130 let

Kosovský Albánec nese vlajku NATO na mostě, který je vyzdoben albánskými vlajkami. | foto: AFP

Albánie a Chorvatsko jsou v NATO

Svět
  •   16:31aktualizováno  17:56
WASHINGTON/BRUSEL - Severoatlantická aliance se rozrostla z 26 na 28 členů. Její řady rozšířily Chorvatsko s Albánií. O jejich vstupu do aliance se rozhodlo už loni v dubnu na summitu NATO v rumunské Bukurešti. Dnes byl ve Washingtonu formálně dokončen ratifikační proces předáním příslušných dokumentů. "Je to velmi vítaná zpráva," řekl k tomu v Bruselu mluvčí aliance James Appathurai.

Ještě před časem se přitom zdálo, že by schvalovací proces nemusel být dokončen do vrcholné schůzky aliance, která se uskuteční 3. až 4. dubna ve Štrasburku a Kehlu a na které by obě balkánské země měly být na nejvyšší úrovni do aliančních řad uvedeny. Důvodem byl spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.

Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo. Ratifikační proces tak dnes byl formálně dokončen, když velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné dokumenty ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.

Hraniční spor komplikuje cestu Chorvatska do EU
"Nyní zaujmou plnoprávné místo v této alianci, budou mít plnohodnotný hlas v alianci, rovný všem ostatním spojencům," podotkl Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.

Hraniční spor ale i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání. Aktuálně nicméně mezi oběma zeměmi i jejich partnery v unii probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak z krize ven.Česko je členem NATO od roku 1999. Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemí.

Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepodařil vyřešit spor s Řeckem o její jméno.

Rozepře, z níž se nepodařilo vymanit dodnes, spočívá v tom, že zatímco Atény tvrdí, že označení Makedonie přísluší jen oblasti na severu Řecka, tak balkánská země se ho ani kvůli vstupu do aliance nehodlá vzdát.

Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Ty sice v Bukurešti aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá. Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím.

Právě o vztazích aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit.Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.

Autor: ČTK