Úterý 18. května 2021svátek má Nataša 7 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Zhoršené dýchání, únava a bolest na hrudi. Po covidu pomůže cvičení, nejlépe na čerstvém vzduchu

Spánek jak známo posiluje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spánek jak známo posiluje. | foto: Pixabay.com

Únava, dušnost, snížená výkonnost, ty stopy zanechá onemocnění covid-19. Koronavirus SARS-CoV-2 atakuje horní cesty dýchací a nezablokuje-li mu cestu imunitní systém, vniká do plic, kde aktivuje zánět. Následek? Léčba je delší a potíže s odezněním infekce ihned nemizí. Jak tuto „návštěvu“ snášejí astmatici?

Lidé trpící astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se mnohdy obávají současného drtiče plic více než ostatní. Mají důvod? Astmatici si mohou mírně oddechnout, nemají pro vir covid-19 ideální entrée. Lékaři totiž zjistili, že virus SARS vstupuje do těla člověka jinými „dveřmi“ než většina respiračních virů způsobujících infekce cest dýchacích.

SARS má své klíče

„Zmíněné ‚dveře‘ – odborně receptory – otevírají různé klíče: na povrchu buněk dýchacích cest existuje řada šedých dveří, k nimž mají klíče běžné respirační viry, proto virové infekce průběh astmatu většinou zhoršují,“ vysvětluje docent MUDr. Milan Teřl z Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. (Ftizeologie je lékařská disciplína zabývající se prevencí, diagnózou a léčením tuberkulózy – pozn. red.) Leč SARS proniká se svým klíčem do buněk obrazně řečeno červenými dveřmi alias receptory, ovšem těch mají astmatici (především alergičtí) výrazně méně než ostatní populace.

„Z toho plyne klinická zkušenost, že pacienti s astmatem mají většinou menší riziko nákazy i eventuálního těžkého průběhu onemocnění covid-19. Varuji před tím vyložit si tuto informaci tak, že nemusejí dodržovat základní pravidla 3R: rozestupy – roušky – mytí ruku,“ dodává docent Teřl s akcentem na další R, jímž je rozum: „Racionální aplikace principu 3R se v době pandemie týká všech lidí včetně astmatiků.“

Mírný optimismus astmatiků

Inhalační – tedy vdechované – kortikosteroidy představující základní preventivní lék v terapii astmatu (měly by být podávány všem astmatikům) snižují počet receptorů, jimiž SARS do dýchacích cest proniká. „Už proto by měli astmatici v době pandemie řádně užívat své preventivní léky, čímž sníží riziko infekce, respektive těžkého průběhu nemoci,“ říká dál plzeňský docent. Současně připomíná, že obavy z užívání „kortikoidů“ při léčbě astmatu, které panují u odborné i laické veřejnosti, jsou přehnané až liché.

„K léčbě většiny astmatiků stačí kortikoidy ve zmíněné inhalační formě, jejich dávky a nežádoucí účinky mohou být řádově nižší, než kdyby byly podávány v tabletách jako u jiných nemocí,“ připomíná odborník. Zde převažuje ochranný a léčebný efekt.

Po covidu

Odlišná je situace u pacientů, kteří potřebují k léčbě kortikoidy trvale – nejčastěji v tabletové formě: jejich nežádoucí účinky, k nimž patří i oslabení imunity, jsou známy. „I pro nejtěžší skupinu astmatiků ‚závislých‘ na systémových kortikoidech je tu dobrá zpráva. V posledních letech pro ně přibývá možností biologické léčby v síti specializovaných pracovišť pro léčbu těžkého astmatu,“ naznačuje doc. Teřl s tím, že více se lze dovědět na www.tezke-astma.cz.

Každý, kdo prodělal onemocnění covid-19 (lehké, středně těžké, či těžké), může mít poškozené plicní funkce. Lékaři odhadují, že u více než deseti procent vyléčených pacientů se – bez ohledu na věk – objeví postcovidový syndrom. Jeho projevy? Chronická únava, dušnost, kašel či déle trvající ztráta čichu a chuti. Nejde o trvalé následky, ale expacienta se drží i měsíce po odeznění choroby. V České republice trpí oním syndromem desetitisíce lidí.

Čerstvý vzduch a cvičit

Proč k oněm stavům dochází? „Myslíme si, že hlavním důvodem jsou zbytkové změny v drobných plicních cévách. Ty jsou postiženy asi nejvíce. Pak průdušnice a průdušinky a pak u ještě menšího procenta lidí plicní sklípky,“ naznačil příčinu doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji jde o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří zde podstoupili podrobné vyšetření pro přetrvávající postcovidové problémy, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ doplnil sdělení MUDr. Milan Sova, primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.

Tato klinika – spolu se zdejší Palackého univerzitou – sestavila tým odborníků, kteří vytvořili soubor cviků pro pacienty vyléčené z nemoci covid-19. Mají jim pomoci vrátit se „do formy“, navíc pravidelné cvičení může zabránit komplikacím po tomto virovém onemocnění. Především plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, což jsou vážné problémy hrozící u pacientů po covidu-19.

Základem je nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. „Tomu, kdo prodělal covid-19 s mírným průběhem nebo bez příznaků, doporučujeme začít 14 dní po nemoci. Důležité je přitom vnímat své tělo,“ míní profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc.

CHOPN je jiná káva?

Chronickou obstrukční nemocí trpí z 80 procent kuřáci, ač jsou k léčbě přijímáni s tím, že je nutné, aby přestali kouřit, mnozí to nezvládají. Zahraniční studie prokázaly, že pacienti s CHOPN, kteří aktivně kouří, mají pětinásobně vyšší riziko onemocnění covidem-19. Zdá se, že by to mohlo být silným strašákem, ale není tomu tak. „Aby člověk dokázal bojovat se svou závislostí, musí být psychicky vyrovnaný a dostatečné silný,“ komentovala nedávno tento stav profesorka MUDr. Martina Vašáková, vedoucí Pneumologické kliniky 1. LF UK ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Mnozí pacienti podle ní naopak ze stresu v současnosti kouří více než jindy.

Řada nemocných s CHOPN trpí také obezitou či diabetem, které zvyšují riziko nákazy i průběhu covidu-19. „Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covidem-19, měli by i dále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. Ve svém okolí pak pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti,“ radil už dříve doc. MUDr. Vladimír Koblížek. Doufá, že veškeré postcovidové příznaky u vyléčených pacientů časem zcela zmizí, ale připouští, že může existovat promile těch, u nichž komplikace přetrvají.

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Vratislav Štůla po druhé světové válce nastoupil do služeb OSN. Dvacet let... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Mnohé dávné pohanské zvyklosti přežívají dodnes, byť mají spíš kouzlo zábavného... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...