Století ČSRLidovky přináší sérii textů z knihy vedoucího grafického studia a občasného autora Lidových novin Štěpána Korčiše. V historické publikaci Století ČSR přibližuje čtenářům historii ČSR v datech, souvislostech a právě například ve výše publikovaných příbězích. Více o knize na www.stoleticsr.cz.  |
Československo, stejně jako zbytek Evropy, po válce ekonomicky strádalo. Hned v roce 1945 byl zaveden přídělový systém, kdy občan dostával speciální lístky, které jej opravňovaly k omezenému nákupu zboží. Většina obyvatel sice žila na hranici bídy, i tak byli lidé po válce plni očekávání a nadějí v lepší společnost.
Zklamání po Mnichovu a hledání spojence
Československá politická reprezentace v čele s Edvardem Benešem, zklamaná mnichovskou zradou Francie a Velké Británie, pragmaticky hledala nová zahraničněpolitická spojenectví. A to se jasně nabízelo se Sovětským svazem, hegemonem protiněmecké koalice (poté, co se rozpadl jeho pakt s Hitlerem). Vedle exilového vedení Komunistické strany Československa s Klementem Gottwaldem v čele, jež mělo za války útočiště přímo v Moskvě, se k Sovětům přikláněla i část londýnského exilu i s prezidentem Benešem. Tuto náklonnost oficiálně posvětila československo-sovětská smlouva o přátelství, podepsaná 12. prosince 1943 v Moskvě. Smlouvou jsme získali sovětský závazek podpory a pomoci ve válce s Německem, ale zároveň jsme slíbili „těsnou a přátelskou spolupráci po válce“.
