3. července 2019 10:14, aktualizováno  10:20 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

EU potřebuje více demokracie. Hlavní poraženou se stala Merkelová, píše evropský tisk

Německá kancléřka Anglea Merkelová na Summitu v Bruselu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Anglea Merkelová na Summitu v Bruselu. | foto: Reuters

Brusel/Vídeň/Amsterodam Proces obsazování vrcholných postů v jejích institucích ukázal, že Evropská unie by si zasloužila více demokracie. Rozhodování je nadále příliš závislé na vůli francouzsko-německého spojenectví. Po mimořádném summitu EU v Bruselu, který rozhodoval o personálních otázkách, to ve středu píše evropský tisk.

Ačkoli v čele Evropské komise usedne Němka a spojenkyně Angely Merkelové, označují některé listy německou kancléřkou za hlavní poraženou.

„Zůstává pocit, že (premiéři a prezidenti EU) obešli všechny evropské voliče, kteří dali hlas některému z takzvaných spitzenkandidátů, aby dosáhli zvolení předsedy Evropské komise demokratickým způsobem,“ napsal rakouský list Kurier. Takzvaní spitzenkandidáti, tedy lídři evropských stran pro europarlamentní volby nakonec žádnou z vrcholných funkcí nezískali.

Výběr německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, která má být nástupkyní Jeana-Claudea Junckera v čele EK, označil list za překvapivý, neboť k dispozici byla „řada jiných, kompetentnějších kandidátů, kteří dřeli v předvolebním boji“. Výběr von der Leyenové, jež je přesto „nepochybně kompetentní“, tak podle listu Kurier zanechává „pachuť“. „Zůstává pocit, že by EU snesla dávku demokratizace,“ dodává rakouský deník.

Také podle rakouského listu Die Presse by mělo rozhodování v EU být demokratičtější. V současné EU je totiž podle něj myslitelné obejít při rozhodování přímo volený Evropský parlament, nemyslitelné ale je obejít francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německou kancléřku Angelu Merkelovou. „Tento poznatek uplynulých dní je z demokratického hlediska na pováženou,“ napsal list. Zároveň ovšem podle něj není na obzoru žádná alternativa francouzsko-německého motoru EU, ostatní státy se totiž stále nedokázaly dostatečně emancipovat. „Následek: kvalita Evropské unie zůstává v dobrých i zlých časem závislá na tomto duu,“ napsaly rakouské noviny.

Ačkoli se předsedkyní Evropské komise stane Němka, členka Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouhá léta blízká spolupracovnice Angely Merkelové, považuje nizozemský list De Volkskrant německou premiérku za hlavní poraženou. „Nejvíce prohrála spolková kancléřka Angela Merkelová,“ napsal.

„Ursula von der Leyenová je pro Merkelovou hořkou pilulkou, Macronovým „dárečkem“, protože on jméno von der Leyenové vnesl do hry,“ uvedl dále nizozemský list. Jmenování ministryně obrany do čela Evropské komise se hrubě nelíbí německé sociální demokracii, koaličnímu partneru Merkelové CDU, právě proto se kancléřka při závěrečném hlasování na summitu jako jediná zdržela hlasování, napsal De Volkskrant, který zároveň označil systém takzvaných spitzenkandidátů za „pohřbený“.

Žena poprvé v čele Evropské komise

Výsledek rokování o obsazení klíčových funkcí ve vedení Evropské unie má podle německých médií jednu vítězku a řadu poražených. Vítězkou je německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU), která se má stát příští šéfkou Evropské komise, poraženými evropská demokracie nebo princip takzvaných spitzenkandidátů, tedy hlavních kandidátů evropských stran v nedávných eurovolbách.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

„Hezké, že se do křesla v čele Evropské komise má poprvé usadit žena. Ale pouze to je to nejpozitivnější, co se o tomto povedeném kousku dá říct,“ je přesvědčen list Neue Osnabrücker Zeitung. „Fakt, že má ministryně obrany Ursula von der Leyenová nahradit Jeana-Claudea Junckera vysílá fatální signál,“ pokračuje deník, podle něhož se principu spitzenkandidátů, který se postaral o vyšší volební účast v hlasování do Evropského parlamentu, politici osmadvacítky vzdali, aniž by museli.

To, že v čele Komise nestane někdo, kdo vedl kandidátku ve volbách do Evropského parlamentu, kritizuje i komentátor veřejnoprávní televize ARD, podle něhož se kvůli tomu mohou voliči cítit podvedeni. V Bruselu to ale podle něj není nic nového. „Je to největší zklamání, kterého se EU po těchto evropských volbách mohla dočkat,“ míní.

Samotný výběr von der Leyenové do čela EK a šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové do čela Evropské centrální banky (ECB) hodnotí komentátor jako skvělý strategický tah z pohledu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří se tak znovu dokázali prosadit. Je podle něj ale otázkou, jestli von der Leyenová vůbec projde v Evropském parlamentu.

Stejně to vidí i server Spiegel Online, podle kterého je hněv europoslanců velký, právě kvůli tomu, že prezidenti a šéfové vlád zemí EU nebrali ohled na princip spitzenkandidátů, který měl vést k větší demokratizaci unie. „Čelní představitelé parlamentu navíc stále znovu tvrdili, že do čela Komise zvolí jen jednoho ze spitzenkandidátů. Teď se ukáže, jak vážně to mysleli - a možná také, jak vážně je do budoucna možné ještě Evropský parlament brát,“ konstatuje server v textu nazvaném „Jedna vítězka, mnoho poražených“.

Jinak to vidí komentátor listu Süddeutsche Zeitung, podle něhož lídři zemí osmadvacítky prokázali, že jsou schopni dohody, což je zásadní. Německou ministryni obrany označuje za kompromisní kandidátku, která dává smysl jen v kombinaci s dalšími navrženými osobnostmi. I Süddeutsche Zeitung ale připouští, že by se určitě našli větší experti než šedesátiletá politička, která už má v rámci německého kabinetu svůj zenit za sebou.

Toto přesvědčení sdílí i deník Die Welt, podle něhož si po nominaci von der Leyenové oddechne především německá armáda, i proto, že vztah ministryně a části jejího vedení byl v posledních letech napjatý.

ČTK