Autoři studie tvrdí, že zatímco některé centrální banky byly kritizovány za to, že problém inflace rozpoznaly příliš pozdě, případné dřívější zvýšení sazeb by inflaci nikterak nesnížilo. Meziroční inflace v USA stoupla v červenci oproti roku 2020 o 7,5 procenta. Podle autorů přibližně polovinu tohoto prudkého nárůstu způsobila rozpočtová politika a oslabení přesvědčení, že tamní vláda bude provádět obezřetnou rozpočtovou politiku, uvádí dokument.
„Pokud není zpřísnění měnové politiky podpořeno vhodnými rozpočtovými zásahy, vede zhoršení fiskální nestability k ještě vyšším inflačním tlakům,“ prohlásili Bianchi a Melosi s tím, že aby byla taková politika účinná, měla by být zaměřena na zvýšení kupní síly či snížení výdajů. Naopak odrazování od růstu dluhu prostřednictvím vyšších nákladů nevede k inflační stabilitě, uvádějí ve své studii. Její autoři také varují, že nedojde-li k adekvátní reakci vlád, mohla by vniknout inflační spirála zahrnující nárůst nominálních úrokových sazeb, rostoucí inflaci, hospodářskou stagnaci a rostoucí zadlužení.
Amerika i Evropa zvýší sazby
Na konferenci v Jackson Hole hovořil také předseda americké centrální banky (FED) Jerome Powell. V očekávaném projevu potvrdil spekulace, že Fed bude nadále utahovat měnovou politiku prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb. Investorům tak vyslal jasný signál, že hodlá zabránit dalšímu růstu inflace za každou cenu. Opatření podle něj s sebou přinesou pomalejší růst, slabší trh práce a nepohodlí pro podniky a domácnosti. Pro zabránění recese jsou však nutná. „Jsou to nepříjemné náklady na snížení inflace. Neobnovení cenové stability by však znamenalo větší bolest“, uvedl ve svém projevu.
Biden je nepřítelem státu, reagoval Trump na prezidentův proslov |
Powell ve svém projevu nenaznačil, nakolik výrazně hodlá FED na svém zasedání v září zvýšit úroky. Všeobecně se však očekává, že míra navýšení bude podobná jako v červenci, kdy Fed zvýšil základní úrok o 0,75 procenta do pásma 2,25 až 2,50 procenta.
Podobně jako šéf FED hovořili na konferenci i politici z Evropské centrální banky (ECB), kteří rovněž argumentovali zvýšením úrokových sazeb. „Předběžné zvyšování sazeb je rozumnou politickou volbou,“ řekl agentuře Reuters guvernér lotyšské centrální banky Martins Kazaks. „Měli bychom být otevřeni diskusi o navýšení úrokových sazeb o 0,50 nebo 0,75 procenta. Za současné situace by míra měla být navýšena právě alespoň o půl procenta,“ uvedl.
Bidenovy snahy nemají na inflaci vliv
Ekonomové, politici i běžní spotřebitelé unisono hovoří o tom, že růst spotřebitelských cen je problémem. Málokdo se však shodne na tom, jaká opatření jsou pro řešení problému vhodná. Diskuzi rozvířil i americký prezident Joe Biden, když 16. srpna podepsal nový zákon o snížení inflace. Zákon obsahuje normy pro ochranu klimatu, zdravotnictví a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti. Demokraté tento zákon prezentují jako krok ke snížení inflace. Inflace by dle nich měla klesnout díky kombinaci vyšších daní, opatření na snížení deficitu a nových zdrojů příjmu z ekologické energie.
Kritici zákona oponují, že na vývoj inflace bude mít regule jen malý vliv, kýžené snížení by podle nich navíc trvalo několik let. Rovněž se obávají, že nově podepsané opatření povede k potenciálnímu okleštění střední třídy a podnikatelů. Zároveň se očekává, že na základě nového zákona bude přijato 87 tisíc agentů daňového úřadu IRS (Internal Revenue Service). Bidenova administrativa tvrdí, že tento masivní nárůst IRS pomůže zaplatit náklady na legislativu tím, že půjde po velkých korporacích, dosud se vyhýbajících placení daní, uvedla agentura CBN.
Biden oznámil plán odpuštění studentských půjček. Pomůže milionům Američanů |
Největší obavy ale panují z toho, že bolestivý účet za boj s inflací nakonec zaplatí právě střední třída. Analytici odhadují, že konečné náklady se budou pohybovat kolem půl bilionu dolarů (12 bilionů korun), přičemž nejméně polovina těchto výdajů půjde na takzvanou zelenou energii. „Zákon bude mít dopad na rodiny s příjmy pod 400 tisíc dolarů ročně (necelých 10 milionů korun) a na majitele malých podniků a živnostníky,“ řekl Joel Griffith, výzkumný pracovník nadace The Heritage Foundation.
