„Jako světová demokratická komunita se musíme postavit za hodnoty, které nás spojují,“ řekl Biden. „Musíme se postavit za spravedlnost a vládu práva, za svobodu vyjádření, svobodu shromažďování, svobodný tisk, svobodu vyznání, za všechna přirozená lidská práva každého jedince,“ pokračoval americký prezident.
Demokracie se podle Bidena nestane jen tak náhodou. S každou generací je třeba ji obnovovat. Podle pozorovatelů již 15 let po sobě ubývá míra svobody ve světě, i ve Spojených státech. Ty podle prezidenta musí „bez ustání bojovat za to, aby držely krok se svými demokratickými ideály“.
„Češi velmi dobře vědí, že demokracie je něco, na čem musíme neustále pracovat a za co musíme bojovat,“ řekl na summitu v krátkém veřejném vystoupení odcházející premiér Andrej Babiš. Připomněl, že Česká republika nedávno oslavila 32. výročí sametové revoluce a obnovy demokracie v zemi.
„Jsme svědky nespočtu sotva patrných, ale někdy i otevřených kroků směřujících k podrytí demokratických institucí,“ dodal Babiš a zmínil především korupci a dezinformační kampaně. Lídři podle něj musí přijít se způsobem, jak ujistit občany, že každý jedinec hraje v demokratickém systému důležitou roli a má moc jej ovlivnit.
Na domácí scéně Babiš označil za prioritu v tomto směru boj proti korupci, důležité je podle něj rovněž bránit volební proces před hybridními hrozbami, například dezinformačními kampaněmi. Navenek chce Česko nadále podporovat zastánce lidských práv po celém světě.
Zásadní součástí demokracie je podle premiéra ČR rovněž svoboda projevu a médií. „Stejně důležité je nestranné podávání zpráv samotnými novináři, které je bohužel nahrazováno aktivismem a prosazováním určité agendy, což stále více platí i pro veřejnoprávní média,“ řekl Babiš a dodal, že chce ČR pomáhat reportérům vypořádávat se s výhrůžkami a útoky, kterým stále více čelí.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení připomněla tři roky starou vraždu reportéra Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „Žádný novinář by neměl čelit rizikům kvůli tomu, že dělá svou práci,“ řekla. Slovensko podle ní zdvojnásobí svoje zahraniční příspěvky na podporu investigativní žurnalistiky ve světě.
„Slovensko mělo svoje demokratická zaváhání. Jakkoliv byla bolestivá, naučila nás, že aby demokracie přežila, musí být neustálým procesem sebezdokonalování,“ dodala slovenská prezidentka.
Lídři více než stovky zemí, které Biden na summit pozval, jednají na plenárním shromáždění za zavřenými dveřmi. Jednotlivé země však rovněž přednášejí krátké vzkazy přístupné veřejnosti. Kromě toho se v rámci summitu koná rovněž řada panelových diskusí na nižších úrovních. Jednání budou pokračovat ještě v pátek.
Summit již před jeho začátkem provázely určité kontroverze zejména kvůli okruhu účastníků. Washington nepozval na setkání Rusko nebo Čínu, summitu se však zúčastní zástupci Tchaj-wanu.
Proti tomu se Peking tvrdě ohradil, neboť ostrov považuje za svou vzbouřenou provincii a nechce, aby se k němu přistupovalo jako k samostatné zemi. Biden rovněž sklidil kritiku za pozvání některých zemí, jež nejsou považovány za příliš svobodné, například Filipín, Konga, Indie či Iráku. Jako jediné z členských zemí Evropské unie pak chybí Maďarsko.
Setkání s bukurešťskou devítkou
Organizací summitu Biden plní jeden ze slibů své loňské předvolební kampaně. Jeho vláda akci prezentuje jako začátek roční iniciativy všech zúčastněných, po které se lídři setkají osobně, aby zhodnotili učiněný pokrok a dohodli další postup. Americké ministerstvo zahraničí summit označuje za příležitost „poslouchat, učit se a pracovat se širokou škálou aktérů“.
Biden během čtvrteční večerní videokonference ujistil členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence v rámci článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.
„Oceňuji, že nás prezident informoval o jeho rozhovorech s ruským prezidentem (Vladimírem) Putinem a ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským. Všichni máme zájem na deeskalaci napětí na hranici Ukrajiny s Ruskem,“ uvedl Babiš. Nikdo si podle něj nepřeje válečný konflikt, ale navyšování počtu ruských vojáků u hranic ničemu nepomáhá a jen prohlubuje nedůvěru.
Rusku je podle Babiše třeba jasně říct, že případná vojenská agrese proti Ukrajině by se mu nevyplatila a znamenala by uvalení ekonomických a politických sankcí.
Dnes jsme hovořili spolu s kolegy z východního křídla @NATO s americkým prezidentem @POTUS. Shodli jsem se, že musíme usilovat o snížení napětí na hranicích Ukrajiny s Ruskem. Harašení zbraněmi ničemu nepomáhá a Rusko by mělo upustit od zbytečných provokací. https://t.co/WvqzXVD7bc
„Pokud Rusko zmírní napětí, nebráníme se diplomatickým jednáním, ale míč je teď na straně Ruska. Případná jednání s Ruskem by měla proběhnout mezi NATO a Ruskem, žádní spojenci by neměli být vynecháni. Za důležité považuji, aby spojenci postupovali jednotně a nikdo neměl pocit o nás, bez nás,“ uvedl Babiš a ocenil Bidenovo ujištění o připravenosti USA bránit spojence.
Litevský prezident v rámci konference požádal Bidena o stálou přítomnost vojáků v Pobaltí. Biden spojencům z východního křídla NATO slíbil nasadit dodatečné kapacity.
U ukrajinských hranic Moskva podle Washingtonu a Severoatlantické aliance shromažďuje desetitisíce vojáků v přípravě na invazi, Kreml to však opakovaně popírá. Biden ve středu řekl, že by USA v případě ruské agrese nevyslaly na východ Evropy svoje vojáky, uvalily by však vůči Putinově režimu sankce, „jaké ještě neviděl“.
