„Budou mít jen dvě možnosti, dobrovolnou deportaci, nebo sezení ve vězení,“ uvedl izraelský ministr vnitra Arye Deri společně s ministrem pro veřejnou bezpečnost Giladem Erdanem tento týden. Tisková konference se týkala toho, jak bude stát nakládat s migranty, kteří nečekají na vyřízení žádosti o azyl.
Nejstarší uprchlici na světě Švédsko zamítlo žádost o azyl. Ve 106 letech jí hrozí deportace |
Vláda se také rozhodla, že uzavře detenční centrum Holot v poušti Negev, kde zůstávají migranti čekající na deportaci.
Každý migrant v Izraeli se musí pravidelně hlásit na ministerstvu vnitra, aby mu úřady obnovily povolení k pobytu. Ti, kteří nečekají na vyřízení žádosti o udělení azylu a statusu uprchlíka, budou při příští návštěvě ministerstva informováni o dvou možnostech – dobrovolnou deportaci, či uvěznění.
Podle agentury Reuters migranti dostanou od vlády letenku domů a k tomu 3 500 dolarů. Pokud zemi do konce března neopustí, nebudou již úřady brát ohledy a lidi, kteří budou v zemi nelegálně, zavře ve věznici.
Kritici vládního nařízení však poukazují na fakt, že deportace rozhodně není dobrovolná, pokud je jedinou alternativou k ní věznice. Podle deníku The Guardian zatím není jasné, zda se do rozhodování vloží nejvyšší soud, který již v minulosti v otázce migrace zakročil.
Značná část migrantů dorazila do Izraele mezi lety 2005-2010 přes hranici s Egyptem, dokud nebyla přijatá přísná bezpečnostní opatření na hranicích. Většina z nich jsou Afričané a pochází převážně z Eritreje a Súdánu. Na izraelském území je jich kolem 40 tisíc. Vládní nařízení se sice nebude týkat uprchlíků, ale z několika tisíc žadatelů o azyl získali status uprchlíka jen čtyři.
Rozhodnutí se také nebude týkat dětí, starších lidí, ani obětí otrokářů, či pašeráků lidí. I tak se ale proti deportacím nelegálních migrantů postavilo několik nevládních organizací v otevřeném dopise. Mezi signatáři byla mimo jiné i Amnesty International Israel, Centrum pro migranty a uprchlíky, či Izraelská asociace pro lidská práva.
Kriticky se k izraelskému postoji vyjádřil i Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. „Rozhodnutí izraelské vlády vypovědět ze země 40 tisíc afrických žadatelů o azyl je velmi znepokojující,“ uvedl Grandi. „Izraelci sami mají za sebou dlouhou historii migrace a exilu. Nová generace by neměla zapomenout na to, že uprchlíci neutíkají ze svých zemí, protože chtějí, ale protože nemají jinou možnost.“
S deportací mají problém i Němci
Zásadní problém jak dostat vypovězené migranty ze země mají i německé spolkové státy a to z různých důvodů. Za prvních šest měsíců roku Němci vyřídilo Německo 388 201 žádostí o azyl, informoval německý deník Die Welt s odkazem na Eurostat.
Téměř každé druhé rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) ale musí přezkoumávat soud, protože migranti se odvolávají kvůli zamítnutému azylu. Počet odvolání je v tomto roce téměř dvojnásobný než před rokem.
Ze 387 odsunů nezdařených od ledna do června na poslední chvíli jich 186 zkrachovalo kvůli násilí azylantů, často proti sobě samým.
V 61 případech cizinci onemocněli, ve 113 odmítly posádky letadel vzít na palubu násilně se chovající nedobrovolné pasažéry. Dalších 27 akcí ztroskotalo na tom, že země původu se ke svým rodákům otočila zády navzdory všem ujednáním.
