Posledním britským úlovkem jsou jednoznačně vzpomínky Davida Camerona v nejnovějším dokumentu BBC o jeho vzestupu a šesti letech v úřadu premiéra. Bývalý předseda vlády na záběrech, jež unikly do médií, totiž popsal, jak požádal před referendem o nezávislosti Skotska v roce 2014 královnu Alžbětu II., zda by i přes absolutní apolitičnost královské rodiny nemohla podpořit setrvání Skotska v monarchii.
Spolužáci Cameron a Johnson. Velké Británii roky vládnou absolventi elitářských soukromých škol |
„Nepožadoval jsem nic nemístného nebo neústavního, ale jednoduše malý náznak, pozvednuté obočí, což by podle nás mohlo něco změnit,“ uvádí 52letý expremiér v dokumentu, který BBC plánovala odvysílat včera, tedy v den, kdy knižně vyšly Cameronovy paměti.
A královna zjevně souhlasila. Při odchodu ze mše v kostele nedaleko svého skotského panství Balmoral totiž pronesla značně kontroverzní větu, ve které pobídla Skoty, aby „velice bedlivě přemýšleli o budoucnosti“. Premiér Cameron byl nadšený.
David Cameron oznamuje, že plánuje rezignovat na křeslo ministerského předsedy.
„Ačkoli byl (její výrok) velice strohý, umožnil velmi lehce pozměnit vnímání záležitostí,“ popsal v pořadu BBC Cameron. V referendu nakonec pro setrvání ve svazku s Londýnem hlasovalo 55 procent Skotů. Předseda vlády se poté nechal slyšet, že královna spokojeně „zavrněla“ do telefonu, když jí výsledek hlasování oznamoval. V rozhovoru pro Today programme se panovnici za své tvrzení omluvil.
Nespokojenost v paláci
Přestože Buckinghamský palác oficiálně nikterak Cameronovy poznámky nekomentoval, podle zdrojů BBC bývalý premiér způsobil atmosféru „nespokojenosti“. Zveřejnění konverzace s královnou je prohřeškem proti protokolu a podle BBC „není v ničím zájmu“ je zveřejňovat.
David Cameron je ale v záři reflektorů již od konce minulého týdne. Rozhodl se totiž publikovat své memoáry nazvané For the Record, což lze volně přeložit jako „Pro připomenutí“ či „Do záznamu“.
Obálka knihy Davida Camerona For the Record.
Části této knihy se tak postupně v průběhu týdne začaly objevovat v médiích. Expremiér v knize například popsal, jak se on a jeho rodina vyrovnávali se smrtí prvorozeného šestiletého syna Ivana, který trpěl Ohtaharovým syndromem a měl několik epileptických záchvatů denně.
Vzpomíná „vřelý projev lidskosti“ ze strany šéfa opozice Gordona Browna, který v den, kdy Ivan zemřel a Cameron měl čelit otázkám poslanců v Dolní sněmovně, odvolal jednání.
Lítost nad brexitem
Cameronovy paměti jsou ale především atraktivní díky otázce brexitu. Byl to právě on, kdo svolil s referendem v roce 2016 a způsobil tak masivní politickou krizi, která vedla k jeho odchodu z pozice premiéra. Některých rozhodnutí při pohledu zpět Cameron lituje. Ne však samotného svolání referenda. To podle něj bylo „nutné“ a „nevyhnutelné“.
Bývalý premiér v knize popisuje, že lituje rozdělení země, které referendum způsobilo, stejně jako několika rozhodnutí v rámci vedení kampaně za setrvání v Evropské unii. Zajímavé je, že Cameron odmítal zveřejnit své paměti v době vlády premiérky Theresy Mayové, ale po příchodu Borise Johnsona již neváhal. Značnou pozornost přitáhly právě pasáže věnující se vztahu bývalých spolužáků Camerona a Johnsona těsně před referendem o brexitu.
„Myslel, že brexit (v referendu) prohraje, ale nechtěl se vzdát možnosti být na romantické, patriotické a nacionalistické straně brexitu. Minuty před svým vystoupením, ve kterém vysvětlil, proč bude na této straně, mi zaslal esemesku, v níž stálo: ‚Brexit bude rozdrcen jako ropucha pod branami,‘“ uvedl o Johnsonovi v rozhovoru pro ITV bývalý premiér Cameron.
„Boris nikdy nebyl pro a byl přesvědčen, že prohraje. Proto do toho šel,“ vysvětlil Cameron. Prakticky uvedl, že současný premiér byl pro odchod Spojeného království z EU jen kvůli vlastním kariérním ziskům. Cameron ve svých pamětech navíc připomíná, že Johnson mu při debatě v soukromí řekl, že by se rozhodně mělo konat další referendum, které by potvrdilo podmínky, za nichž Londýn Unii opustí. To ale Johnson dlouhodobě odmítá.
