Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vitamin D, posílení imunity a lepší fyzická kondice. Pobyt venku prospívá zdraví

Zdraví

  5:00
Máme za sebou dlouhé období, kdy jsme trávili čas hlavně doma. Příroda a čerstvý vzduch se nám staly zbytnými. A to podle odborníků není zrovna dobře.

Základem při běhání je pravidelnost. foto: Shutterstock

Ačkoliv se v souvislosti s nedostatkem pobytu venku mluví o pandemii čínského viru, ani v „normálních“ časech to není zas o tolik lepší. Týká se to hlavně vyspělých zemí. Průměrný Američan stráví podle odhadů až 90 procent svého života uvnitř budov, i když venku žádný koronavirus neřádí. „Myslím, že to skutečně s pandemií úplně nesouvisí,“ říká lékař Jindřich Fiala, docent a zástupce přednosty Ústavu ochrany a podpory zdraví LF Masarykovy univerzity. „Lidé trávili na home office čas, který by jinak trávili v kanceláři, a měli spíš větší volnost jít se třeba projít ven než z té kanceláře.“

Vitaminem D proti covidu. Pro imunitu je nepostradatelný

Člověk nepotřebuje vzduch jen k dýchání. Čerstvé povětří nás stimuluje k pohybu. Podobně je to s osvětlením. Interiéry jej tlumí. „Současný člověk tráví příliš mnoho času bez pohybové aktivity, zejména sezením, a příliš mnoho času v interiérech,“ říká docent Fiala.

Kdo chce něco udělat pro své zdraví, měl by pravidelně opouštět domov nebo kancelář. „Venku naráz dostáváte mnohem víc pozitivních a přirozených stimulů a máte pocit mnohem větší volnosti,“ vysvětluje lékař. „Zároveň můžete a musíte překonávat větší vzdálenosti. Pobyt venku nás nakopne k pohybu.“

Následky stárnutí

Podle docenta Fialy máme my, lidé, přirozenou chuť k pohybu. Vlastní dopady pohybu a pobytu v přírodě považuje brněnský lékař za dvě trochu odlišné věci. „U pohybu platí: čím častěji a více, tím lépe,“ argumentuje. „Není přitom úplně nejdůležitější, jestli je to venku, nebo uvnitř. Také ale samotný pobyt venku má spoustu pozitiv.“

Čím je člověk starší, tím víc u něj roste tendence se ven nevydávat. Docent Fiala to zdůvodňuje tím, že ve stáří ubývá energie. Částečně jde o normální, fyziologický projev stárnutí. Souvisí s nejrůznějšími zdravotními problémy, které přímo snižují mobilitu. Nesmíme je však zaměňovat s pohodlností a leností.

„Ta také s věkem narůstá, ale dá se tomu postavit,“ upozorňuje lékař. „Je to hodně individuální – jsou sedmdesátníci, osmdesátníci, kteří jsou aktivnější a venku více než někteří dnešní třicátníci či čtyřicátníci.“

Problémy a výmluvy

A jak se zdá, spousta z nás je také přecitlivělých. Venku potřebujeme ochranu proti slunci, komárům, klíšťatům, nakonec ani kvalita vzduchu nemusí být vždy optimální... Doma nám skoro nic nehrozí. To jsou ovšem také výmluvy.

Zdravotní přínosy pobytu venku

Se sluncem to sice nesmíme přehánět, ale přiměřené vystavení slunci velmi potřebujeme. Komáři a klíšťata jsou sice problémem z hlediska přenosu některých nemocí, máme však možnosti, jak riziko snížit. Jako důvod nechodit do přírody to moc neobstojí. A špatné počasí?

„Říká se, že špatné počasí není, může být jen špatné oblečení,“ míní docent Fiala. Kvalita vzduchu je podle něj obecně lepší venku než uvnitř. S výjimkou některých specifických oblastí to platí také ve velkých, moderních městech.

