Na Marsu přistál druhý stát světa. Čínský modul umí nahlédnout až 100 metrů pod povrch planety |
Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.
  |
Čínská marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda - tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem - v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.
#Breaking: According to China National Space Administration (@CNSA), the Chinese mars rover #ZhuRong has safely left the landing platform and reached the surface of Mars. https://t.co/rMtk4BcEPL
Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.
Vozítko Ču-žung váží 240 kilogramů. Na délku má tři, na šířku 2,6 a na výšku 1,85 metru. Po povrchu Marsu se může pohybovat na šesti kolech rychlostí 200 metrů za hodinu, napsala agentura DPA.
Čínský rover funguje v oblasti Utopia Planitia, tedy na planině na severní polokouli, která je podle dosavadních průzkumů zřejmě pokrytá lávou a možná i permafrostem. V této oblasti v roce 1976 přistála americká sonda Viking 2. Na Marsu nyní fungují i tři americké mise - modul InSight a rovery Curiosity a nejnovější Perseverance, který přistál letos v únoru.
