Proč agent KGB Putin nevadí?
Pane Jochu, napsal jste to výborně! Lidé jsou bohužel nepoučitelní, jejich vnímání světa je ahistorické, pořád dělají stejné chyby. Například si v době současné ukrajinské krize nedovedou položit pár jednoduchých otázek: 1. Komu vadí možnost, že by Ukrajina dělala samostatnou politiku? 2. Kdo se o Ukrajině více-méně veřejně vyjadřuje jako o dočasném státu? 3. Kdo má stoletou tradici v propagandistickém zpracovávání a demagogickém lhaní veřejnosti? Kdyby si dokázali položit tyto tři základní otázky, těžko by z vyvolání krize na Ukrajině mohli obviňovat Západ s tradicí nezávislých demokratických institucí - oddělené moci zákonodárné, výkonné a soudní, a s mocí čtvrtou - nezávislou žurnalistikou. Tím státem, kde je opozice zastrašována a svoboda slova stále více oklešťována, opoziční novináři jsou biti a stříleni, opoziční média jsou likvidována (jako nyní rozhlasová stanice "Dožď") - tím státem je Putinovo Rusko. Nikoli státy Západu či USA. Putin zase vytáhl osvědčené heslo ruských bolševiků: Když se kácí les, musí létat třísky. A v duchu krásného ideálu, silné a sebevědomé Rossii, páchá zločiny, jako jeho předchůdci. Veřejnost propagandisticky zpracovává, pokojně demonstrující lidi na ukrajinských náměstích označuje za zločince a nacisty, výstřelky několika stovek radikálů nafoukne do obrovských rozměrů, a fakt, že lidé vyšli do ulic, protože poznali, že je dosavadní politické elity zradily a číše jejich hněvu tak přetekla - to se snaží ututlat, jak nejlépe to jde. K tomu mu do karet hraje skutečnost, že většina Rusů si nedokáže představit, že lidé mohou jednat spontánně, jako komunita, a to bez toho, aby jim někdo něco přikazoval a někdo ze zákulisí tahal za nitky. Mentalita Ukrajinců je trochu jiná, i proto, že se jich většina necítila být "sovětskými lidmi" a Sovětské impérium bylo hlavně ruským impériem. Svoboda slova na Ukrajině existuje. Právě tak, jako tam exisuje občanská spolenost - což je přirozené podhoubí politiky. Oranžová revoluce v roce 2004 byla vedena oligarchy shora. Není je to jinak. Revoluce 2013-14 je sponánní vzpjetí lidí, kteří ten "všeobecný bordel" už nemohli snášet. Teď už Ukrajincům primárě nejde o vstup do Evropy, ale o demontáž zkorumpovaných a nefunkčních sruktur, o nové volby, a o novou naději. A novou naději v přiklonění se k Putinově Euroasijské unii ani v chystané sovětizaci nevidí.