Co pro vás znamená toto vítězství?
Obrovská čest a samozřejmě jsem moc rád. V elitní desítce je spoustu talentovaných sportovců, někdy se těžko hledají slova pro individuální trofeje u kolektivních sportů. Na druhou stranu vím, že tuto anketu moc hokejistů nevyhrálo, takže obrovská radost.
Jak moc je těžké vyhrát tuto anketu jakožto kolektivní sportovec?
Není to běžné, to je pravda. Ale určitě bych neříkal, jak je to těžké. Tato cena se týká hlavně individuálních sportů a já mám obrovský respekt ke všem sportovcům, kteří reprezentují naší zemi. Pro mě je obrovská radost už být jenom v elitní desítce. Všichni co tu jsme, si vážíme toho, že můžeme dělat to co nás baví a živit se tím.
Útočník Bostonu Bruins David Pastrňák ovládl anketu před druhou Ester Ledeckou.
Budete se získanou trofejí chlubit v Bostonu?
Jsem na to vítězství moc hrdý, ale určitě se tím chlubit nebudu. Jak ale znám své spoluhráče, tak se to k nim nějak dostane, zvláště Brad Marchand to určitě nějak zmíní a trofej mi bude chtít ukrást. Bez kluků z Bostonu bych ale nikdy nebyl, tam kde jsem a patří jim velký dík za to, že mě posunuli.
Kdybyste měl možnost hlasovat, koho byste zvolil?
To je těžké, hlas bych dal buď Martině Sáblíkové nebo Ester Ledecké, ale opravdu bych nevěděl, koho dát na první. Ke všem sportovcům mám obrovský respekt ale Ester a Martinu obdivuju. Je neuvěřitelné jak Ester dokáže závodit ve dvou odlišných sportech a konkurovat světové špičce. U Martiny Sáblíkové zase ohromně oceňuji její vůli, kterou by chtěl každý sportovec.
  |
V kategorii kolektiv roku vyhráli biatlonisté, jaký byste byl závodník?
Určitě ne moc dobrý, zrovna jsem hrál jednu stolní hru a ani jsem nevěděl, jaká já vzdálenost při střelbě k terči. Navíc neumím lyžovat, což je vlastně věc, kterou se chci po své hokejové kariéře naučit. Strašně mě ale baví ten sport sledovat a dokážu si představit, jakou dřinu musí vynaložit k tomu, aby konkurovali světové špičce.
Co by byl váš druhý sport, kdybyste si mohl vybrat?
Biatlon jsem vyřadil už v předešlé otázce, ten by to nebyl. Miluju fotbal a tenis, který si často rád zahraju. Nebo krasobruslení? Na to mám přece výbornou postavu (smích). Ale vážně, jinak bych rád hrál tenis nebo se postavil do fotbalové branky.
David Pastrňák s trofejí pro vítěze ankety Sportovec roku 2020.
Jaké jsou vaše povánoční plány v Bostonu?
NHL oznámilo, že se bude začínat 13. ledna. Já osobně jsem ale ve fázi rehabilitace, měl jsem operaci kyčle, takže pro mě to nic vlastně neznamená. Ještě budu zhruba měsíc a půl mimo a soustředím se, abych se vrátil v co největší formě. Na sezonu se ale všichni těšíme, v divizích máme nové týmy, aby to cestování nebylo tak daleko. V hlavě mám ale především to, abych se co nejdříve uzdravil. Návrat na led je naplánovaný v půlce února, ale uvidíme. Fyzička na ledě je úplně jiná, než ta na kole nebo při posilování.
A vzpomínky na hokejový rok 2020?
Hrozně. Myslím, že každý sportovec se cítil špatně bez fanoušků, není to prostě ono. Už se těším, až budou lidi zpátky na stadionech, celý rok byl hrozně moc dlouhý a já na něj moc v dobrém nebudu vzpomínat, moc si přeju, aby se všechno vrátilo do normálu.
David Pastrňák se raduje z gólu.
Jak budete v této době trávit Vánoce?
Jsem v Americe, pro mě žádná změna, už jsem tady pár Vánoc strávil. Jediný rozdíl bude to, že nepřijede rodina a brácha, ale letos nemůžou, takže budeme slavit první svátky s přítelkyní. Jelikož jsou Vánoce moje nejoblíbenější svátky, tak už jsme se pustili do příprav a já se chystám na svůj první bramborový salát a řízky, recept mám od maminky.
Co si přál David Pastrňák pod stromeček?
Já spíše rád dárečky rozdávám a vidím radost ostatních. Já jsem v tomto ohledu hrozný, nikdy neřeknu, co chci. Pak jsem ale naštvaný, že dostanu pod stromeček ponožky. (smích) Nic konkrétního jsem si nepřál, mám zdravou rodinu a šťastné lidi okolo sebe, to je pro mě nejvíce.
