V Thajsku se zvyšuje napětí a od poloviny července jsou tam protestní shromáždění téměř na denním pořádku a stále se rozrůstají. Svolávají je skupiny studentů, kteří požadují zásadní reformu mocenských orgánů. Kritizují přitom i fungování monarchie, čímž porušují jedno z hlubokých tabu thajské společnosti.
  |
Při doposud největších protestech, k nimž patřila středeční demonstrace, přišlo kolem 10 000 lidí. Organizátoři však doufají, že v sobotu a v neděli by se do metropole mohlo sjet z různých částí země až na 100 000 nespokojených Thajců. Policie předpokládá padesátitisícovou účast.
„Vláda podvádí a my se jí chceme zbavit. Nic nefunguje a lidi nemají peníze,“ shrnula podle agentury Reuters motivaci většiny Thajců k účasti na protivládním protestu v hlavním městě jedna z účastnic.
Čína se podle americké diplomacie chová po světě jako násilník, spor mezi mocnostmi graduje |
„Dnes ohlašujeme začátek vítězství lidu a demokracie,“ řekl podle agentury DPA novinářům studentský aktivista Panupong Jadnok, jeden z hlavních organizátorů protestů.
Kabinet premiéra Čan-Oči se lidi snažil od účasti na dnešním shromáždění odradit varováním, že demonstrace může přispět k šíření koronaviru. Pak prý budou muset znovu vstoupit v platnost přísnější omezení.
Dláždí si Saúdové cestu k jaderné zbrani? Číňané pro ně neúnavně hledají ložiska uranu na jejich domácí půdě |
Demonstranti v Thajsku se v mnohém inspirují u protestujících v Hongkongu, jejich hnutí tak nemá stanoveného jasného vůdce. Jednotlivé protesty se svolávají většinou na sociálních sítích. Hlavním cílem je přimět k demisi premiéra Čan-Očiho, někdejší hlavu thajské armády, který v roce 2014 zosnoval státní převrat a u moci se udržel i po sporných volbách z roku 2019.
Protestující požadují i rozpuštění parlamentu a přepsaní ústavy z roku 2017, která dává rozsáhlé pravomoci 250 senátorům, jež všechny jmenuje armáda.
