Je podzim, jsme v karanténě, ohrožuje nás nemoc covid-19. Měli bychom podstatně omezit styky s okolím a pracovat pokud možno z domova. A měli bychom se také snažit posilovat imunitu, například pomocí vitaminů a minerálů. Ale proč jsou pro člověka vlastně důležité?
VAŘENÍM PROTI COVIDU: Zvyšte dávky vitaminu D a připravte si lososa s holandskou omáčkou |
„Vitaminy a minerály jsou obecně látky, které napomáhají správnému fungování našeho těla. Potřebujeme je tedy k tomu, abychom byli zdraví,“ říká brněnská profesorka patofyziologie Julie Dobrovolná. „Základní otázkou ovšem je, jak řešit jejich nedostatek.“
„Zdá se, že užívání doplňků stravy je pro zdraví méně přínosné než uhrazení chybějící látky z jejího přirozeného zdroje, například právě z potravy,“ vysvětluje. Julie Dobrovolná působí v centru RECETOX. Jde o výzkumný ústav spadající pod Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Je zaměřená na výzkum zdravotních rizik spojených s chemickými látkami v našem životním prostředí.
Nedostatek vitaminu D
Vitaminy jsou organické látky, které lidské tělo potřebuje v malých množstvích ke svému fungovaní. Jsou pro člověka nepostradatelné. Lidský organismus je totiž, až na několik málo výjimek, nedovede sám vyrobit. Většinu vitaminů získává z potravin, které je obsahují. Vitaminy nám, stejně jako minerální látky, sice nedodávají energii, bez nich bychom však nebyli schopni fungovat.
Někteří odborníci hovoří o tom, že u lidí, kteří onemocněli chorobou covid-19, byl zjištěn nedostatek vitaminu D. Profesorka Julie Dobrovolná si tím ale zatím není jistá.
„V zahraniční literatuře se objevily studie, které naznačují možný vztah nedostatku vitaminu D a výskytu těžších forem onemocnění covid-19,“ říká. „Jednalo se ovšem o poměrně malé skupiny pacientů.
Nepostradatelné „déčko“
„Navíc není jasné, zda umělé dodávání vitaminu D tuto situaci řeší,“ vysvětluje známá brněnská odbornice. „Nedostatek vitaminu D je v našich zeměpisných šířkách běžný. Postihuje naši populaci víc v podzimních a zimních měsících, kdy je méně slunečního svitu.“
Sluncem proti koronaviru, ale co když to nejde? Vitamin D najdete i v rybím tuku, radí lékaři |
Vitamin D není jedna látka. Název se používá k označení několika podobných molekul ze skupiny steroidů. Vznikají v kůži chemickými reakcemi, k nimž je potřeba sluneční záření. Přesněji jde o jeho ultrafialovou složku. Na podzim a v zimě, kdy je slunečního svitu málo, proto trpíme nedostatkem „déčka“.
Jeho příjem stravou je o to více důležitý. Obsah vitaminu D v zelenině a ovoci je skoro zanedbatelný. Jeho zdrojem jsou především ryby, které se stále v jídelníčku většiny z nás objevují jen zřídka. Vitamin D proto aktuálně schází skoro všem. Nejvíc chybí malým dětem. Nedostatek ho mají také senioři, kteří se slunci tolik nevystavují.
Sledujte složení potravin
Některé potraviny bývají obohaceny o vitaminy či minerální látky. Smějí se na nás z regálů a vnucují se s tím, že jsou lepší a prospěšnější než jejich neobohacené sestřičky. Opravdu nám ale pomohou, nebo je to „jen“ marketing výrobců potravin?
Podle nutričních odborníků rozhoduje výrobní postup. Například když se vyrábí bílá pšeničná mouka, chybí jí pak některé složky. Mohou to být vitaminy a minerální látky, které naopak obsahuje mouka celozrnná.
Pokud výrobce běžnou mouku těmito složkami obohatí, může jejich nedostatek částečně kompenzovat. Celozrnnou mouku však ani tak úplně nenahradí. Celé zrno obsahuje i jiné prospěšné složky, jako je vláknina nebo tuky.
Doplňky nestačí
Z výživového hlediska je nejlepší způsob obohacování potravin přidávání zdraví prospěšných látek do krmiva pro hospodářská zvířata. Pak máme třeba jod v mléce nebo omega-3 mastné kyseliny ve vejcích.
Obsah živin potravině může výrobce zdůraznit na obalu. Proto se vyplatí etikety potravin číst. „Potravinové doplňky nemohou být plnohodnotnou náhradou kvalitní stravy,“ upozorňuje profesorka Dobrovolná.
Tabletka limetku nenahradí
Plnohodnotná strava má podle ní oproti doplňkům řadu výhod. „Je to zejména vyšší pestrost zastoupených látek, jejichž vzájemné působení mnohdy ani neznáme, přítomnost vlákniny a přítomnost protektivních látek ze skupiny antioxidantů,“ vysvětluje. „V přirozené formě mohou působit mírně odlišným způsobem.“
Je tedy jasné, že ačkoli se o to někdo může i přít, tabletka nám limetku nenahradí. Výrobce totiž do tabletky nemůže nikdy dodat takové množství látek jako příroda. Jednotlivé důležité látky v ní být mohou, ale výsledek nemusí dopadnout pro strávníka dobře.
Vitaminy a minerální látky v tabletkách musí výrobce napřed syntetizovat a doplnit o další přísady. Teprve pak z nich tablety vylisuje. V nabídce jsou také multivitaminové přípravky, které obsahují velké množství různých látek současně. Málokdo ale tuší, že mohou být i nebezpečné.
Pestrá strava
Zejména v případě doplňků stravy se směsí vitaminů a minerálů může docházet k jejich vzájemným interakcím. Znamená to, že člověku dokážou spíš život zkomplikovat. Třeba vápník snižuje vstřebatelnost železa, jehož dlouhodobý nedostatek může způsobit chudokrevnost. Nesmíme také zapomenout, že z jídla bychom měli mít určitý požitek. U doplňků stravy chybí stoprocentně.
Nic se nemá přehánět, ani příjem doplňků stravy. Hlavně bychom měli jíst pestře. Nejlepší je si něco vybrat z každé skupiny potravin a nesoustředit se na jeden výrobek, na jednu značku jogurtu, jeden druh sýra.
Když jíme pestře, není problém všechny důležité látky tělu dodat. Podle názoru profesorky Julie Dobrovolné může nevhodné stravování prohloubit stres nebo ho přímo odstartovat.
„Řekněme si, co je příčina a co následek. Nevhodné stravování nám může stres jistě navodit, podobně ale může také stres z jiných příčin být důvodem rozpadu denní rutiny a třeba změny frekvence jídel a jejich kvality,“ vysvětluje brněnská patofyzioložka. „Existují zajímavé studie, které ukazují, že určité způsoby stravování, například takzvaná středomořská strava či některé její mutace, mohou vést k prodloužení očekávané délky života.“
