8. února 2019 5:23 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Zranění hlavy může zvýšit riziko depresí, shodují se vědci

Mozek (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mozek (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Podle nové studie může i lehké poranění mozku, pocházející například z autonehody nebo napadení, zvýšit riziko vzniku posttraumatické stresové poruchy nebo depresí.

Výzkum odkryl spojitost mezi lehkým poraněním mozku a vyšším rizikem propuknutí psychických problémů ve srovnání se zraněními na jiných částech těla.

V rámci studie publikované 30. ledna 2019 v lékařském časopise JAMA bylo psychiatry zjištěno, že u 21,2 procent nemocničních pacientů, kteří utrpěli lehčí mozkové trauma, se v následujících 6 měsících po úrazu projevil posttraumatický syndrom nebo deprese. V případě pacientů se zraněním zahrnujícím jiné části lidského těla než je hlava, se tyto psychické problémy projevily pouze u 12,2 procent. 

Poranění mozku se hodnotí podle závažnosti - od lehkých po závažná - a jsou typicky způsobena nárazem, úderem nebo otřesem hlavy. Dále může jít například o otevřená poranění hlavy, která zpravidla narušují normální mozkové funkce. 

Zmiňovaný výzkum v letech 2014 až 2016 zahrnul 1155 pacientů s lehkým poraněním mozku a dalších 230 pacientů s jiným poraněním z celkem 11 nemocnic napříč Spojenými státy. Pokud jde o příčiny vzniku poranění mozku, 61,8 % poranění bylo zapříčiněno dopravními nehodami. Dalších 29,2 % úrazů vzniklo pádem či jiným neúmyslným poraněním, 6 % bylo výsledkem násilných činů či napadení a 3 % úrazů vznikla z jiných nespecifikovaných důvodů. Zdravotní stav každého pacienta byl posouzen krátce po přijetí do nemocnice, pak o 2 týdny později a následně po 3, 6 a 12 měsících od úrazu. 

Při každé příležitosti byli zároveň pacienti vyšetřeni, zda se u nich neprojevují symptomy posttraumatu či závažné depresivní poruchy. Vědci zároveň zjistili, že pacienti s mírným traumatickým poškozením mozku nejčastěji hlásí projevy psychických problémů ve 3. až 6. měsíci po úrazu. Po 3 měsících od úrazu se pak u pacientů s poraněním mozku projevily příznaky posttraumatu či lehké depresivní poruchy projevily v 20 % případů. V případě jiných poranění se tyto problém projevily pouze u 8,7 % pacientů. Pokud navíc pacient trpěl psychickými problémy již před úrazem hlavy, značí to výrazné zvýšení rizika vzniku posttraumatické poruchy či závažné depresivní poruchy po prodělání úrazu. 

Nelze však zatím říci, že bylo možné výsledky studie aplikovat na pacienty v jiných nemocnicích a jiných zemích. K tomu bude potřeba širšího výzkumu. Dalším zajímavým závěrem, je zvýšené riziko vzniku posttraumatu a depresí u afroameričanů. I v tomto ohledu je však potřeba dalšího výzkumu k potvrzení této odchylky. Tato zjištění tak mohou pomoci v dalším výzkumu a léčbě psychických poruch spojených s poraněním mozku. Vznik a dlouhodobější průběh po úrazech hlavy je však velice variabilní. 

Podle signálů v mozku lze s velkou pravděpodobností poznat, na jaké slovo...

Z opačného pohledu však výsledky studie zejména ukazují, že posttraumatická a závažná depresivní porucha se projevují pouze u menšiny pacientů, kteří prodělali mírné poranění mozku, zejména však u lidí, kteří psychickými problémy trpěli již před úrazem. Výzkum byl financován zejména americkým ministerstvem obrany a Národním úřadem pro zdraví. Našlo se však i mnoho subjektů, které se s výsledky zmíněné studie neztotožnily, přičemž se jednalo zejména o některé farmaceutické společnosti a americkou Národní fotbalovou ligu. 

Například doktor John Leddy, zabývající se zejména sportovní medicínou a působící jako profesor na univerzitě v Buffalu, ve státě New York, pak považuje studii za výborně provedenou. Zároveň však uvedl, že tato zjištění se nemohou automaticky vztahovat i na poranění mozku vzniklá v rámci sportovních činností, neboť tyto patří mezi ta nejlehčí poranění hlavy vůbec. Poranění zkoumaných pacientů, ačkoli byla hodnocena jako mírná, tak mohla představovat mnohem vážnější poškození než je tomu u poranění mozku vzniklých při sportu.

apeAlena Pecháčková