Rosolová nepostoupila do finále závodu na 400 metrů i vinou zdravotních potíží, Hejnová si také představovala, že obsadí ve finále běhu na 400 metrů překážek lepší než sedmé místo v času skoro o sekundu horším, než je její osobní rekord. Dnes se ale české běžkyně překonávaly, byť po individuálních startech neměly Rosolová s Hejnovou sil na rozdávání.
Jejich dnešní výkon je českým oddílovým rekordem, neboť dosud ho držely právě "Rychlý holky" z ME družstev ve Stockholmu (3:29,95). "Málokdy se stane, že holky ze štafety trénují v jedné skupině. Jsme výjimka. Dokázaly jsme, že na to máme," prohlásila po rozběhu Rosolová. Podobně jsou na tom Rusky, které jsou tři z jedné skupiny. "Asi máme větší týmový duch díky tomu," uvedla Hejnová.
Právě překážkářka prokázala, že i když měla v nohách v Tegu už tři závody, nějaké síly jí ještě zbyly. Po nevydařeném finále na 400 metrů překážek si totiž stěžovala, že jí došla energie. Dnes na posledním úseku zařídila postup, neoficiálně podle ručního měření trenérky zaběhla výkon pod 51 sekund. Jen o něco hůře běžela Bartoničková, výkon Rosolové na prvním úseku prokázal, že bývalá dálkařka a vícebojařka nejspíš není zdravotně v pořádku. I Bergrová běžela na své možnosti velmi dobře (52,1).
"Na rozcvičce jsem chodila se svěšenou hlavou a myslela, že se nerozběhnu," popsala Hejnová.
"To čekání bylo hrozné," řekla Bergrová. Český tým musel totiž počkat do posledního rozběhu, zda Italky nebudou mít lepší čas. "Horší to bylo na trati," hlesla unavená Rosolová. "Když mi říkali, ať vstanu, tak jsem nemohla. Seděla jsem tam, dokud holky nedoběhly," přiznala extrémní únavu.
Hejnová neměla ponětí, kde se v ní najedou vzalo tolik sil. "Sama nevím. Na rozcvičce to byla tragédie, chodila jsem se svěšenou hlavou a myslela, že se nerozběhnu," uvedla. Týmový duch však pomohl špatnému psychickému rozpoložení. "Štafeta je něco jiného, euforie a závod dělá divy," uznala.
Pomohla jí i skutečnost, že vybíhala do svého úseku v chumlu s ostatními. "Kdyby to bylo rozházené, běží se hůř," řekla ke kontaktu se štafetami Kuby a Kanady.
Jako odplatu za překážky však Hejnová dnešní úspěch nebere. "Já těch sil opravdu neměla moc, tak jsem nečekala, že bych někoho rozsekala. Spíš jsem si říkala: Bojuj a předveď, co v tobě zbylo," uvedla. Společně pak v další běhu očima zpomalovaly Italky, které je mohly ještě z postupového místa odsunout. "Já říkala: Vytuhněte, vytuhněte! Bylo to o kousíček, ale klaplo to," radovala se Rosolová.
Finále v sobotu ve 13:40
Česká štafeta na 4x400 metrů postoupila do finále mistrovství světa po dvanácti letech. Na šampionátu v Seville čtveřice Jitka Burianová, Hana Benešová, Ludmila Formanová a Helena Fuchsová obsadila čtvrté místo. "To mi bylo dvanáct a někde jsem si hrála," usmívala se Hejnová. Rosolové bylo v té době třináct let a začínala s atletikou. "Já byla v devátý na základce," přidala s úsměvem Bergrová.
Česká čtveřice je po diskvalifikaci Jamajčanek za doping třetím týmem z loňského halového MS v Dauhá a v Tegu české běžkyně už dostaly i medaile.
Bohužel jen tři, neboť dopingovými komisaři přistižená Bobby-Gaye Wilkinsová cenný kov odmítla vrátit. Jednu tak nejspíš dostane trenérka Blažková a zbylé dvě se rozpůlí, shodly se "Rychlý holky".
Všechny se ale budou muset vzepnout ještě k jednomu závodu, finále je na programu v sobotu ve 13:40 SELČ. "Musí to jít," prohlásila Bartoničková.
"Pět čtyřstovek, to jsem ještě neběžela. To je jako...," ani nedopověděla Hejnová, nejvytíženější členka týmu. "Já jí říkala, ať se moc neraduje, že poběží ještě jednou," usmívala se Rosolová. Cíl je jasný. "Běžet dobře," řekla Hejnová. "A neskončit poslední," dodala Bartoničková.
