NBA startuje s několika rekordy. Houston opouští hvězdy, Satoranského čeká v Chicagu boj o místo |
To se teď může změnit, neboť oba týmy se potkaly v letošním finále ligy. Bucks mají šanci přesně po 50 letech opět stanout na vrcholu a Suns zase připsat si své mistrovské „poprvé“.
Historická spojnice mezi dvojicí klubů je silná. Oba vstoupily do NBA v rámci jejího rozšiřování v sezóně 1968–1969. Svorně vypadaly také jejich herní výkony. Milwaukee skončilo na dně Východní konference s 27 výhrami, Phoenix dopadl se 16 vítězstvími stejně na západě.
To stejně jako dnes i koncem šedesátých let znamenalo výhodu při draftu talentovaných nováčků, které oba celky zoufale potřebovaly. Podle tehdejších pravidel měl nejhorší tým z každé konference padesátiprocentní šanci urvat pro sebe právo vybírat jako první.
A tady se dostává ke slovu mince. Procesy rozhodování totiž ani zdaleka neoplývaly dnešní sofistikovaností. Tehdejší vrchní komisař NBA James Walter Kennedy prostě ve své kanceláři 22. března 1969 vybral jeden ze dvou papírků se jmény obou týmů. Vítěz si mohl zvolit svou stranu mince. Kennedy vytáhl Suns.
„Chtěl jsem, aby součástí toho rozhodnutí byli naši fanoušci,“ popisoval později šéf Phoenixu Jerry Colangelo. V anketě vybrali věrní následovníci klubu z „panny, nebo orla“ první možnost.
Draftovací horečka řádila také u „jelenů“ v Milwaukee. Colangelův protějšek John Erickson vytáčel horkou linku do Las Vegas, aby zjistil, jaké jsou šance při hodu mincí. Jeho dceři Lew Ellen to dnes přijde úsměvné, ale pochopení pro to má. „Šlo o hodně. Volal tam, protože se chtěl ujistit, že udělal všechno, co mohl,“ vzpomínala.
Colangelo každopádně dal na hlas fandů a zvolil „pannu“. Mince v Kennedyho kanceláři vyletěla do vzduchu, dopadla do jeho dlaně a on ji promptně připlácl na hřbet druhé ruky. Padl orel.
Malý kus kovu sehrál zásadní roli v historii basketbalu. Jasnou jedničkou mezi nováčky byl totiž jistý dlouhán z Kalifornie Lew Alcindor. Pokud vám jeho jméno nic neříká, nezoufejte. Alcindor později konvertoval k islámu a přijal dnes už nezapomenutelné jméno nové: Kareem Abdul-Jabbar.
Legendární podkošový mág vyhrál hned v první sezoně cenu za nejlepšího nováčka. Paběrkující Bucks dotáhl k mistrovskému poháru už o dva roky později. Pětkrát pak dokráčel za titulem s Los Angeles Lakers. Jeho nebranitelný „nebeský hák“ je střela jednou rukou přes rameno s vysokým bodem odhodu, kterou se pivoti po celém světě (většinou neúspěšně) pokoušeli zařadit do svého arzenálu. A když v roce 1989 končil kariéru, odcházel jako nejlepší střelec v historii ligy – ostatně tento primát mu patří dodnes.
A jak se svým výběrem naložili Suns? Vybrali si jiného „centra“ Neala Walka, který je dnes znám hlavně jako asi nejchlupatější hráč v dějinách. V lize nakonec odehrál jen sedm sezon.
V současné kapitole o basketbalových „sourozencích“ zatím lépe vykročil za titulem Phoenix. Mladý celek tažený šestatřicetiletým veteránem na rozehrávce Chrisem Paulem urval v domácím prostředí první zápas a ujal se vedení 1:0. Ve Wisconsinu zatím nepanikaří, zajímá je jediné: levé koleno jejich superhvězdy Janise Adetokunba, které si poranil ještě v předchozí sérii s Atlantou.
Jestli se řecká mašina v prvním zápase jen rozehřívala, nemusí pro Bucks porážka 105:118 nic znamenat. Ale pokud se ukáže, že Janisův basketbalem silně zkoušený kloub nepustí hlavní zbraň jelenů pořádně do hry, může být cesta Suns za prvním titulem v jejich historii snadný úkol. Minimálně by to jistě pomohlo mírnit pachuť z jednoho letitého hodu mincí.
