Kdesi. To je úroveň žurnalistiky! Karel Čapek pláče.
Jo, bitku s nadopovaným magorem jsem jednou viděl na vlastní oči. Nešel poslat k zemi. Ale ne, že by byl jako nadopovanej tak dobrej, ale prostě nic necítil, a pořád se zvedal. Řekl bych, že měl už i nalomený žebra, hubu rozbitou - a furt nic. Jako zombie, doslova.