Těsně před volbami si občanští demokraté konečně pořizují stínovou vládu, respektive „kompetenční tým“. ODS ovšem není favoritem voleb, jaký smysl tedy ta várka jmen má? Čtěme ji jako zprávu o poměrech ve straně po odklizení Mirka Topolánka.
Vedle jasných a v ODS nezpochybňovaných jmen typu Alexandra Vondry se v Nečasově týmu ocitlo několik politiků, u nichž by si nejdřív někdo měl dát tu práci vysvětlit, proč zrovna oni, a ne kdokoliv jiný. Z jakého důvodu by měl ministerstvo hospodářství vést severomoravský Pavel Drobil - kromě toho, že na něj minulý předseda ukázal, když byl zrovna v tísni? A jakou kompetenci předvedl pražský David Vodrážka? Problematiku životního prostředí už má na starosti skoro rok - a i po tom roce působí jen jako vedlejší produkt jednoho mocenského střetu (Topolánek kontra Bém, 2008), pro který se teprve zpětně hledá živnostenské oprávnění. Do stejné kategorie pomníčků patří i Petr Bendl.
A pak jsou tu lidé nápadní svou nepřítomností: Petr Gandalovič a hlavně Ivan Langer, dva mediální symboly kmotrovství. Má proti nim Nečas něco? Langra přece nedávno na výkonné radě, kde mu šlo o přežití, podržel.
Těsně před volbami není doba na upřímné odpovědi, nanejvýš na jemné náznaky. Od Nečase jsme tedy patrně obdrželi zašifrovaný vzkaz, že pokud řízení zůstane v jeho rukou, nadějeme se možná postupné dekontaminace ODS. Potíž není v tom, že se Nečas vyhýbá okázalým gestům, ale v tom, že jeho šifry by nakonec mohly uniknout i zainteresované veřejnosti.
Čtěte Téma na straně 2
