Jenže v současnosti tak trénuje drtivá většina ligových týmů. A kromě nekonečných běhů si hráči musejí přidávat v posilovně nebo na běžkách.
Sparťanský stoper Ondřej Švejdík o tom promluvil svérázně, ale pádně. Na soustředění ve Františkových Lázních – zrovna mezi dvěma tréninkovými fázemi – řekl: "Jsem přesvědčen, že zimní tréninkové kempy v české podobě zkracují hráčům kariéry."
Jak vypadá příprava jinde
|
Podobných hlasů přibývá. Zvlášť mezi hráči, kteří mají zkušenosti ze západních soutěží. I Švejdík kopal venku, konkrétně v Nizozemsku. Kdyby za Groningen hrál dál, končil by podzimní sezonu den před Štědrým dnem a do nové fáze by vstoupil už tento víkend. V tom případě se nepopulární zimní příprava smrskne na dva týdny. I Německo, kde jsou prakticky totožné přírodní podmínky jako v Česku, zahajuje jarní část zítra. Zato tady nejsou týmy ani v půlce přípravy. "Sotva lezu. Kolikrát nemám chuť ani k jídlu," hlásí z Plzně její kapitán Pavel Horváth. V téměř 38 letech nevypadá, že by mu zimní přípravy nějak zkrátily kariéru. Jenže zároveň přiznává, že fyzické galeje ve sněhu nebo na umělé trávě z duše nesnáší.
"Z lékařského hlediska nevidím v tvrdé přípravě žádný problém. Pokud tedy neběháte v brutálních mrazech. Nabírání kondice bolí, na druhou stranu z toho kluci budou těžit víceméně celý rok. Příprava je navíc prevence všech svalových zranění," tvrdí plzeňský doktor Petr Nepraš.
Je tradicí, že během zimní přípravy unavení hráči reptají a chvílemi si připadají jako otroci. Vlastně se jim není co divit, když jdou z tréninku do tréninku a míč prakticky nevidí. "Pořád se na něco připravujeme a nejsme na tom kondičně jako mužstva ze Západu," zmínil Švejdík.
Tak co s tím?
Nejen sparťanský obránce navrhuje zredukovat zimní tréninkový dril a prodloužit sezonu do letních dní na kvalitnější trávníky.
"Liga přece může končit v půlce června a hned v červenci může začít nová sezona," prohlásil slávistický vůdce Karol Kisel. Také jeho umořuje monotónní běhání bez míče a také on razí názor, že dvě dlouhé přípravy – letní a zimní – naplněné "nabíráním kondice" jsou zbytečným přežitkem, kterým české kluby trpí.
"Chtělo by to víc herního tréninku," tvrdí Kisel.
Jenže to právě nyní naráží na nedostatek kvalitních hřišť. Na přírodní trávě se trénovat nedá, umělá hřiště jsou postrachem kloubů. V tom případě by kluby potřebovaly odletět do teplých krajů, aby se mohlo trénovat v "normálních" podmínkách. Na to zase nemají peníze. Také vám to připomíná začarovaný kruh?