Pokud někdo z uvedených důvodů preferuje pobyt uvnitř namísto venku, je to špatně a není to normální. „Dříve bylo takzvané domácí vězení pro děti nejhorším trestem,“ popisuje Fiala. „A dnes? Mnohé děti zůstávají doma, třeba u počítače, dobrovolně a ochotně. Často je těžké dostat je ven.“

Seřízení biologického času

Pobyt venku pomáhá podle docenta Fialy udržovat správné nastavení našich vnitřních hodin. Přesněji tzv. cirkadiánní rytmy, tedy kolísání aktivity a bdělosti v závislosti na denní, případně roční době. „Denní světlo je vůbec nejsilnější faktor, seřizující naše biologické hodiny tak, aby běžely správně,“ vysvětluje lékař. „Vyvinuly se během evoluce jako adaptace na pravidelné střídání dne a noci. Pokud tuto synchronizaci narušíme tím, že jsme vystavení stále podobné intenzitě světla, mohou se naše biorytmy ,rozhodit‘.“

Vitaminem proti epidemii. Má smysl nakupovat potravinové doplňky, nebo je lepší jít ven?

Místo přizpůsobení přirozenému rytmu světla a tmy poběží naopak proti němu. Nejběžnější následek jsou potíže se spánkem. „Denní světlo má mnohem větší intenzitu a biorytmický účinek než jakékoliv běžné interiérové světlo,“ připomíná docent Fiala. „K problémům přispěje naopak nadbytek umělého světla, zejména s obsahem denní, to jest modré složky ve večerních a nočních hodinách.“

Vitamin D

Dalším argumentem pro pobyt venku je účinek slunce na tvorbu vitaminu D. (Navzdory názvu nejde o jednu konkrétní látku, nýbrž o celou skupinu organických sloučenin, konkrétně steroidů, rozpustných v tucích – pozn. red.) Je důležitý pro zdraví a normální fungování organismu. Má význam pro metabolismus vápníku a prevenci osteoporózy, imunitní systém, hormonální aktivitu a nejspíše i pro snížení rizika vzniku nádorů. Přitom nemalá část populace má příliš nízké hladiny vitaminu D. Pobyt venku, obzvláště v jarních a letních měsících, je pomáhá zvýšit.

Pohyb je podle docenta Fialy důležitější než prostředí. Je ale lepší se mu věnovat mimo budovy. „Chápu, že některé sporty vyžadují speciální vybavení, a pokud někdo chce, není důvod takové možnosti a prostředí nevyužít, třeba posilovny,“ popisuje lékař. „Ale je špatné naříkat, že se všechno zavřelo, a není možné sportovat, jak jsme slyšeli. To přece není pravda, většina pohybové aktivity by měla být stejně venku. Jestliže někdo běhá jen na běhacím pásu ve fitku, kam zajede autem či MHD, tak nevím, jestli je to víc směšné, nebo smutné.“

Spousta lidí má podle něj problém vyrazit z domu jen tak spontánně. „Pohybová aktivita není také vázaná na organizovaný sport ani činnosti,“ zdůrazňuje lékař. „Zavřeli sportoviště, sportovní kroužky? A co takhle jít se pohybovat ven? Na procházku, zaběhat si, na kolo…“

Pohyb venku má příznivé dopady na psychiku, schopnost koncentrace, celkovou dobrou kondici, ale i odolnost vůči stresům i infekcím. Docent Fiala říká, že tyto dopady jsou zjevné a doložitelné. Obzvláště dobře funguje právě kombinace pohybu a venkovního prostředí.

„Dochází k celkové harmonizaci organismu, k tomu kromě měřitelných faktorů, například fyzikálních, přispívá dojem krásna, klidu. V přírodě je klid, ale přitom bystří smysly i schopnost a chuť poznávat. Platí to i pro děti s ADHD – a pro všechny ostatní,“ uzavírá brněnský lékař.

Autor: