účastní se metabolických pochodů, je součástí trávicích šťáv, chrání některé orgány, například mozek nebo klouby, hodnotí Kamila Jiříčková.

„Je důležité si uvědomit, že člověk si neumí vytvořit zásobu tekutin, jako je tomu u vytvoření zásob energie v podobě tukové tkáně. Navíc denně tekutiny ubývají v podobě potu, moči a také dýcháním. Proto je nezbytné doplňovat tekutiny během celého dne, a to v dostatečném množství. Správně bychom měli pít ještě dříve, než se dostaví pocit žízně, který je varovným signálem,“ líčí Kamila Jiříčková.

Špatně je člověku bez vody

Pokud nepijeme, pak to negativně působí na celé tělo. Takovému nedostatku vody v těle se říká dehydratace. „Již při ztrátě jednoho procenta tělesných tekutin může docházet k prvním projevům dehydratace. Těmi jsou únava, bolest hlavy, pokles výkonnosti psychické i fyzické a podobně. Při dlouhodobé dehydrataci mohou být projevy závažnější. Prvními varovnými příznaky mohou být zácpa, suché sliznice a suchá kůže, ledvinové kameny, močové a jiné infekce. Při silné dehydrataci pak může dojít až ke kolapsu krevního oběhu,“ varuje Kamila Jiříčková.

Dehydratace ale může nastat i při zanedbání pitného režimu. Pozornost je třeba věnovat tomu, že děti a starší lidé mají utlumený pocit žízně. Proto je třeba na jejich pitný režim více dbát. „Příčinou dehydratace nemusí být vždy nedostatečný příjem tekutin, ale také její nadměrné ztráty. K tomu může dojít při pobytu v prostředí s vyššími teplotami, například v sauně nebo v létě, při zvýšené fyzické aktivitě, při horečkách, zvracení a průjmech. V těchto situacích je nutné, aby pitný režim pokryl nejen běžnou potřebu, ale doplnil i zvýšený výdej tekutin,“ pokračuje nutriční terapeutka.

Základ pití

Základem pitného režimu by měla být podle Kamily Jiříčkové čistá voda. Ostatní tekutiny včetně minerální vody je možné zařadit pouze jako doplněk naší konzumace tekutin v omezeném množství asi do 500 ml denně.

„Při výběru minerálních vod je vždy nutné zohlednit množství, míru mineralizace a zdravotní stav jedince. Minerální vody jsou jednoznačně nevhodné jako základ pitného režimu. Obzvláště opatrní bychom měli být při zařazení minerálních vod silně mineralizovaných (nad 1500 mg/l), které je vhodné pít pouze výjimečně. Kromě celkového obsahu minerálních látek je nutné sledovat i množství sodíku. Vysoký příjem může vést ke zvýšení krevního tlaku. Vody s vyšším obsahem sodíku jsou vhodné jen při stavech spojených se zvýšenými ztrátami tekutin a minerálních látek, což se projevuje například zvýšeným pocením nebo při průjmech.“

Bublinky neprospívají

Pití sycených neboli perlivých nápojů podle olomoucké nutriční terapeutky jednoznačně nepřináší žádné výhody. „Spíše naopak. Citlivější jedinci mohou pozorovat nepříznivé účinky, jako je nadýmání či pálení žáhy. Perlivé nápoje přispívají k falešnému pocitu osvěžení, což může v důsledku vést ke sníženému příjmu tekutin. S mírou nasycenosti minerálních vod roste pravděpodobnost nežádoucích projevů.“

Kohoutková voda - ilustrační foto.

Slazené nealko nebrat

Lidé si v teplém počasí kupují také slazené nápoje, ať už minerálky, nebo limonády, i když nemají všechny zrovna tu nejlepší pověst. „Nadměrná konzumace slazených nápojů představuje velký problém. Výrazně přispívá ke zvýšenému příjmu jednoduchých cukrů, jejichž příjem bývá sám o sobě vysoký. Denní příjem přidaných cukrů by neměl překročit 60 gramů, což představuje 15 kostek cukru. Málokdo si přitom uvědomí, že tento limit překročí už při vypití 1,5 litru průměrné slazené minerální vody nebo 600 ml kolového nápoje. Přílišná konzumace těchto nápojů může negativně ovlivnit naše zdraví. Přispívá například k výskytu zubního kazu, obezity, hyperlipidemie, tedy vysoké hladiny cholesterolu v krvi, a cukrovky. U slazených nápojů nemusí být problémem pouze samotný vysoký obsah cukru, nesmíme také zapomínat na další přidané látky, jako jsou umělá sladidla, ochucovadla, barviva, fosforečnany a další. Jejich nadměrný příjem je rovněž zcela nevhodný,“ varuje Kamila Jiříčková.

Také ovoce, zelenina a další potraviny jsou významným zdrojem tekutin. Jenže pitný režim mohou pokrýt jen asi z 20 procent. Zbylých osmdesát je nutné dodat nápoji.

Nezvykejte děti na sladké

Rada, aby se děti vyhýbaly sladkému pití, se ovšem těžce praktikuje. Mnohdy totiž nic jiného než hodně oslazené limonády nechtějí. „Preference jednotlivých typů nápojů se začínají vyvíjet již v raném dětství a mohou přetrvávat v průběhu času až do dospělosti. Proto je důležité dítěti vštípit správné zásady co nejdříve. Není sporu o tom, že rodiče by měli být pozitivním příkladem pro svoje děti,“ připomíná Kamila Jiříčková.

Podle jejích slov to, co dítě pozoruje u rodičů, uplatní dříve či později i samo na sebe. Pokud je navyklé na slazené nápoje, je vhodné, aby si postupně odvykalo od sladké chuti. Zpočátku je možné ředit slazené nápoje vodou třeba v poměru 1 : 1 a postupem času poměry snižovat nebo hledat varianty neslazených nápojů, které budou pro dítě atraktivní. Příkladem může být voda s lesním ovocem a mátou. Nápoje určené i pro ty nejmenší děti jsou ale ve většině případů slazené, tedy nevhodné. Rodiče si často neuvědomují, že obsahují srovnatelné množství jednoduchých cukrů jako kolové nápoje. Stejně tak nevhodné, někdy dokonce zakázané, je podávání iontových nápojů dětem. Vhodnou alternativou je např. voda s citronem, pomerančem či jiným ovocem.

Základ je pitný režim.

Děti mají menší pocit žízně

Rada na léto je podle Kamily Jiříčkové jednoduchá. Ideální je doplňovat tekutiny během celého dne, mít tedy vodu stále po ruce. „U dětí je to stejné jako u dospělých, základem je pravidelný a dostatečný pitný režim a mělo by se na něj zvýšeně dbát. Děti totiž nemají tak silný pocit žízně, zato se víc pohybují a může snáz dojít k projevům dehydratace,“ uzavírá Kamila Jiříčková.

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?