130 let
Jörg Haider na snímku z roku 2005

Jörg Haider na snímku z roku 2005 | foto: Lidové noviny

Haider se opět pře s unií

Svět
  •   9:11
KLAGENFURT/ČESKÉ BUDĚJOVICE - EU se postavila za jazyková práva slovinské menšiny v „Haiderových“ Korutanech Rakousko má na půdě EU další problém, související s činností známého populisty a korutanského hejtmana Jörga Haidera.

Evropská unie totiž zařadila Korutany se silnou slovinskou menšinou na seznam lokalit obzvlášť postižených národnostními konflikty.

Tato rakouská spolková země se tak dostala do nezáviděníhodné společnosti Severního Irska, Baskicka, Korsiky, Kypru a Kosova, tedy území, na nichž kvůli národnostním konfliktům vybuchují bomby a umírají lidé.

Jörg Haider, ale i někteří další rakouští politici považují zařazení Korutan na tento seznam za „nehoráznou drzost“. Situaci slovinské menšiny v Rakousku totiž údajně nelze ani v nejmenším srovnávat třeba s občanskou válkou v Severním Irsku.

„Vyzval jsem ministryni zahraničí Plassnikovou, aby proti takové nehoráznosti okamžitě protestovala u Evropské komise,“ řekl ve středu Haider deníku Kurier. Korutantský hejtman označuje novou iniciativu EU za dílo stejných „levicových bojůvek“, které podle něj stály i za uvalením diplomatických sankcí na Rakousko v roce 2000.

„Starejte se o Bretonce“
Evropská unie sankcemi tehdy reagovala na fakt, že se do rakouské vlády dostala tehdejší Haiderova ultranacionalistická strana Svobodných. Dnes se podle Haidera stejné levicové skupiny zejména francouzského původu snaží alespoň poškodit pověst Korutan.

„Francie by přitom udělala lépe, kdyby se dobře postarala o své menšiny, jako jsou například Bretonci,“ uvedl korutanský hejtman. A co se vlastně Evropské unii nelíbí na národnostní situaci v Korutanech?
 
Silná slovinská menšina, která v některých oblastech Korutan tvoří až čtvrtinu obyvatel, už celá desetiletí marně bojuje o uznání svých práv nejen na vlastní školy, ale zejména na zavedení dvoujazyčných cedulí s názvy měst a obcí.

Vedle německého názvu korutanského hlavního města Klagenfurt by se například mělo ještě objevit slovinské pojmenování Celovec. Tyto dvoujazyčné cedule sice Slovincům zaručuje státní smlouva z roku 1955, naplnění tohoto závazku ale od počátku naráželo na odpor mnoha korutanských Rakušanů včetně Haidera.

Částečné ústupky slovinské menšině nestačí. Zatímco dnes stojí v Korutanech zhruba 80 orientačních tabulí s texty ve slovinštině i němčině, zástupci korutanských Slovinců jich požadují minimálně šestkrát více.

„Nejsme Severní Irsko“
„Každé malé dítě ale přece musí uznat, že situaci slovinské menšiny není možné postavit na stejnou úroveň jako občanskou válku v Kosovu či v Severním Irsku,“ řekl mluvčí rakouské vládní strany Svaz pro budoucnost Rakouska Uwe Scheuch. Tuto stranu po svém odchodu od Svobodných založil a vede právě Jörg Haider.

Scheuch upozorňuje, že zatímco jen v Severním Irsku zemřelo v rámci konfliktu mezi katolíky a protestanty už 1800 lidí, spory mezi slovinskými a rakouskými obyvateli Korutan se řeší zcela mírovou cestou, prostřednictvím politických jednání a soudů.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás