Za půl roku ho čeká další výzva, mistrovství světa. Když se zeptáte na baráž s Norskem, ve které uspěl před měsícem, Brückner odpoví: „Fotbal je jen přítomnost a budoucnost.“
LN Jak jste úspěch vstřebal?
Baráž je dávná minulost. Ale bylo to náročnější než kdy jindy. Zodpovědnost byla takřka hmatatelná. Tentokrát jsem ji hodně cítil.
LN Dolehlo to na vás?
Ani ne, poněvadž já to mám v náplni práce. Ocitl jsem se pod tlakem práce, kterou jsem si sám vybral. Největší odpovědnost jsem cítil vůči hráčům, kteří mi věřili.
LN Jak s vámi složitou baráž prožívali vaši nejbližší?
Neprožívali, poněvadž jsem byl mimo domov. Ale na rodinu to samozřejmě doléhá daleko víc než na mě. Můj organismus je adaptovaný, zvyklý. Poradí si. Probíhají různé chemické procesy. Ty iontové hladiny si to kolikrát vyřeší samy, beze mě. Rodina je bezbranná.
LN Uspěl jste a pro spoustu fanoušků jste hrdina...
Dobrý pocit se dostavil až po čtyřech dnech, poněvadž jsem byl dost unavený. S Norskem se v tomhle dá srovnat málokteré utkání. A že jsem hrdina? Já se pohybuju v prostředí, kde se nemusím obávat, že mi bude někdo poklepávat na rameno. Ještě jsem nebyl na žádné party, žádném večírku. Tam se to možná děje.
LN Ale pár důkazů o obdivu ostatních v kanceláři máte. Třeba pohár pro moravskou superstar.
To jsem já?
LN Ano. Na štítku stojí: Karel Brückner, za třetí místo na ME...
Třetí? To tedy nic moc.
LN Tím je myšleno, že jste anketu vyhrál díky bronzu na EURO.
Ach tak. Já myslel, že jsem někde dopadl tak špatně... Ne, já nejsem hrdina. Ale teď jsem si vzpomněl na jinou věc. Bavil jsem se s jedním panem farářem u vás v Praze na Žižkově. Máte dobrého faráře, fanouška. Svolal farníky a krásně jsme si s babičkama popovídali.
LN To byla beseda?
Setkání moderoval pan farář. má program Náš host. Přede mnou tam byl pan Eben. Je zajímavé vyprávět si s lidmi, kteří mají fotbal rádi, ale stojí mimo přímou sféru. Úplně jiný akord. Cítil jsem se tam dobře.
LN Během čtyř let u reprezentace jste si udělal jméno nejen doma i ve světě. Při losování šampionátu v Lipsku se za vámi zastavovali kolegové trenéři. Chodí teď častěji než třeba před dvěma lety?
To je víceméně formálně zdvořilostní kontakt, my se zase tolik nepřátelíme. Ale je příjemné, když za vámi přijdou. Oni jsou skoro všichni mladší. Van Basten chodí vždycky na zdvořilostní kus řeči. S rodinami se ovšem nenavštěvujeme.
LN Těší vás to? Třeba kvůli naplnění jistých osobních ambic?
O mně se říkalo, že jsem člověk, který má slabé ambice. A já přitom byl skoro u všeho. První jednadvacítky, druhá jednadvacítka, současné áčko, olympijské hry. Zase tak slabě ambiciózní asi nebudu. Jenom to, při mé vrozené skromnosti, nedávám najevo.
LN Mnozí fanoušci vás řadí mezi trenérské legendy, jakými byli Václav Ježek a Rudolf Vytlačil...
Ježka jsem poznal trochu, Vytlačila málo. Zažil jsem pana Vengloše nebo Antona Malatínského. Od něj si pamatuju jeden nádherný výrok. Chtěl jsem ho někdy zopakovat, ale ještě jsem neměl šanci. On jednou se svou velikou Trnavou prohrál 0:6 a řekl: Jen velké mužstvo může vybouchnout, neboť slabé prohrává pořád. A pak odešel.
LN Při baráži jste zase hráčům pomáhal citáty z Wericha, že?
Ale jo. Komunikujeme po všech stránkách, nejen o tom, že ten přihraje tomu. Věci, které nemohu ovlivnit, těmi se nezabývám. Například smrt a politika. To je jeden citát, který jsem si zapamatoval.
LN Werichův portrét stojí i ve vaší kanceláři. Jako by mezi řadu pohárů a fotbalových fotografií ani nepatřil...
