Proces, který může zachránit život spočívá ve zchlazení mozku na teplotu kolem deset stupňů Celsia díky speciálnímu solnému roztoku, který ve své podstatě nahradí pacientovu krev. Roztok se stříkne přímo do aorty, která rozvádí krev od srdce dále do těla. Tento postup zpomalí funkce životně důležitých orgánů a poskytne lékařům u těžce zraněných pacientů několik minut (mluví se i o hodině) navíc na záchranu.
Domů již chvíli po operaci. Jak funguje ‚jednodenní chirurgie‘? |
Efektivní by měl být zejména u postřelených či pobodaných pacientů, kteří by jinak měli minimální (asi pětiprocentní) šanci na přežití, píše The Guardian. Doktor Tisherman z maryladnské univerzity ve státě Baltimore v USA uvedl na nedávném symposiu v New Yorku, že první pokusy se zdály „mírně absurdní“. Nespecifikoval, kolik pacientů už experimentem prošlo, ani zda některý z nich přežil. Nyní by léčbu mělo oficiálně absolvovat až 20 lidí.
Jedním z cílů experimentu je kromě samotné záchrany života také snížení rizika těžkého poškození mozku. U vážných zranění je totiž velice časté, že srdce „odpojí“ mozek od přísunu kyslíku a už po pěti minutách můžet dojít k nenávratným škodám.
Jedním z problémů však může být například poškození buněk, které se při opětovném zahřátí organismu po operaci mohou poškodit. Otázkou tak zatím zůstává, jak dlouho mohou lékaři člověka v „zamrazeném“ stavu ponechat. Podle serveru New Scientist se povedlo přivést k životu prase po třech hodinách.
Tisherman ujišťuje, že předním cílem je prodloužit lékařům čas na záchranu životů a nic jiného. Spekuluje se totiž, že jde o způsob, jak zpomalit metabolismus astronautů při zatím nerealizovatelných cestách mezi planetami. „Chci, aby bylo jasné, že naší snahou není poslat lidi na Saturn,“ zdůraznil Tisherman. Samotná NASA považuje stav úplné hibernace za zatím velice vzdálený koncept.
