Do Česka přijde o milion vakcín Pfizer víc, řekl Arenberger. Korigoval také vyjádření o respirátorech v létě |
Odívání má svou etiketu. Podolek nebo spodnička nesmějí vykukovat, kravata lícuje s knoflíkem u kalhot. Protiepidemické zakrývání má také svá jasná pravidla, co nesmí čouhat, kde to musí doléhat. Jenže zatímco z módního úletu se dá uhrát nový trend, z toho epidemického leda infekce. Zkoušky, které provedly ve svých laboratořích Akademie věd a Vysoké učení technické, jednoznačně dokazují, že je skoro jedno, v jaké kvalitě a normě si člověk pořídil respirátor, když si ho pak lajdácky nasadí.
Správně je to tak, že maska dokonale přiléhá k obličeji, neodstává na tvářích ani kolem nosu, k němuž se má „přilepit“ pomocí zaintegrovaného klipsu. Laicky se dá poznat, že respirátor dobře sedí tak, že se člověku špatně dýchá, protože překonává odpor ochranného prostředku. Pokud vtahuje kyslík, jako kdyby kráčel lesem prostoústý, něco je špatně.
„Částice bez obsahu vody, v nichž je SARS-CoV-2, mají dle různých studií velikost v rozmezí 80 až 150 nanometrů, případně 60 až 140. Pokud bychom si pro zjednodušení představili, že takováto částice má velikost 100 nanometrů, pak mezera mezi obličejem a lemem roušky o velikosti pouhého jednoho milimetru je stejný poměr velikostí, jako bychom v reálném světě jeli osobním automobilem tunelem, který má průměr deset kilometrů. V takovém případě nebudete vůbec vědět, že nějakým tunelem projíždíte. Stejně tak částice viru o velikosti 100 nanometrů procházející milimetrovou mezerou bude mít více než dost prostoru, aby takovouto netěsností prošla,“ popsal Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
Měření účinnosti respirátoru se provádí na testovací hlavě, což je busta. V jednom případě se maska festovně přidělá za pomoci izolační pásky nebo jiného lepidla, ve druhém se uchytí, jak je to v praxi běžné – šňůrkami, gumičkami a podobně. První měření představuje ideální stav, který je v praxi pochopitelně nedosažitelný, ale nastavuje základní představu, co se děje s efektivitou, když maska netěsní – a faktem je, že rozdíl dosahuje řádově až několika desítek procent.
  |
„Tato skutečnost se projevuje mnohem více u kvalitnějších ochranných prostředků. Většina kvalitnějších materiálů má totiž větší tlakovou ztrátu, tedy větší dýchací odpor, který se následně projevuje tím, že zvýšený odpor při nádechu způsobí to, že potenciálními netěsnostmi prochází více vzduchu, protože vzduch – obsahující aerosolové částice včetně těch, které mohou obsahovat viry – si snaží vždy najít cestu nejmenšího odporu,“ vysvětlil Ondráček. Jinými slovy, částice číhají, až se skulina objeví, protože si to nechtějí dělat složité.
Na střihu záleží
Pokud člověk nešetří na tom, aby si opatřil pořádný respirátor, zkoumá na něm účinnosti a normy, měl by se stejnou důsledností ohledat i konkrétní tvar. Opět podobně jako u oblečení: na střihu velice záleží. „Lze říci, že účinnost každého měřeného nepřilepeného respirátoru byla nižší než přilepeného. Pokles byl u každého konkrétního respirátoru jiný, neboť respirátory mají různé tvary, a proto sedí na tváři různě dobře nebo špatně, chcete-li. U některých tak filtrační účinnost klesla více a u jiných méně, u těch nejhorších až o desítky procent. Také jde o to, že každý z nás má trochu jiný tvar tváře. Proto bychom si měli respirátory pečlivě vybírat a volit jen takové, které nám ‚sedí‘. V USA je běžné, že zaměstnavatel provede test těsnosti a zaměstnanec si z nabídky respirátorů vybere ten, který mu nejlépe vyhovuje,“ řekl František Lízal z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
Lidé opět zaplnili pražskou náplavku. Respirátory vytahují jen před policisty, pak z obličejů rychle mizí |
Odborníci na aerosoly by podobný postup doporučovali i v České republice, už proto, že zaměstnání je přirozeně jedním z čelných míst, kde k šíření nákazy dochází. Lidé tam spolu tráví hodiny povětšinou ve vnitřních prostorách, kde se virovým částicím daří lépe než na čerstvém povětří venku. Na test těsnosti se používá přístroj, který vzhledově připomíná lékařský tlakoměr. V Česku jím disponuje třeba Státní úřad pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu. Na pracovištích, kde se ale ochrana dýchadel běžně nenosí, není zvykem vybavit svoje lidi respirátorem, který by jim skutečně padl a díky tomu je taky skutečně chránil.
