Pomalu kráčel po trávníku pod strmými tribunami působivého Ellis Parku v Johannesburgu, původně ragbyového stadionu. Přes nekonečné troubení vuvuzel k němu doléhalo nadšené skandování, fanoušci v ochozech byli na nohách a nad hlavou drželi vlajky.
Kdo ví, co všechno v tu chvíli Vladimír Weiss skutečně vnímal? Byl dojatý, v očích se mu leskly slzy. A chvíli nato pravil: „Je to tak neuvěřitelné. Po narození mého syna můj nejšťastnější den v životě.“
Tehdy, před osmi lety, vedl slovenskou reprezentaci a podepsal se pod největší fotbalový úspěch od rozdělení federace. Slováci hráli poprvé na závěrečném turnaji, v posledním zápase základní skupiny skolili úřadující šampiony z Itálie a postoupili do osmifinále, mezi nejlepších šestnáct na světě.
