MS 1930 v Uruguayi
Trochu chaos, kopa nadšení a napětí z netušeného. Historicky první fotbalový šampionát v roce 1930 se nakonec povedl, i když pořadatelé z Uruguaye platili začátečnickou daň za amatérské neduhy. Bohužel Evropanům se za oceán vůbec nechtělo.
MS 1934 v Itálii
Vybičovaná atmosféra druhého šampionátu v roce 1934 velela Mussoliniho příkazem: vyhrát musí domácí Itálie! Vyhrála, ale skvěle hrající tým se lvíčkem na prsou jí to ve finále málem překazil.
MS 1938 ve Francii
Duch stříbrné římské jedenáctky bohužel dávno odvanul. Šampionát ve Francii v roce 1938 se nám příliš nevyvedl. Svět se k fotbalu sešel naposledy před válečnou katastrofou.
MS 1950 v Brazílii
V roce 1950 Brazílie toužila získat titul, leč na domácí půdě se nestala prorokem. Zlatou Niké podruhé získala Uruguay, Československo se pět let po válce na MS nepřihlásilo.
MS 1954 ve Švýcarsku
I na špičkový tým přijde někdy slabá chvilka. Favorizovaní Maďaři si ten luxus „dopřáli“ v nejméně vhodnou chvíli: ve finále se Západními Němci na MS 1954 ve Švýcarsku.
MS 1958 ve Švédsku
Konečně to vyšlo! Brazílie na severu Evropy poprvé usedla na fotbalový trůn. A ukázala světu dvě nové hvězdy: Pelého a Garrinchu. Československo zanechalo sympatický dojem, ale chybělo mu štěstí.
MS 1962 v Chile
Raději zůstaňte doma, radili skeptici Čechoslovákům v roce 1962 před fotbalovým šampionátem v Chile. Po něm je naopak vítali jako národní hrdiny.
MS 1966 v Anglii
Konečně, ulevily si bariéry fotbalové mekky ve Wembley. Konečně se Anglie stala v roce 1966 mistrem světa. Ne všichni však domácímu týmu tehdy tleskali.
MS 1970 v Mexiku
Země kávy stanula v roce 1970 potřetí na vrcholu a získala Zlatou Niké jen a jen pro sebe. My jsme v Mexiku naopak selhali, podlehli jsme soupeřům i zdejšímu klimatu.
MS 1974 v Německu
Západoněmeckému šampionátu nepřálo v roce 1974 počasí, domácím bojovníkům to ale moc nevadilo. Až na jedno zakolísání dospěli k historicky druhému titulu.
MS 1978 v Argentině
První triumf domácí Argentiny zkalilo v roce 1978 podezření z podivných praktik. Fotbalový šampionát tehdy nabídl víc dřiny než fotbalové krásy.
MS 1982 ve Španělsku
Čtyřiačtyřicet let trvalo, než se mohla Itálie opět radovat z mistrovského titulu. Španělský šampionát se v roce 1982 vrátil ke krásné fotbalové hře. My jsme k ní však moc nepřispěli.
MS 1986 v Mexiku
Pod žhavým mexickým sluncem se až na výjimky hrál v roce 1986 pohledný fotbal. Argentinu dovedl k druhému titulu Diego Maradona. Na šampionátu ale ukázal nejen líc, ale i rub svých mimořádných schopností.
MS 1990 v Itálii
Mistrovství světa v roce 1990 v Itálii bylo speciální pro mnoho reprezentací. Například západní Němci a Jugoslávci věděli, že budou hrát za svou tehdejší zemi naposledy.
MS 1994 ve Spojených státech amerických
Andrés Escobar vstřelil v dresu kolumbijské reprezentace dvě branky. Tou druhou – do vlastní sítě na mistrovství světa v roce 1994 v USA – si zřejmě podepsal ortel smrti.
MS 1998 ve Francii
Šampionát v roce 1998 naplno rozjel nejúspěšnější éru v dějinách francouzského fotbalu, který dokonale využil domácího prostředí.
MS 2010 v Jižní Africe
Byla to premiéra na velkém turnaji, kdy naopak Češi zůstali u televize. A fotbalové mistrovství světa 2010 v Jižní Africe nedopadlo pro Slováky vůbec zle, přes úřadující šampiony došli do osmifinále. Ale v paměti zůstalo i dusno a protest.
MS 2014 v Brazílii
Čtyři góly během šesti minut, nakonec 1:7. Brazílie chtěla zaplašit trauma z roku 1950, kdy doma na titul mistrů světa těsně nedosáhla. V roce 2014 zkolabovala úplně. Zůstala potupená a bez medaile.
MS 2018 v Rusku
Titul šampionů vybojovali fotbalisté Francie. Mistrovství světa v Rusku ovšem nabídlo celou řadu dalších momentů, které si diváci budou pamatovat.