Ale patří tam. Fotbal je kosmopolitní záležitost, do něj patří věda, chytrost a filozofie... Fotbal je tak nádherný, kreativní a intelektuální sport, že v něm můžete použít cokoli. Fotbal není jen kazeta s Horníkem, což je čtvrtá cenová.
LN Je nároďák a pak Horníci?
Nerozdělujme to. My jsme český fotbal. Vzešli jsme z něj, patříme k němu. Tuhle dobu musíme překlenout. Podívejte se o dva, čtyři roky zpátky. Jednadvacítka je čistý produkt českého fotbalu. Čistý! Experti v Anglii kroutili hlavami a říkali: Česká jednadvacítka, to je něco extra, my jsme pro ně tak béčko. To je práce všech bezejmenných nádherných lidí. Máme talent pro tuto hru. Nenazývejme fotbal žumpou. Oddělme parazity.
LN Liga však kvůli své ekonomické síle neudrží hráče. Nemrzí vás to? Třeba útočník Jun vám teď skomírá v tureckém Trabzonu...
Tohle je věc hráče. Pan Nehoda (Junův agent - pozn. red.) se mě dotazoval, jestli to bude mít vliv na národní mužstvo. Pokud bude nastupovat v kvalitním mužstvu, není důvod, abych se na něj díval jinak. Ale když bude hrát minutu? To nejde. Hráči se mě ovšem málokdy ptají, jestli mají někam jít.
LN Karel Poborský se zeptal, ne?
Neptal se, my spolu jen hovořili.
LN Ale odchod do Českých Budějovic jste mu schválil...
Nešlo o schválení. Prostě jsme mluvili o tom, že pokud bude mít výkonnost, nemělo by mu nic bránit, aby hrál v národním mužstvu.
LN Jenže hrát v Českých Budějovicích, nebo ve Spartě, to je rozdíl. Nemáte z toho strach?
Není normální, že Poborský odchází do Budějovic. Došlo k jistým excesům a Karel to řešil tak, jak to řešil. Je to zkušený hráč, nemám obavy, že by se nenachystal na mistrovství světa. Že by zapomněl hrát fotbal? Vyloučeno. A pokud jde o kondiční přípravu, tihle hráči si to dokáží ohlídat sami. Ne, že bych mu něco garantoval, ale...
LN Když už mluvíme o Spartě, vraťme se k některým spekulacím. Mluvilo se třeba o Zdeňku Pospěchovi. Dokud byl v Ostravě, za reprezentaci nehrál...
O tom se samozřejmě mluvilo trošku podjatě. Zdeněk Pospěch se objevil, když vypadli Grygera, Jiránek a Jankulovski. Na řadě byli Pospěch a Fukal, který se zranil. A navíc, když Pospěch hrál v té takzvané oslnivé formě, tak se mi to nezdálo. Obranná fáze v Ostravě u něj byla daleko horší než ve Spartě.
LN A co agenti? Snaží se vám zasahovat do práce?
Na takovou hloupost bych nerad odpovídal. Agenti se o nic nesnaží. Mě by urazilo, pokud by to zkoušeli. Nikdy, ani jednou se to nestalo. To jsou jen spekulace. Nejdřív prý prosazuju moravské hráče, pak zase sparťanské. Jediným měřítkem je kvalita. Jen jeden agent za mnou byl, abych nevzal jeho hráče na olympiádu. Samozřejmě jel.
LN Mluvili jsme o Poborském. Co zraněný Jan Koller? Řekl jste, že je prakticky nenahraditelný...
Nenahraditelný v jistých situacích a fázích zápasu. Ale to je trochu nadnesené, musíme ho nahradit.
LN Tady jste kdysi prohlásil, že bude hrát i bez formy...
To hrají skoro všichni. Jednu dobu se nevedlo takřka nikomu. Jenže ona to není otázka formy. Možná se jim nevyvede zápas, třeba něco špatného snědli. Ale kdyby byli z formy, tak mi za tři dny nezahrají jako z partesu.
LN Když se Koller uzdraví, automaticky na šampionát pojede?
Automaticky ne. Handicap po zranění je otázkou mechanismů, automatismů, kondice. Bývá narušeno deset souvislostí.
LN Ale díky svému stylu by se s tím mohl vyrovnat, ne?
Jistě. On si pomáhá více silou a dalšími předpoklady.
LN Je pro přípravu na šampionát výhodné, že všechny soutěže musí skončit už 15. května?
