Velmi smutné, ale též velmi poučné a důležitý precedens...
Pochvalme obě zúčastněné instituce, že když celá ta pohroma před rokem vypukla, že nestrčily hlavu do písku a důsledně celou věc odpracovaly a se ctí se s ní vypořádaly. Všem zúčastněným to bylo krajně nepříjemné, kolem bouřily emoce, a sebralo jim to neuvěřitelné množství času a energie. Díky jim za tu investici!!!Kdo si přečte plné znění zápisu Etické komise, více vědět nepotřebuje. Udělá si názor, o co se jednalo i bez toho, aby si jako já mohl následně přečíst i zápis vyšetřovací komise MRC v Londýně z roku 1999, který skýtá velmi podobný závěr, tedy že náš slovutný kolega si nejspíše docela často pomáhal "nedovolenými prostředky" a nějaké výsledky si případně občas i vymyslel, nebo je jenom "vylepšil", třeba aby někoho potěšil.Škoda jen, že tehdejší vedení obou institucí o incidentu z Anglie buďto nevědělo, nebo se tak alespoň úspěšně tvářilo a chovalo. Tudíž nikdo nic nepodnikl dokud byl čas a kolegův problém tak mohl narůst do obludných rozměrů, v jakých se vloni provalil. Poškodil tak desítky studentů a spolupracovníků. V roce 1999 to ještě všechny kolem mohlo bolet mnohem méně, a nešťastný kolega nemusel spadnout z takové výšky. Mohl mít šanci začít znovu, načisto a jinde.Kdo zná trochu historii vědy ví, že jakkoliv je to jevem doufejme vzácným, podvádění ve vědě není nic dnešního. Nikdy mu nepůjde úplně předejít. Vědecká práce je svou povahou velmi komplexní obor lidské činnosti a špičkový specialista opravdu může léta šikovně něco předstírat, než se vyjeví, že to není pravda. Ze západního zahraničí je známá řada takových odhalených případů, celé série vymyšlených publikací v nejprestižnějších odborných časopisech, kdy ani vysoce kvalifikovaní a anonymní recenzenti – experti na daný obor - nepoznali, že se jedná o podvrh a podvod.Nezvládnutá ctižádost se nevyhýbá ani vědcům. Někteří mohou být též stiženi poruchami hodnotového systému, poruchou osobnosti, či přímo duševní nemocí. Vědecká práce zpravidla přitahuje spíše ty „neprůměrné“ a „netuctové“ jedince, často velmi nadané a někdy i mírně „postižené“. Tato mimořádně smutná causa zasáhla velké množství lidí v obou institucích v okolí hlavního aktéra. Vezměme si z toho poučení, že potenciální požár je lepší uhasit již v zárodku. Pozitivní zkušeností je, že pravda nakonec zpravidla vyjde najevo, i kdyby to jako zde trvalo 20 let. I v ČR teď máme precedent jak se s podobnou „provozní havárií“ civilizovaně vyrovnat. Reprezentativní Etická komise vše důkladně vyšetřila a vydala jasné stanovisko. Vznikl tím velmi významný precedens, ze kterého se mohou učit ostatní výzkumné instituce ČR, jak podobná "přírodní neštěstí" uchopit a jak s nimi naložit. MBÚ AV ČR a UK tady společně nastavily velmi vysokou etickou laťku. Posunuly nás všechny zase o kousek blíže k civilizovaným poměrům vyspělých západních demokracií.