Domů si přístroj na test těsnosti pořídí málokdo, při výběru se lze řídit několika základními radami. Malou respirátorovou násobilkou proletíme rychle: maska musí mít certifikát, bez něj jde ostatně o produkt černého trhu, který celníci nebo policie nemilosrdně zabaví a zlikvidují, když na něj narazí. Jde o písmena CE a číslice plus údaje o normě, což je třeba FFP2 nebo N95. Kdo chce vedle sebe chránit taky ostatní, což je vysoce žádoucí, má-li epidemie zmizet, nepořizuje masku s výdechovým ventilem.
Respirátor by se měl k obličeji přisávat a zase odsávat
A nyní k odladění netěsností. Respirátor je třeba vyzkoušet jako kalhoty, musí co nejlépe sedět na obličeji. „Kritickou částí obvykle bývá utěsnění kolem nosu, je tedy dobré, aby měl ochranný prostředek kvalitní ‚klip‘, který bude kopírovat nos. Pokud si respirátor následně nasadíte a co nejlépe utěsníte, měli byste jednak cítit odpor při dýchání, ale také by mělo být obvykle vidět, jak se při nádechu respirátor přisaje na tvář a při výdechu se naopak ‚nafoukne‘,“ dodal Ondráček.
Zatímco odstávání je pro účinnou ochranu problém, opakované použití respirátoru jím být nemusí. Když člověk není zdravotník, který dělá na infekčním oddělení, ale užívá masku, když jde do obchodu nebo do práce, není nutné, aby po každém dni hodil respirátor do smetí. Singapurská studie, jejímž propagátorem v Česku je Ondráčkův kolega Vladimír Ždímal, uvádí jako optimální nakoupit si sadu sedmi respirátorů – na každý den v týdnu jeden. Po pondělku putuje maska na věšák, kde čeká na další pondělí. Týdenní odpočinek neumožní viru, aby přežil v nebezpečné podobě. Takhle se dá sedmičetná výbava protáčet až měsíc, samozřejmě pokud není viditelně vlhká či ušmudlaná.
Pěti účastníkům vyhlášení cen Český lev hrozí pokuta. Shlukovali se bez respirátorů, policie ukončila vyšetřování |
Vědci apelují, že samotné zakrytí dýchadel nestačí, důležitou ingrediencí pro úspěch protiepidemického receptu jsou taky rozestupy, protože se vzdáleností se vydechované viry ředí. Předepsané dva metry jsou spíš základní vodítko než mantra, v uzavřených a málo větraných prostorách (typicky v hromadné dopravě, případně v kanceláři bez otvíracích oken) by se měl distanc natáhnout, protože viry se koncentrují, z částic, co je nesou, se docela rychle odpaří voda, tím se zmenší a snáze proniknou přes rouškový val.
V tomto kontextu také odborníci varují, že plastové štíty a zástěny z plexiskla, které bývají například kolem prodavačů, jsou samy o sobě skoro na nic. Ochrání oči před přenosem viru za pomocí velkých kapének přes sliznici, ale to je tak všechno.
