* LN O čínštině se hovoří především v souvislosti s ekonomikou a politikou jako o jazyku budoucnosti. Přibývá zájemců o jeho studium?
Počet zájemců o výuku čínštiny stoupá, ale přibývá i soukromých škol, které ji vyučují, roste konkurence. Letos jsme například měli poprvé problém naplnit jiné než večerní kurzy.
* LN Mění se nějak složení studentů ve vašich kurzech?
Za dobu, co učím, tedy za zhruba šest let, je struktura studentů víceméně stejná. Je to takový mišmaš. Jediné, co by se dalo říct, je, že se jedná v drtivé většině spíše o lidi, kteří mají o čínštinu prostě zájem a chtějí třeba jet turisticky do Číny, než že by znalost jazyka potřebovali ke své práci. Měla jsem i pár studentů, kteří se hlásili na sinologii, jsou tu středoškoláci a nejmladší student, který za těch posledních šest let začínal, byl desetiletý chlapec. Jinak je to proměnlivé, věková struktura je od dvanácti až do třeba šedesáti let.
* LN Takže manažeři firem, které se chystají obchodovat s Čínou, se k vám zatím neženou?
Strašně málo. I když je pravděpodobné, že si tito manažeři spíše seženou soukromého učitele, než že by se přihlásili do jazykové školy. Většinou to jsou časově dost zaneprázdnění lidé.
* LN Je čínština pro Čechy obtížnější než jiné jazyky, nebo je to předsudek?
Je fakt, že čínština má svá specifika a pro některé lidi je obtížná. Dlouho jsem se zamýšlela nad tím, jak je možné, že znám docela dost lidí, kteří aniž by studovali japanologii, tak se naučili docela dobře japonsky. Takových lidí jsem poznala docela dost, zatímco čínsky hovořících, mimo lidi, kteří vystudovali sinologii nebo tam dlouhodobě žili, jsem potkala poměrně málo. Myslím si, že problém je především fonetika, přes ni je potřeba se nějakým způsobem dostat a to „požere“ hodně času a hodně energie. Na druhou stranu bych řekla, že třeba po třech letech, po roce ne, se ti lidé začínají chytat v takových těch základních situacích. Ale je to samozřejmě velice individuální. Pokud se někdo setkává s čínštinou třeba jen jednou týdně na hodině v kurzu, tak ty výsledky nejsou moc dobré. Pokud se naopak někdo sám snaží a pohybuje se pravidelně mezi Číňany, tak je to o něčem jiném.
* LN Jakou roli hraje podle vás talent na jazyky?
Je pravda, že u čínštiny hraje talent větší roli než třeba u indoevropských jazyků. Co je však zajímavé, talent na jazyky obecně se s talentem na čínštinu ne zcela kryje. Setkala jsem se s lidmi, kteří se bez problémů naučili takřka všechny hlavní indoevropské jazyky, a s čínštinou měli docela velké problémy. A naopak jsem měla studenta, který tvrdil, že se není schopen naučit žádný jazyk, a byl zcela extrémně talentovaný na čínštinu. Jedním důvodem je již zmíněná fonetická stránka, protože čínština je jazyk tónový, a druhým jeho grafická stránka. My jsme také z indoevropských jazyků zvyklí na určitou pravidelnost například v gramatice a studenti si obtížně zvykají na to, že některé jevy v čínštině prostě nelze vysvětlit beze zbytku. Čínština je dost nepravidelná, je proto lepší k ní přistupovat spíše intuitivně, než nad ní příliš přemýšlet. Jsou lidé, kterým toto speciálně hodně vadí.
* LN Za jak dlouho se zájemce může naučit domluvit se alespoň v základních situacích?
Rozhoduje, jak jsem již řekla, talent a čas tomu věnovaný. Ale obecně, třeba naši studenti, kteří se tomuto jazyku věnují jen dvě nebo tři hodiny týdně, tak už v tom třetím ročníku nějakou jednoduchou komunikaci zvládnou. Mám i studenta, který dokáže komunikovat už po roce, ale to je člověk, který je velmi nadaný. Když si vzpomenu na svá studia na Karlově Univerzitě, kde jsme měli již v prvním ročníku, pokud si dobře vzpomínám, deset hodin čínštiny týdně, z čehož byly čtyři hodiny konverzace, tak už po dvou letech jsme zvládali tu základní komunikaci docela dobře, když jsme jeli na stáž.
* LN Dá se to srovnat se studiem „běžných“ jazyků?
Potřebujete minimálně dvojnásobek času, bych řekla. Orientální jazyky jsou prostě pro nás velmi vzdálené a nemáme se tam čeho chytit. Další důvod, proč se orientální jazyky učíme pomaleji, je, že je většinou nemáme možnost okamžitě použít.
* LN Má tedy studium čínštiny na jiné než akademické úrovni vůbec smysl? Ocení třeba Číňané, že mluvím jejich řečí? Nestačí se raději dobře naučit anglicky?
Pokud byste jel do Číny, rychle byste poznal, že anglicky se tam budete domlouvat velice těžko. I kdyby tam jel člověk čistě jako turista, tak znalost čínštiny, byť velmi jednoduchá, mu nesmírně pomůže. Zaprvé i když mluvíte špatně, tak si tím Číňany získáte, oni ocení, že umíte čínsky. Navíc člověk hodně ušetří, v Číně se musí smlouvat o všem a všude, a pokud umíte čínsky, tak si vydobudete podstatně nižší ceny.
