Lidé trpící astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se mnohdy obávají současného drtiče plic více než ostatní. Mají důvod? Astmatici si mohou mírně oddechnout, nemají pro vir covid-19 ideální entrée. Lékaři totiž zjistili, že virus SARS vstupuje do těla člověka jinými „dveřmi“ než většina respiračních virů způsobujících infekce cest dýchacích.
SARS má své klíče
„Zmíněné ‚dveře‘ – odborně receptory – otevírají různé klíče: na povrchu buněk dýchacích cest existuje řada šedých dveří, k nimž mají klíče běžné respirační viry, proto virové infekce průběh astmatu většinou zhoršují,“ vysvětluje docent MUDr. Milan Teřl z Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. (Ftizeologie je lékařská disciplína zabývající se prevencí, diagnózou a léčením tuberkulózy – pozn. red.) Leč SARS proniká se svým klíčem do buněk obrazně řečeno červenými dveřmi alias receptory, ovšem těch mají astmatici (především alergičtí) výrazně méně než ostatní populace.
Covid letos v Česku ‚vymýtil‘ chřipku, potvrzují laboratoře. Nezachytily jediný případ |
„Z toho plyne klinická zkušenost, že pacienti s astmatem mají většinou menší riziko nákazy i eventuálního těžkého průběhu onemocnění covid-19. Varuji před tím vyložit si tuto informaci tak, že nemusejí dodržovat základní pravidla 3R: rozestupy – roušky – mytí ruku,“ dodává docent Teřl s akcentem na další R, jímž je rozum: „Racionální aplikace principu 3R se v době pandemie týká všech lidí včetně astmatiků.“
Mírný optimismus astmatiků
Inhalační – tedy vdechované – kortikosteroidy představující základní preventivní lék v terapii astmatu (měly by být podávány všem astmatikům) snižují počet receptorů, jimiž SARS do dýchacích cest proniká. „Už proto by měli astmatici v době pandemie řádně užívat své preventivní léky, čímž sníží riziko infekce, respektive těžkého průběhu nemoci,“ říká dál plzeňský docent. Současně připomíná, že obavy z užívání „kortikoidů“ při léčbě astmatu, které panují u odborné i laické veřejnosti, jsou přehnané až liché.
„K léčbě většiny astmatiků stačí kortikoidy ve zmíněné inhalační formě, jejich dávky a nežádoucí účinky mohou být řádově nižší, než kdyby byly podávány v tabletách jako u jiných nemocí,“ připomíná odborník. Zde převažuje ochranný a léčebný efekt.
Odlišná je situace u pacientů, kteří potřebují k léčbě kortikoidy trvale – nejčastěji v tabletové formě: jejich nežádoucí účinky, k nimž patří i oslabení imunity, jsou známy. „I pro nejtěžší skupinu astmatiků ‚závislých‘ na systémových kortikoidech je tu dobrá zpráva. V posledních letech pro ně přibývá možností biologické léčby v síti specializovaných pracovišť pro léčbu těžkého astmatu,“ naznačuje doc. Teřl s tím, že více se lze dovědět na www.tezke-astma.cz.
Každý, kdo prodělal onemocnění covid-19 (lehké, středně těžké, či těžké), může mít poškozené plicní funkce. Lékaři odhadují, že u více než deseti procent vyléčených pacientů se – bez ohledu na věk – objeví postcovidový syndrom. Jeho projevy? Chronická únava, dušnost, kašel či déle trvající ztráta čichu a chuti. Nejde o trvalé následky, ale expacienta se drží i měsíce po odeznění choroby. V České republice trpí oním syndromem desetitisíce lidí.
Čerstvý vzduch a cvičit
Proč k oněm stavům dochází? „Myslíme si, že hlavním důvodem jsou zbytkové změny v drobných plicních cévách. Ty jsou postiženy asi nejvíce. Pak průdušnice a průdušinky a pak u ještě menšího procenta lidí plicní sklípky,“ naznačil příčinu doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji jde o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří zde podstoupili podrobné vyšetření pro přetrvávající postcovidové problémy, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ doplnil sdělení MUDr. Milan Sova, primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.
Tato klinika – spolu se zdejší Palackého univerzitou – sestavila tým odborníků, kteří vytvořili soubor cviků pro pacienty vyléčené z nemoci covid-19. Mají jim pomoci vrátit se „do formy“, navíc pravidelné cvičení může zabránit komplikacím po tomto virovém onemocnění. Především plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, což jsou vážné problémy hrozící u pacientů po covidu-19.
Základem je nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. „Tomu, kdo prodělal covid-19 s mírným průběhem nebo bez příznaků, doporučujeme začít 14 dní po nemoci. Důležité je přitom vnímat své tělo,“ míní profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc.
CHOPN je jiná káva?
Chronickou obstrukční nemocí trpí z 80 procent kuřáci, ač jsou k léčbě přijímáni s tím, že je nutné, aby přestali kouřit, mnozí to nezvládají. Zahraniční studie prokázaly, že pacienti s CHOPN, kteří aktivně kouří, mají pětinásobně vyšší riziko onemocnění covidem-19. Zdá se, že by to mohlo být silným strašákem, ale není tomu tak. „Aby člověk dokázal bojovat se svou závislostí, musí být psychicky vyrovnaný a dostatečné silný,“ komentovala nedávno tento stav profesorka MUDr. Martina Vašáková, vedoucí Pneumologické kliniky 1. LF UK ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Mnozí pacienti podle ní naopak ze stresu v současnosti kouří více než jindy.
Řada nemocných s CHOPN trpí také obezitou či diabetem, které zvyšují riziko nákazy i průběhu covidu-19. „Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covidem-19, měli by i dále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. Ve svém okolí pak pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti,“ radil už dříve doc. MUDr. Vladimír Koblížek. Doufá, že veškeré postcovidové příznaky u vyléčených pacientů časem zcela zmizí, ale připouští, že může existovat promile těch, u nichž komplikace přetrvají.