To jsem se nasmál, když jsem se dočetl, že liga se musí hrát kvůli reprezentaci i na Vánoce. A říkali to i kompetentní pracovníci. Nikoho nenapadlo, že naše liga zhodnocovala nikoli českou, ale slovenskou reprezentaci. Taky českou jednadvacítku a eventuálně Brazílii, poněvadž tu máme tři Brazilce.
LN Končí celá Evropa, takže budete mít víc času...
Minule se Jenda Koller nestačil ani oženit, musel to stihnout dopoledne místo tréninku. Bylo to rozbité, někteří hráči skončili pomalu o měsíc dřív. Italové hráli a my už byli pomalu na soustředění. Takže se to asi správně sladilo.
LN Před mistrovstvím světa vás na konci ledna čeká los kvalifikace o EURO 2008. Bude to los pro tým trenéra Brücknera?
No právě... Co bych tam dělal? Končí mi smlouva.
LN Ale jedete?
To musím. Jste pořád někde daleko. Máme jiné úkoly, o tomhle se nebavíme.
LN Nejvíc asi záleží na vás. Pokud chcete u týmu zůstat, těžko vám někdo bude bránit...
Ještě jsme se o tom absolutně nebavili. Tyhle věci se odehrávají strašně rychle. Neplatí tu žádné plánování. Asi vám nemůžu odpovědět. Nikdy jsem si nic nepředstavoval, nikdy jsem nesnil, neplánoval.
LN Máte chuť pokračovat?
Tady nejde o chuť. Jsou jisté možnosti, které vám někdo nabídne. Já vím, že ještě nemám chuť jít do důchodu. Ale co z toho bude? Vždyť já neměl ani chuť trénovat národní mužstvo. Vlastně ani nevím, kdo mě navrhl. Takové věci se prostě udějou.
LN A kdyby vám bylo nabídnutu prodloužení smlouvy? Vím, že vás do odpovědi trošku tlačím...
Tlačíte mě pěkně. Fakt jsem o tom nepřemýšlel. Jenom, jak bych to řekl kulantně, zatím odmítám výhody našeho sociálního systému.
LN Rozhodnutí se těžko může odkládat do mistrovství světa. Pak už bude zbývat jen krátký čas do začátku nové kvalifikace...
Co chcete udělat? Referendum?
LN Budete se muset rozhodnout.
Já se rozhodnu. Někdy. Byla tu baráž, ze které jsme se trošku vzpamatovali, teď tu jsou tři soupeři. Nemáme hotel, hřiště. Na přátelák je jeden termín. A pak zranění hráčů, spousta přestupů. S prodloužením smlouvy si h l a -vu nelámu.
LN Po EURO 2008 zřejmě dojde v národním týmu k obměně generací. Je na ni český fotbal připravený?
Nemyslím si, že se tým markantně změní. Ano, někteří služebně starší hráči chtějí končit, ale nevěřím, že to bude všech šest. Jejich zkušenost se pořád počítá. Oni o tom pořád mluví, ale když s nimi hovoříte, zjistíte, že nároďák je ještě umí zvednout. Po všech stránkách. Jiné klima, lepší vztahy, jiné tréninky. Pokud chtějí pokračovat v kariéře, kolikrát je to lepší s nároďákem než bez něj. Samozřejmě, když toho má někdo hodně, může to oznámit. I kdyby mělo jít o kvalifikační utkání. Jsme domluveni. To jsem řekl všem hráčům, nejen Pavlovi Nedvědovi. Ať odjede Čech, když si ho klub vyžádal. Bude chytat Blažek.
LN S určitou výměnou hráčů po šampionátu přece musíte počítat?
Nepředbíhal bych. Starší hráči pořád chtějí končit, když jim je třicet. Když mají třiatřicet, je ta hrozba najednou ostřejší a vyhýbají se jí, jak můžou.
LN Hráči během dvou kvalifikačních cyklů zestárli. A mladíci jejich úrovně nedosahují...
Je tam Plašil, Svěrkoš, Latka, třeba Papadopulos a další. Jejich předchůdci taky nevyskočili hned. S výjimkou Rosického. Je to otázka vývoje. Nevidím to dramaticky. Spíš se musíme zahledět ještě níž, aby i naše mládež byla na profi úrovni.
LN Potěší vás třeba, když jedenáctiletý Ondřej Karafiát ze Sparty vyhraje celosvětovou soutěž fotbalových dovedností?
Takových Karafiátů jsou tady stovky. Možná ještě víc. Musíme je objevit a pracovat s nimi.
