Škoda těch nevyužitých náznaků,
článek je bohužel příliš emocionální a jednostranný - to málo, co o kauze víme, silou dotahuje do těžkopádných závěrů.Z článku jsou zřetelné dvě věci - naivita a místo vzniku.Naivita (v lepším případě) prýští z argumentace, že NSA nečtla obsah zachycené komunikace, protože nikdo není schopen číst všechno. Ono kouzelné slůvko "všechno" neomylně identifikuje použití eristické debatní techniky, protože nikdo nic takového netvrdil (autor pak podle klasické eristické figury vyvrací výrok, přehnaný do absurdna, což není obtížné, a snaží se tak vzbudit dojem, že vyvrátil výrok v jeho původní, nepřehnané podobě, což je poněkud dětinské). Nikoliv, NSA nečte všechno, ale čte leccos. respektive použité programy vyhodnocují zachycenou komunikaci podle sofistikovaných algoritmů, a nejdůležitější komunikaci pak vytisknou na papír (denně prý v NSA skartují mnoho tun papíru potištěného jen "tím nejdůležitějším"). - Analýza komunikačních údajů (metadat) je samostatnou disciplinou, filtrování obsahu pak jde paralelně. - Hloubková analýza, jak o ní správně píše autor, je smysluplná pouze ve zcela ojedinělých případech.Horší věcí je však autorovo vcítění se do pozice, kdy by měl možnost zpravodajského důstojníka "propustit pro neschopnost", když by odmítl namontovat odposlech třeba Američanům. Vyplývá z toho autorovo "bojové zaujetí" a pojetí zpravodajské služby coby služky režimu. To nepochybně odpovídá místu vzniku komentáře, totiž "totalitou postižené části Evropy", a mnoho "totalitně cítících zpravodajců" mu jistě v duchu tleská. Chyby zpravodajských služeb jsou systémově neodstranitelné, nevyvarovala se jich žádná. Jsou minimalizovány pouze kvalitou lidskou a odbornou, zesílenou jasnou motivací. (Když byl Mosad v defenzívě, byl neporazitelný; jakmile se začal dopouštět avantýr, začal selhávat, protože nikoliv každý jeho příslušník byl o jejich nezbytnosti bytostně přesvědčen.) Proto by si měl každého samostatně myslícího zpravodajce systém vážit a cíleně pěstovat atmosféru uvnitř služby, která nejen umožňuje, ale přímo generuje absolutně otevřenou debatu. Jen taková služba je k něčemu, podobá-li se think-tanku, a nikoliv vojenskému odřadu. Taková služba má také mnohem méně afér a skandálů a whistleblowerů či dokonce "zrádců" (s tímto slovem je však radno zacházet opatrně, příliš připomíná nejtemnější stránky studené války).